poster

First to Fight

Drama / Válečný

USA, 1967, 92 min

  • Volodimir2
    ***

    Už zase prvý. Pozerám film "First to Fight" (Prvý v boji) a začiatok ma v ničom neprekvapil "Rambo" seržant Jack Connell vystrieľal celý kontingent Japoncov. Pochopiteľne, že bol mimoriadne povýšený a sám prezident Roosevelt ho dekoruje medailou "Medal of Honor". Všetko pekne do seba zapadá ako v pravom Hollywoode. Boj o ženu, manželstvo, bezpečné miesto pri výcviku regrútov, ale zrazu je tu niečo nové. Manžel poručík Connell je zo strany svojej manželky Peggy zbavený sľubov, ktoré jej pred vstupom do manželstva dal a odchádza znova do bojov. Preberá jednotku ktorá je nasadená na plážach ostrova Saipan a zrazu som ostal ohromený a neveril som, že pozerám americký film. Poručík Connell sa v rozhodujúcich situáciách choval, ako zbabelec a mal strach z bojov. Ale to predsa mariňák príslušník "United States Marine Corps" predsa nemôže mať žiadne slabé miesta a nieto, žeby mal strach z bojových akcii. Už som začal uvažovať o 5* ale film beží ďalej a záver sa niesol v typickom americkom pátose.(27.12.2018)

  • Willy Kufalt
    *

    Uff, americká válečná agitka jako vyšitá, což o to, ale ještě hodně nepovedená. Příběh o hrdinském vojákovi, který bez zranění skoro sám postřelí celou nepřátelskou armádu, a po vyznamenání a velmi rychlému sňatku odchází brzy znovu na front bojovat. Neskutečný patos zde páchne snad z každé scény a to natolik, že si jeden dokáže na něj brzy přivyknout a postupně snad i nevnímat. Nicméně to, co se dělo v poslední půlhodině za doprovodu té monumentální nebeské hudby, bylo fakt trapné divadélko připomínající balet uprostřed frontu. Svého času hlavně v evropských krajinách vznikaly poměrně zdařilé filmové parodie na různé žánry gangsterky, westerny či brakové detektívky, u tohoto filmu (a zvlášť u závěrečné bitvy) mě nějak napadlo, že by si zasloužili takhle být vzaté na paškál i patriostické válečné filmy z USA. :o) Tady se nevyvedla příliš ani režie a bylo mi skutečně trapně, když jsem se musel smát nechtěně u scén bojů, střílení a mrtvol, kde by naopak měla sálat hrůza či alespoň napětí a vážnost... Jako celek to příliš nepotěší ani fanoušky Gena Hackmana, který zde na mizivém prostoru ztvárnil pouze jednu z řady svých vedlejších rolí z druhé půlky 60. let. Leč obklopen samým patosem v téměř neztrávitelné míře, byl i zde Gene příjemně civilní a film svou přítomností v danou chvíli ozvláštnil. Jako celek První v boji patří do odpadu.(3.10.2019)

  • Snorlax
    *

    Za devatero horami a devatero řekami žil, byl jeden neprůstřelný americký poručík, který sám pobil celou nepřátelskou armádu. Když to zřel prezident, usedl na starou rozviklanou židli a udělil tomu zázračnému pánovi medaili. A na tu holky letí, tedy alespoň ty z USA. Jenže ta, do níž se zakoukal nesmrtelný poručík, trvala na tom, že už nesmí válčit, že bude pěkně sedět doma s ní za pecí. A tak seděl a nudil se. Já také. On na tom byl po 2/3 filmu lépe, šel do boje, který tak miloval. Pak se konečně na chvilku začalo něco dít a film ožil především zásluhou přítomnosti Gena Hackmana, který zde hraje zástupce poručíka. Malinko jsem se ztratila, proč Japonci přitančili na bojiště v rytmu Labutího jezera, ale jelikož ti zlí Asiaté na americké mariňáky útočili na Havaji, nepřišlo mi to až tak podivné. Hlavní roli ve filmu má patos, do vedlejších byl obsazen přemrštěný patriotismus spolu s nacionalismem. Ta hvězdička patří Genu Hackmanovi, nikomu a ničemu jinému.(2.10.2019)