Reklama

Reklama

Pramen panny

  • Švédsko Jungfrukällan (více)

Obsahy(1)

Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (130)

choze 

všechny recenze uživatele

"PANENKY SE BOJÍ V LESE?" Oba Bergmanovy výlety do středověku se mi líbily, ale faktem je, že PRAMEN PANNY působí vedle SEDMÉ PEČETĚ jako chudý příbuzný. Jak napsal už Roy, postrádá její myšlenkové zázemí, pak také humor a navíc pokud šlo Bergmanovi skutečně o konflikt víry a touhy po pomstě, jak je film prezentován, nikde ho tam nevidím, snad jen úplně na konci. SPOILER: Postavy sice jsou hluboce věřící, ale když se dozvědí o tom, že mají pod střechou vrahy své dcery, žádné hamletovské váhání se nekoná, Sydow vezme nůž a jde je pomordovat. Také mi nějak uniklo, proč pastevci nabídli svým hostitelům k prodeji šaty jejich mrtvé dcery, když se hned po příchodu dozvěděli, že to jsou rodiče jejich oběti a proč vůbec šli směrem, kterým jim Karin řekla, že leží její statek. KONEC SPOILERU Postavy a jejich vztahy, stejně jako dialogy jsou ale napsány dobře, i když se o pastevcích prakticky nic nedozvíme, pochvalu si zaslouží i kamera a výprava a Sydow mi svým vznešeným, mocným projevem evokoval nějakého severského boha. "LES JE TEMNÝ A JÁ NEMůŽU DÁL." ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně intenzivní a sugestivní spojení středověké balady a špinavého psychologického filmu, v jehož ústředním bodě stojí motiv nevinnosti a pomsty. Od bezstarostného a sluncem prozářeného úvodu (vskutku panenského) až k brutální defloraci severskou temnotou a animálností pomsty. Bergman využívá ornamentálního jazyka na pomězí básně, který skvěle kontrastuje se syrovostí a detailem obrazu. Vkrádá se neodbytná otázka, zda tohle viděl Vláčil... Narozdíl od Markéty Lazarové je Pramen panny méně postaven na symbolice, o to více dává prostoru psychice a motivacím. Fantastický Max von Sydow předvádí na plátně jednu z nejpřesvědčivějších studii člověka mstícího se z absolutní bolesti. Jaksi upozaděná je Birgitta Valberg, ale z její mateřské role vyzařuje intenzivní křehkost a jakási utajená ženská síla. Pro Bergmana typicky se ve filmu střetávají zdánlivě uhlazenější různorodé ženské principy a surový svět mužů... výsledkem je sousto, které člověka dokáže odrovnat na ploše několika záběrů. Film pohansky animální, ale i křesťansky pokorný ve svém vyznění... Dokonalost sama. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Historická linie uzavřené Bergmannovy tvorby je stejně invenční jako ta současná. Dokonalé převedení tak plochého a dějově nevýrazného žánru-textu, jakým je legenda, nebylo snadné. Přesto i tady opakovaně osvědčil Bergman vůli i schopnost sledovat a vysledovávat na pozadí přesně zachycených historických dobových reálií podstatnou dějovou linku. Tragický osud zprvu rozmarné, a posléze tragické mladé ženy, bezesporu takovou linkou byl a je. Geniální vždy působí jako samozřejmé, spontánní a přirozené. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Tyto středověké balady uměl takto jen Bergman a Vláčil. Jen oni uměli vyjevit život ve středověku tak, abychom uvěřili, že se to skutečně mohlo stát. Pramen panny staví hlavního představitele (opět charismatického Maxe von Sydow) před religiozně zabalené dilema, které k potěšení diváka vyřeší zcela bez skrupulí. Spolu se Sedmou pečetí a Lesními jahodami nejlepší Bergmanův film (z těch co jsem viděl pochopitelně). ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Opravdu to byl Cravenův The Last House on the Left, co položil základy exploitationu? Ale houby, pravým kmotrem tohoto subžánru by měl být Pramen panny, od kterého Wes Craven čerpal hodně inspirace. Právě Bergmanův mistrovský kousek snad vůbec poprvé použil jako střed všeho dění dnes již klasické prvky: kruté znásilnění a zabití mladé dívky partou hnusných grázlů (v tomhle případě divokých pastevců), kdy následuje neodvratná očista v podobě pomsty jejího otce. I zde se viníci schovají přes noc u nic netušících, silně věřících rodičů, aby nakonec byli všichni zabiti. A to bez prominutí věku, jelikož nejmladší z násilníků je ještě dítě. Snímek má úžasnou výpravu a kameru, díky níž jsou jarní lesy i skrze černobílost jasně barevné, do toho tu herecky vládne výtečný Max von Sydow jako mstící se farmář. Film nedokáže nudit, ani jednou neškobrtne, prostě je tu všechno na svém místě. Za mě tudíž velká spokojenost. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (zzzw)
  • Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (zzzw)
  • Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)

Reklama

Reklama