Nastala chyba při přehrávání videa.
  • golfista

    Rozporuplnost pocitů z tohohle filmu dosáhla té míry, že budu muset ještě počkat s hvězdičkama kvality na další projekci. Nicméně jako první zhodnocení mě napadlo spojení "zbytečně brutální hraný dokument".... K brutalitě - Nevím, co si o nás divácích dnešní tvůrci myslí, ale já osobně k silnému prožitku nepotřebuji polopaticky ukázat naturalistické "všechno". Asi nechápou, že to "všechno" přestává po určité době fungovat a působí spíš kontraproduktivně. Scorseseho průběh samotného ukřižování na mě působí víc i když si to "všechno" musím jenom domyslet.... K filmu: Film by podle mého měl umět působit svým příběhem na diváka sám o sobě. Předpoklad, že divák bude znát knižní předlohu je špatný. Uvedení do děje by určitě nezaškodilo ať už formou počátečních titulků nebo jakoukoli jinou. Takhle jde "pouze" o dokument něčeho, k čemuž souvislosti musíme znát..... Ale zbytečný film to určitě není. Už jenom jakou diskusi vyvolal (třeba jenom v mojí rodině :)(12.4.2004)

  • genetique
    ***

    To okolo tohto bol taký boom? Áno, ozaj husté dielko a Gibson týmto možno príde aj o veľa priaznivcov alebo možno hlavne nadobudne odporcov, no mňa to až tak nenadchlo. Ak to bol reálne vykreslený život Krista, tak mal ozaj krutý život ako to poznáme, len nie je vždy si to pripúšťame. Navyše umocnený smrťou, ktorá tu bola ozaj brutálne zobrazená a pre slabšie žalúdky film rozhodne nie je, ale čo majú ľudia proti? Keby to bolo o niekom inom, tak ľudia ani neceknú. 65%.(30.3.2006)

  • Eodeon
    ****

    neznat Umučení Krista, byl by pro mě pojem "náboženský gore film" nepředstavitelný. pro poučeného diváka, který chápe, že "pašije" jsou specifickým dramatickým žánrem, jaký vyžaduje znalost určitých kulturních a historických souvislostí, může Umučení nabývat až ikonického statusu. na ostatní diváky musí film působit zřejmě jako neproniknutelný, surreálný horor. avšak ani v tom nejsadističtějším "torture filmu" neprojde protagonista tak tuhou zkouškou těla. důvod není těžké domyslet. nikdo jiný než polobůh by taková muka nepřežil. zvěsti o realismu a přepečlivé snaze dojít co nejvěrnějšího obrazu jsou právě a jen zvěstmi. ale to není nutně na škodu, jelikož mimo jiné i proto mohlo být Gibsonovo ztvárnění o tolik více naturalistické a sugestivní, než na co si troufli tvůrci jiných evangelijních adaptací. v souladu s titulem, v hutné bouři emocí dobývají všechen prostor nejrůznější děsy a hrůzy na úkor konejšivých pocitů, které by měly přicházet s vědomím, co všechna ta agónie vykupuje. souhlasím s docentem Suchánkem, že film se (navíc bez opravdové snahy o realismus) koncentruje na tělesnou bolest, zatímco daleko významnější duševní soužení (Getsemany) odsouvá na úplný okraj zájmu, a právě proto bych se zdráhal hovořit o "duchovním filmu".(27.11.2012)

  • Arachneuss
    *****

    Vizuálně dokonále, hudebně podmaňující, příběhově epické. Posledních dvanáct hodin jedné z nejdůležitějších postav lidských dějin bylo ztvárněno dokonale. Ano, dokonale. Nedokáži si představit, že by někdo mohl vytvořit lepší film o Ježíši Nazaretském, jenž by plně ukázal sílu jeho oběti. Styl, jakým Gibson dílo převedl na plátno nejznámější příběh všech dob je ukázka mistrovství, ať už se jedná o dialogy, vedlejší postavy Petra, Jidáše, Marie, Máří Magdalény či Ďábla nebo střih Křížové cesty (kamenující dav) s vstupem do Jeruzaléma (milující dav). Přiznám se, že jsem ateista, ale tohle monumentální dílo o lidskosti a její povaze, mne ohromilo a ohromuje dodnes.(21.8.2007)

  • Marigold
    **

    Standardní velkofilmové zpracování, barokně strnulé tváře herců, pokus o výraznou výtvarnou stylizaci, samoúčelně vystupňovaná brutalita, výborný soundtrack.... A toto vše se ve službách posvátného účelu filmu. Mel Gibson a Benedict Fitzgerald zvolili scénáristicky velice jednoduchou fintu, kdy do dlouhého pásu utrpení a příkoří Ježíše Krista vkládají na příhodných místech reminiscence na důvěrně známé evangelijní scény, které mají posílit poselství filmu. Poselství, které já osobně považuji za nejproblematičtější část nově zrozeného fenoménů. Tento fenomén promlouvá přesně k té části publika, která je znalá biblické tématiky. Promlouvá způsobem nikoli dialogickým, ale čistě ilustrativním. Tady máte hrdinu, tohle mu udělali zlí farizejové a škodolibý lid Jeruzaléma a vy se mu teď musíte cítit zavázáni. Kdo byl Kristus, jaké je jeho poselství světu – tím se Umučení zabývá jen velmi útržkovitě. Není výpovědí, je jen krvavým vykreslením jednoho z největších příběhů lidské historie. Největších a nejpůsobivějších. Mel Gibson vlastně podal to nejlepší svědectví o stavu současné americké kinematografie. Divákovi není než sedět a zírat, "vypravěč" myslí za něj. Nikdo po vás během filmu nežádá přemýšlení, tázání se, interpretaci; i to nejsilnější – tedy Kristův zápas s pochybami o svém poslání – musí být tematizováno do trapně doslovné postavy ďábla. Vaším jediným posláním je tak sledovat tok pečlivě přežvýkané a promyšlené "pseudoreality“, která zcela pozbyla na symbolické platnosti a stává se krvelačným přímým přenosem z největší popravy starověku. A tak zatímco krev stříkala až do orchestru, make-upem pomazaný James Caviezel svinil zem umělou malinovkou a vydával hrdelní zvuky, vzpomínal jsem na středověké liturgické drama, kde se s nadhledem a lidskou laskavostí líčí tentýž příběh – nevázaně, hravě, s fantazií a stokrát působivěji. Protože zatímco tam se jedná o oslavu lidského života, v Gibsonově „veledíle“ jde pouze o ohlušující vzývání zbožštělé smrti. Aneb: "mediální událost" opět jednou zvítězila nad uměleckou kvalitou... Ani tak špatný, ani tak dobrý film, jak někteří tvrdí.(6.4.2004)

  • - Režisér Mel Gibson, deň po tom, čo nahovoril Jamesa Caviezela na rolu Ježiša, sa ho následne snažil od nej odhovoriť. Volal mu s tým, že mu môže zničiť kariéru a už si v hollywoodskom filme nikdy nezahrá. (Scar)

  • - Film se natáčel také v italském městě Craco, jehož domy na kameném hřbetě jsou dočista opuštěny od roku 1972, kdy byla oblast v důsledku zemětřesení prohlášena za nestabilní. Craco je znázorněno v pozadí za oběšeným Jidášem (Luca Lionello). (Epistemolog)

  • - Pri tvorbe filmu vychádzal Mel Gibson z evanjelií a vízií blahorečenej Anny Kataríny Emmerichovej, ktoré sú spísané v knihe "Trpké umučenie nášho Pána Ježiša Krista" od básnika Clementa Brentana. (Scar)