Režie:
Christian NybyScénář:
Gene L. CoonKamera:
Harold E. WellmanHrají:
Chad Everett, Marilyn Devin, Dean Jagger, Bobby Troup, Claude Akins, Gene Hackman, James Best, Norman Alden, Bobs Watson, Ken Swofford, Wings Hauser (více)Obsahy(1)
Poručík Jack Connell (Chad Everett) přemůže sám obrovskou přesilu nepřátel. Za to z rukou prezidenta obdrží nejvyšší vyznamenaní. Záhy potká dívku svých snů. Ona však po předchozí tragické zkušenosti odmítá chodit s někým, kdo může každou hodinou zemřít. Musí tedy slíbit, že odejde z aktivní služby. Po svatbě se Jack stává instruktorem, jehož metody výuky nových mariňáků připadají všem zbytečně drsné. Ale Jack trvá na tom, že je potřeba lidi do válečného konfliktu co nejlépe připravit. (Snorlax)
(více)Recenze (3)
Za devatero horami a devatero řekami žil, byl jeden neprůstřelný americký poručík, který sám pobil celou nepřátelskou armádu. Když to zřel prezident, usedl na starou rozviklanou židli a udělil tomu zázračnému pánovi medaili. A na tu holky letí, tedy alespoň ty z USA. Jenže ta, do níž se zakoukal nesmrtelný poručík, trvala na tom, že už nesmí válčit, že bude pěkně sedět doma s ní za pecí. A tak seděl a nudil se. Já také. On na tom byl po 2/3 filmu lépe, šel do boje, který tak miloval. Pak se konečně na chvilku začalo něco dít a film ožil především zásluhou přítomnosti Gena Hackmana, který zde hraje zástupce poručíka. Malinko jsem se ztratila, proč Japonci přitančili na bojiště v rytmu Labutího jezera, ale jelikož ti zlí Asiaté na americké mariňáky útočili na Havaji, nepřišlo mi to až tak podivné. Hlavní roli ve filmu má patos, do vedlejších byl obsazen přemrštěný patriotismus spolu s nacionalismem. Ta hvězdička patří Genu Hackmanovi, nikomu a ničemu jinému. ()
Uff, americká válečná agitka jako vyšitá, což o to, ale ještě hodně nepovedená. Příběh o hrdinském vojákovi, který bez zranění skoro sám postřelí celou nepřátelskou armádu, a po vyznamenání a velmi rychlému sňatku odchází brzy znovu na front bojovat. Neskutečný patos zde páchne snad z každé scény a to natolik, že si jeden dokáže na něj brzy přivyknout a postupně snad i nevnímat. Nicméně to, co se dělo v poslední půlhodině za doprovodu té monumentální nebeské hudby, bylo fakt trapné divadélko připomínající balet uprostřed frontu. Viděl jsem už nějaké ty legendární filmové parodie na různé žánry gangsterky, westerny či brakové detektívky, u tohoto filmu (a zvlášť u závěrečné bitvy) mě nějak napadlo, že by si zasloužily takhle být někdy vzaté na paškál i patriotistické válečné filmy z USA. :o) Tady se nevyvedla příliš ani režie, bylo mi skutečně trapně, když jsem se musel smát nechtěně u scén bojů, střílení a mrtvol, kde by naopak měla sálat hrůza či alespoň napětí a vážnost... Jako celek to příliš nepotěší ani fanoušky Gene Hackmana, který zde na mizivém prostoru ztvárnil pouze jednu z řady svých vedlejších rolí z druhé půlky 60. let. Leč obklopen samým patosem v téměř neztrávitelné míře, byl i zde Gene příjemně civilní a film svou přítomností v danou chvíli sympatický ozvláštnil. ()
Už zase prvý. Pozerám film "First to Fight" (Prvý v boji) a začiatok ma v ničom neprekvapil "Rambo" seržant Jack Connell vystrieľal celý kontingent Japoncov. Pochopiteľne, že bol mimoriadne povýšený a sám prezident Roosevelt ho dekoruje medailou "Medal of Honor". Všetko pekne do seba zapadá ako v pravom Hollywoode. Boj o ženu, manželstvo, bezpečné miesto pri výcviku regrútov, ale zrazu je tu niečo nové. Manžel poručík Connell je zo strany svojej manželky Peggy zbavený sľubov, ktoré jej pred vstupom do manželstva dal a odchádza znova do bojov. Preberá jednotku ktorá je nasadená na plážach ostrova Saipan a zrazu som ostal ohromený a neveril som, že pozerám americký film. Poručík Connell sa v rozhodujúcich situáciách choval, ako zbabelec a mal strach z bojov. Ale to predsa mariňák príslušník "United States Marine Corps" predsa nemôže mať žiadne slabé miesta a nieto, žeby mal strach z bojových akcii. Už som začal uvažovať o 5* ale film beží ďalej a záver sa niesol v typickom americkom pátose. ()