Věc

Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. (13.05.2011)

Carpenterova verze je nejen téměř kompletně odlišná (dějem, postavami, stylem atd.), ale hlavně NESROVNATELNĚ lepší. Carpenterův film překypuje tíživou hororovou atmosférou plnou napětí, děsu a paranoie, Hawksův nemá v podstatě žádnou. Veskrze nezajímavé postavy tu pořád jen mluví a mluví, přitom jen málokdy řeknou něco podstatného. Tuhle ukecanou nudu nebrat. 40 % (04.11.2018)

Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. (05.06.2012)

Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% (26.03.2013)

První filmový přepis povídky "Who Goes There", kterou o 31 let později dovedl k dokonalosti Carpenter se svou "Věcí". Film postrádá vše co v sobě má Carpenterova novější verze a to je především hutná mrazivá atmosféra a pocit nedůvěry k ostatním lidským členům. Je jasné, že vzhledem k době vzniku si tvůrci nemohli dovolit trikové sekvence proměn lidí, když je napadne mimozemský organizmus ale odfláknout to tím, že do filmu jako uhlavního nepřítele vrazí dvoumetrovýho chlapa v jakémsi ohnivzdorném obleku mi přišlo ubohý. Je to neatmosferická nuda, která nemá co nabídnout. (29.06.2009)

Atmosférické, sugestivní a úsměvně "chlapácké". Napětí pozvolna stoupá od prvního záběru až skoro do chvíle, kdy se mimozemšťan poprvé objeví v celé své kráse, pak sice maličko klesá, ale i ve finálním střetu jsem byl slušně napjatý. Floristický nápad mě slušně pobavil, protože představa, že pro někoho nejste víc než hlávka zelí na poli, je nehezky nepříjemná. Postavy jsou sympaťáci, takže jsem ochoten odpustit i zbytečný milostný motiv. Co ale ochoten odpustit nejsem, to je vzhled titulní postavy - jen o málo lepší než Frankensteinovo monstrum. A to je celkem zklamání i vzhledem k roku 51, na příkladech jiných filmů toho období je vidět, že si s maskami tvůrci mohli dát větší práci. Je ovšem nesmysl porovnávat tento film a Carpentera, byť oba vycházejí z jedné povídky, a to hlavně proto, že oba filmy jsou o něčem jiném a liší se i ve svém "poselství". Podle zdejších komentářů bych očekával bezmála průšvih, ale opět se mi naopak potvrdilo, jak moc je spousta komentátorů mimo. (02.03.2014)

Bol som asi príliš zvedavý na film, ktorému urobil Carpenter také skvelé remake. Toto sci-fi je utopené v neskutočnom množstve dialógov, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna divadelná hra. Vzhľadom k žánru som predpokladal, že postáv bude ubúdať, bohužiaľ som mal opačný pocit. Aby som len nekritizoval : exteriéry v snehovej fujavici boli fajn a určite aj hudba Dimitrija Tiomkina. (19.10.2009)

Celkem zklamání. Mimozemšťan se tu objevuje velmi zřídka, a když na to dojde, připomíná spíš Karloffovo klátivé monstrum, než bytost z jiné planety. V mezičase pak sledujeme nekonečné konverzování, u něhož se dnes rozhodně bát nebudete. Na druhou stranu, film otevírá moc hezký úvod vzdáleně připomínající některé scény Blízkých setkání třetího druhu a ukotvující fantastický příběh v reálném prostředí arktické základny. Film jistě ocení filmoví historici, kteří se budou kochat paralelou se studenou válkou, ale vítězem o nejlepší zpracování původní Campbellovy povídky bezpochyby zůstává vynikající Carpenterova Věc. (07.03.2010)

Tahle zeleninová taškařice je pro mě obrovským zklamáním. Vzhledem k velmi vysokému hodnocení na imdb jsem čekal atmosferický horor. Ale chybí tu naprosto všechno, co obsahuje Carpenterův "remake". Napětí, atmosféra, strach, efekty, navíc jako monstrum je tu takový velký divný chlapík, co vypadá jako nějaký zmutovaný kanibal z Hory mají oči. Toto je jen taková neslaná nemasná zeleninová jednohubka. 55% (26.10.2010)

Předně by bylo třeba říct, že The thing from another world se od Carpenterova filmu liší prakticky ve všem a zůstává vlastně jen přítomnost mimozemšťana a stanice někde na pólu, který je navíc severní a ne jižní jak u Carpentera. Chybí jakákoli stísněnost a opuštěnost, stanice je pomalu jak hotel a lidí je v ní jak v dovolenkové sezóně a všichni hrajou karty a baví se o věcech a tak a náhodou zaznamenají spadené ufo, které má být spouštěčem příběhu, jenže ufo i s ufonem řeší až po třetině filmu, protože se nejdřív musí projednat miliarda jiných věcí a odehrát plno karetních her a vypít spousta hrnků kafe. Dialogy ani neřeší nějaké závažné myšlenky a ani jinak moc nezaujmou, řeší se banality typu jestli zmrzlý ufon na někoho kouká nebo ne atd. a ti lidi z něho očividně ani moc strach nemají, když to řeší tak nějak jako běžnou záležitost, to i stará válka světů byla vyhrocenější. Že ufon nakonec uteče asi není žádný spoiler, protože na tohle divák čeká už od začátku a film je ve své obyčejnosti dokonce až podivně úspěšný v napínání diváka kdy už to jako přijde a s touhle částí filmu přichází i ta největší odlišnost oproti carpenterovi, protože podstata tohoto starého ufona je ve všech směrech úplně opačná, což na zábavě taky asi moc nepřidá, zvlášť když sám ufon se zrovna do čehokoli co by rád dělal moc nehrne. Dokonce i řešení problému s ufonem proběhne v takovém poklidu, že si člověk říká jestli ti lidi jako vidí nějaký nebezpečí v ufonovi, co dělá binec někde uprostřed ničeho na severním pólu. Ale vzhledem k tomu, že tam mají i sekretářku, která jim každou chvíli nosí kafe a reportéra, co si chce ufona furt fotit, tak koho by rozhodilo, že tam ufon zanechá trochu spoušť. Bude z toho asi slabší trojka a to jen proto, že ta scéna nástupu ufona do dveří byla pěkná. :) (10.11.2010)

