poster

Umučení Krista

  • USA

    The Passion of the Christ

  • Slovensko

    Umučenie Krista

  • Velká Británie

    The Passion of the Christ

Drama / Historický

USA, 2004, 127 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lima
    ****

    Tenhle film se mi těžko hodnotí a to i po druhém zhlédnutí. Kdybych měl hodnotit pouze tu větší část filmu, která předchází cestě na Golgotu, bylo by to 5* jako vyšitých. Znamenitě zahraný Pilát, Herodes je i přes malý prostor přímo lahůdkovou postavou a Mattia Sbragia je jako rezolutní Kaifáš velmi přesvědčivý. Společné scény Piláta s Ježíšem jsem si z opravdu vychutnával. Tolik kritizované flashbacky jsou působivé a zejména ten s Marií a Ježíšem u stolu je opravdu nádherný a plný citu. Jenže počínaje cestou na Golgotu pro mně Gibsonův film ztrácí na působivosti. Gibson udělal z Krista bytost, která NADLIDSKÝM překonáním všech nesmírných útrap působí nevěrohodně. Řekl bych, že méně je někdy více, že pár šlynců na kůži působí bolestněji a opravdověji, než na hadry rozsekané a krví zalité NĚCO, co dříve dříve připomínalo lidské tělo. Kristovo utrpení tak úplně ztratilo lidský rozměr. Dále scéna, kdy havran vyklove jednomu ze spoluukřižovaných lotrů oko, nemá žádnou oporu v evangeliích a silně zavání samoúčelností. Přesto filmu nemohu nepřiznat jistou dávku působivosti, znásobenou i návštěvou kina, kde všichni seděli do konce titulků, což jsem už dlouho nezažil. A dodatečně uznávám, že má původní výtka směrem k nulovému myšlenkovému obsahu, který nesahá Scorsesemu "Poslední pokušení Krista" ani po kotníky je možná trochu od věci. Ten film NEMÁ nic vysvětlovat, polopaticky představovat postavy, aby to průměrní diváci chápali. Asi nejvýstižněji to napsal renomovaný Roger Ebert: "Tohle není kázání či homilie, ale vizualizace ústřední události křesťanského náboženství. BERTE NEBO NECHTE BÝT." Otázkou zůstává, je takový film potřeba? Gibsonova umělecká výpověď se ideálně strefila do doby, kdy díky permanentní hrozbě terorismu je svět vystaven střetu civilizací, střetu náboženských principů a obrovský úspěch filmu ve Státech lze přičíst i potřebě ideologického útočiště. A historie se opakuje v cyklech. Střety mezi abrahamovými náboženstvími - judaismem, křesťanstvím a islámem - mají a budou mít i nadále na svědomí spoustu krve a utrpení. A není to ani tak problém samotného náboženství, jako spíše živočišného druhu jménem HOMO SAPIENS STUPIDUS, který má v sobě zakódovanou potřebu boje a krutosti. V několika scénách Gibsonova filmu je to velice zřetelné. To mu budiž přičteno ke cti.(17.4.2004)

  • sud
    **

    Celkově bych film mohl shrnout jednou větou: Mnoho povyku pro nic. No, pro nic zrovna ne, ale pro málo. Po technické stránce je to téměř bez chyb (např. jazyková stránka), ovšem obsah je věc druhá. Vystavit celý film na brutálním mučení a bití mi nepřijde jako šťastný nápad. Scéna bičování je zbytečně přebrutalizovaná, překrvavěná a znásilněná (tolik ran by ani člověk nemohl přežít). Nelíbily se mi taktéž výjevy s ďáblem (že měl ženskou podobu mi nevadilo) a s tím co držel v náručí (co to bylo, proboha?!). Scény s Jidášovým traumatem (s dětmi) byly taktéž nechutné. Nevím, jestli měl Mel Gibson v úmyslu pouze šokovat (když ve skrytu duše doufám že ne), ale ve mne jiné pocity nevyvolal. 40%.(15.4.2006)

