Věc

Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. (05.06.2012)

Předně by bylo třeba říct, že The thing from another world se od Carpenterova filmu liší prakticky ve všem a zůstává vlastně jen přítomnost mimozemšťana a stanice někde na pólu, který je navíc severní a ne jižní jak u Carpentera. Chybí jakákoli stísněnost a opuštěnost, stanice je pomalu jak hotel a lidí je v ní jak v dovolenkové sezóně a všichni hrajou karty a baví se o věcech a tak a náhodou zaznamenají spadené ufo, které má být spouštěčem příběhu, jenže ufo i s ufonem řeší až po třetině filmu, protože se nejdřív musí projednat miliarda jiných věcí a odehrát plno karetních her a vypít spousta hrnků kafe. Dialogy ani neřeší nějaké závažné myšlenky a ani jinak moc nezaujmou, řeší se banality typu jestli zmrzlý ufon na někoho kouká nebo ne atd. a ti lidi z něho očividně ani moc strach nemají, když to řeší tak nějak jako běžnou záležitost, to i stará válka světů byla vyhrocenější. Že ufon nakonec uteče asi není žádný spoiler, protože na tohle divák čeká už od začátku a film je ve své obyčejnosti dokonce až podivně úspěšný v napínání diváka kdy už to jako přijde a s touhle částí filmu přichází i ta největší odlišnost oproti carpenterovi, protože podstata tohoto starého ufona je ve všech směrech úplně opačná, což na zábavě taky asi moc nepřidá, zvlášť když sám ufon se zrovna do čehokoli co by rád dělal moc nehrne. Dokonce i řešení problému s ufonem proběhne v takovém poklidu, že si člověk říká jestli ti lidi jako vidí nějaký nebezpečí v ufonovi, co dělá binec někde uprostřed ničeho na severním pólu. Ale vzhledem k tomu, že tam mají i sekretářku, která jim každou chvíli nosí kafe a reportéra, co si chce ufona furt fotit, tak koho by rozhodilo, že tam ufon zanechá trochu spoušť. Bude z toho asi slabší trojka a to jen proto, že ta scéna nástupu ufona do dveří byla pěkná. :) (10.11.2010)

Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% (26.03.2013)

Sci-fi z jiné doby, které se těžko může s dnešními filmy i "remakem" srovnávat. Dosti upovídané postavy, kterých je mnoho, prakticky neumírají a atmosféra nepřipomíná ani zdaleka horor. Teď si hlavně musím sehnat původní příběh "Who Goes There?" od Johna W. Campbella, abych zjistil, zda pánové v roce 51 udělali něco zbytečně jinak nebo je Carpenter ještě větší génius, než jsem si myslel. Hlavním nedostatkem pro mě ani nemusí být atmosféra, ale nulová aura mimozemšťana. Neděsí a ani není nijak hrůzostrašný a svou nejlepší chvíli si odbude mezi plameny. Když se není koho bát, není horor (a jak by řekl Ridley Scott, když nemáte na pořádnou loutku nebo oblek pro herce, tak ho radši vůbec neukazujte, divák si udělá vlastní představu). Je také škoda, že scénáristé měnili podstatu mimozemšťana z přeměny na vysávající zeleninu. Ekologické pohnutky? V té době snad ne, ale ten negativní pohled na vědce a vědu obecně je tam cítit opravdu hodně. (12.02.2011)

V první řadě chci říct, že tohle není horor. Howard Hawks je klasickej dobrodružnej režisér, ale přímo se vyžívá v mluvení. a mluvení je tady opravdu hodně. A oproti mnohým jiným filmům zde herci mluví i zároveň, že to občas přechází v nesrozumitelnou anglickou směs, kterou nestihnete přečíst ani s anglickými titulky. S remakem je to nesrovnatelný, protože tady nejde o to, ukázat postupné změny osobností a stísněnou atmosféru, ale spíše odvyprávět Hawksův standardní lovestory. Tohle je průměrná kecačka, kde je tolik postav, že než se člověk v nich zorientuje, tak je konec filmu. A pořád mluví a někam lítají v přepravním letadle. A po hodince už to začíná být docela únavný, protože ty dialogy jsou jako ve skutečnost. Prostě většinou buď nikam nevedou, nebo naopak jsou až moc přímočarý. Každý tu mluví rozhodným ostrým hlasem a všichni berou málem jako samozřejmé, že k nám přiletěla návštěva z jiného světa. Podle mě se tenhle film dá brát jako první díl Carpenterova remaku, a to ta část z tábora Norů, kromě rozdílného konce. A přijde mi, že ten Carpenterův vlastně ani není remake, protože ani ta potvora není stejná, ani děj filmu není stejnej ani hrdinové nejsou stejní. je to prostě film o něčem jiným. Šablonovitost postav tady je ale dost výrazná. Hrdinný kapitán Korkorán, zloduch jakých bylo ve starých amerických filmech ažaž, plamenná kráskaa láska na obzoru. (21.12.2005)