Tak tohle první filmové zpracování Campbellovy povídky určitě zůstalo za očekáváním nejenom pána spisovatele, ale i lidí kteří znají mnohem známější „Carpenterův remake“. Oba filmy se však opravdu nedají moc srovnávat, protože jejich třicetiletý odstup výrazně dopomohl mladší verzi pořádně zapracovat na detailech díky nové technice a navíc Carpenter se víc držel předlohy, než tomu bylo zde. Ani film z roku 1951 však v mých očích nedopadl nikterak tragicky, přestože jsem zde postrádal pořádnou dávku napětí a atmosféra byla mnohdy hodně vlažná. Bylo však logické, že na tehdejší dobu neuvidíme žádnou exkluzivní potvoru, takže pokud se dokážeme povznést nad porovnáváním obou snímků alespoň trochu, budeme tento počin hodnotit jako průměrnou záležitost. (28.09.2011)

Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? (27.12.2013)

Příroda je krásna a krutá a přinesla mi ne moc silný zážitek nálezu nepřesvědčilo. (18.09.2018)

Nemám absolutně nic proti starým filmům. Nedej bože černobílým. Každopádně mě tento snímek nijak neohromil ani nenadchnul. První Věc podle slavné povídky "Who Goes There?" je dobrá. Nikterak nevyniká oproti mnohem známější Carpenterově Věci z roku 82. Thing je zde popisována spíše jako rostlina než jako mimozemský a napodobovací organismus. Každopádně za jedno podívání to stojí. Jednou a dost. ( 50 procent ) (16.12.2011)

S dokonalým Carpenterem samozřejmě neporovnatelné ale ta atmosféra Antarktidy , polárníků a návštěvníka z kosmu na mně prostě zapůsobila. Navíc mám rád tyhle staré kousky takže zasloužené čtyři hvězdičky. (27.04.2019)

Samozrejme, že by sa film nemal porovnávať s Carpenterovou klasikou. Vo svojej dobe triková technika nebola na takej úrovni, aby sa dielo držalo knižnej predlohy a tak sa tvorcovia rozhodli hrôzu zredukovať na jedno ´´frankensteinovské´´ monštrum. A celkom to vychádza. Film má svoje momenty, je poplatný svojej dobe, aj napínavý aj občas pomalý. Ale hlavne nie zlý. (22.09.2010)

Do nebes vychvalovaný Carpenterův remake na mě působil spíš průměrným dojmem a Hawksův černobílý originál ho moc nevylepšil. Tak celkově bez napětí, bez zajímavých postav. Jediné, co bylo super, byl "The Thing" sám o sobě, ale ten se bohužel objevil jen ve třech scénách, které byly nejlepší z celého filmu. (25.12.2013)

Veľmi dlho sa tu nič nedialo ale hlavne tu bolo veľa nepodstatných vecí a Vec hrala až druhé husle.A zakomponovať do toho aj romantiku,tak to bolo veľmi zlé riešenie. Ďalej častá nuda,mimozemšťan bol ukázaný ako dielo Frankkensteina a nie ako zmutované monštrum,to tiež bola pre mňa novinka.Tak nudný film som nečakal aj keď je z 50 rokov ale mohlo to byť poňaté viac svižnejšie.Malo úmrtí,žiadna ukázaná premena,viac sa to podobalo na Frankensteinovo monštrum ako na Vec akú z nám z novších verzii.Tak toto u mňa nezabodovalo ale ani nemalo prečo. (01.01.2015)

Myslím, že ten film je ve skutečnosti o závislosti a předávkování kofeinem :) (22.08.2011)

Horor? Ani omylem. Scifi? Klasické 50tkové sci-fi, kdy mimozemská loď je kulatý talíř a emzák co budí hrůzu spíše samotnému herci v kostýmu je okamžitě z Marsu. Remake od Carpentera vyhrává na plné čáře. Atmosférou, napětím a hlavně samotný emzák budil větší hrůzu. Chvíli jsem myslel, že sleduji ochotnickou komedii. Nejvíce vtipná byla scéna samotné likvidace "marťana". Ano tento film hodně zestárl a s hororem to nemá nic společného. Radši opravdu všichni zůstaňte u http://www.csfd.cz/film/1329-vec/ ! (27.10.2011)