  • B!shop
    ****

    Prvni pulka filmu je zbytecne roztahana, ale druha pulka to vynahrazuje. Mel se zameril ciste na Jezisovo smrt, takze je ve filmu jen zatceni, odsouzeni, zbicovani a ukrizovani bez nejakyho vysvetlovani, kdo je kdo a proc dela to, co dela, ale to je na dvou hodinovou stopaz krapet malo. Zvlast v prvni polovine je to dost rozvlacny a nektery sceny se pekne vlecou. Ale jakmile se zacne bicovat, tak se v tom Mel zacne vyzivat. Vsude caka krev, trha se maso, detailni zabery a vybrousenej zvuk. Sice se da dohadovat o tom, jestli by tohle prezil, ale na druhou stranu to pusobi drsne a "realisticky". Ale ze by to bylo brutalni, aby z toho clovek omdleval, to ne. Taky se vcelku povedla kamera a kulisy a hlavne hudba je perfektni. Caviezel roli Jezise zvlad v pohode, jen me dost rusilo to jeho oranzovy oko. Akorat mi prislo, ze obcas kecal dost z cesty. Tezko rozhodnout, jak a zda-li vubec to ve skutecnosti bylo, tenhle film je spis takovej na efekt, ale to, o co Melovi asi slo hlavne, to se povedlo. Dokaze zapusobit a zaujmout.(1.2.2005)

  • Radyo
    ***

    Přliš mnoho krve? Ano, snad. Ale o to nejde. Jde o to, že to na mne celé působilo snahou šokovat, namísto zobrazit co nejrealističtěji fakta. Násilné scény i křížová cesta se daly zkrátit na míru únosnou běžnému divákovi a celý film tak nemusel přesáhnout délku 100 minut. Pak by možná jeho vyznění bylo větší, dopad výraznější a hodnocení z mé strany příznivější. Ale na tom má asi svůj podíl i skutečnost, že jsem ateista... Za vyzdvižení stojí ale hudební složka - ta je impozantní.(26.9.2004)

  • Marigold
    **

    Standardní velkofilmové zpracování, barokně strnulé tváře herců, pokus o výraznou výtvarnou stylizaci, samoúčelně vystupňovaná brutalita, výborný soundtrack.... A toto vše se ve službách posvátného účelu filmu. Mel Gibson a Benedict Fitzgerald zvolili scénáristicky velice jednoduchou fintu, kdy do dlouhého pásu utrpení a příkoří Ježíše Krista vkládají na příhodných místech reminiscence na důvěrně známé evangelijní scény, které mají posílit poselství filmu. Poselství, které já osobně považuji za nejproblematičtější část nově zrozeného fenoménů. Tento fenomén promlouvá přesně k té části publika, která je znalá biblické tématiky. Promlouvá způsobem nikoli dialogickým, ale čistě ilustrativním. Tady máte hrdinu, tohle mu udělali zlí farizejové a škodolibý lid Jeruzaléma a vy se mu teď musíte cítit zavázáni. Kdo byl Kristus, jaké je jeho poselství světu – tím se Umučení zabývá jen velmi útržkovitě. Není výpovědí, je jen krvavým vykreslením jednoho z největších příběhů lidské historie. Největších a nejpůsobivějších. Mel Gibson vlastně podal to nejlepší svědectví o stavu současné americké kinematografie. Divákovi není než sedět a zírat, "vypravěč" myslí za něj. Nikdo po vás během filmu nežádá přemýšlení, tázání se, interpretaci; i to nejsilnější – tedy Kristův zápas s pochybami o svém poslání – musí být tematizováno do trapně doslovné postavy ďábla. Vaším jediným posláním je tak sledovat tok pečlivě přežvýkané a promyšlené "pseudoreality“, která zcela pozbyla na symbolické platnosti a stává se krvelačným přímým přenosem z největší popravy starověku. A tak zatímco krev stříkala až do orchestru, make-upem pomazaný James Caviezel svinil zem umělou malinovkou a vydával hrdelní zvuky, vzpomínal jsem na středověké liturgické drama, kde se s nadhledem a lidskou laskavostí líčí tentýž příběh – nevázaně, hravě, s fantazií a stokrát působivěji. Protože zatímco tam se jedná o oslavu lidského života, v Gibsonově „veledíle“ jde pouze o ohlušující vzývání zbožštělé smrti. Aneb: "mediální událost" opět jednou zvítězila nad uměleckou kvalitou... Ani tak špatný, ani tak dobrý film, jak někteří tvrdí.(6.4.2004)

  • - Keď Ježiš (Jim Caviezel) berie na seba kríž a začne ho niesť mestom, tak vidieť ako ho Satan (Rosalinda Celentano) spoza davu nasleduje. Jediná, ktorá ho vidí, je Panna Mária (Maia Morgenstern), iba ona sa mu môže pozrieť do oči. Lebo aj ona má podiel na jeho porážke. (MFJD)

  • - James Caviezel si při natáčení filmu vykloubil rameno, když na něj spadl kříž, který nesl. Tato scéna je i ve filmu. (Hejtmy)

  • - Mel Gibson odstránil titulky zo scény, kde sa Pilát Pontský (Hristo Shopov) zrieka viny za Ježišovu (Jim Caviezel) smrť, aby film nevyvolal antisemitizmus. (MFJD)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace