Akik maradtak
Someone to Live For
Tí, ktorí zostali
Those Who Remained
Režie:
Barnabás TóthKamera:
Gábor MarosiHudba:
László PirisiHrají:
Károly Hajduk, Abigél Szőke, Mari Nagy, Barnabás Horkay, Katalin Simkó, Andor Lukáts, Judit Marosvölgyi, Zsolt Zayzon, Adél Jordán, Lujza Emma Tóth (více)Obsahy(1)
Film, odohrávajúci sa po skončení druhej svetovej vojny, zachytáva silný priateľský vzťah medzi dospievajúcim dievčaťom a mužom (gynekológ) stredného veku. Obidvaja stratili svojich najbližších a túžia len po tom, aby si našli malé potešenie v živote. Pre tých, ktorí tu zostali, je to možné vtedy, keď budú držať spolu. To nie je ľahké, pretože okolo nich sa už pomaličky rysujú kontúry nového systému. (BOURQUE)
(více)Videa (1)
Recenze (9)
Poprvé letos v kině, navnazen tak trochu i zdejšími nadšenými komentářemi, bohužel za sebe úplně nemohu mluvit o výjimečném zážitku. Silné téma zde je, prožitky lidí z 2. světové války neustále přítomné i po jejím ukončení, nicméně melancholicky laděná romantická dramata zasazená do stejné doby "roku 0" po válce jsem viděl už povícero, i v domácí tvorbě (např. Milenci v roce jedna nebo Adelheid) a snad žádný z nich ve mě nebudil tak chladné emoce, jako právě tento aktuálně oceňovaný maďarský film. Ten film působí chladně a odtažitě skoro i v případě, když se některá z hlavních postav na chvíli usměje, a svým potemnělým vizuálem v kombinaci s pomalým tempem u mě někdy více projevil sklony mě v kině uspat, než silně zasáhnout. Mám pocit, že dřívější doba nezapomenutelným filmům na tahle témata přála mnohem víc, než ta dnešní. Snad i díky tomu, že je točili tvůrci, kteří tu válku prožili, byli ní reálně zasaženi a dokázali tyto prožitky a zkušenosti do svého filmu naplno protavit v propracovaném příběhu, který občas nutí diváka se k filmu vracet znovu. Zatímco mladí režiséři festivalových dramat bez podobných zkušeností se zaměřují na jakési vyjádření psychologie přes dlouhé záběry, stylizovanou kameru, vizuálně možná i perfekcionisticky pojatou dobovou výpravu, což do jisté míry ocením, hereckým výkonům asi nelze nic vytknout, ale že by chtěl Ty, které zůstali vidět znovu a zastavit se s připomínkou lidských osudů v dané historické epoše právě u tohoto filmu, úpřimně za sebe říct nemohu, zvláště když z toho na mě dýchá takový chlad. Na rozpačitých pocitech u mě přidává i nezajímavá hudba, z níž jsem měl pocit pouhé variace na cosi již x-krát slyšeného v jiných filmových dramatech posledních let. Holt asi nejsem cílovou skupinou pro tyhle festivalovky... [60%] ()
Motiv Lolity v platonické podobě, v období, kdy lidé, přišlý v holokaustu o rodiny, trpěli šrámy z 2. světové války a současně je zužoval nástup zastrašujícího komunizmu. Jemné vyprávění o osiřelé dospívající holčině, která najde oporu a otcovskou lásku v introvertním muži středních let. A o něm, kterému ona dodá jiskru života a vytáhne ho ze smutné samoty. Film stojí na skvělých výkonech obou herců, pozitivní auře vzájemně léčivého vztahu jejich postav, a taky drží ve zvědavosti, kam je jejich důvěrné spolužití dovede. S obavami kvůli podezřívavě přihlížející, režimem zlého charakteru formované společnosti kolem nich. Film s duší. [3Kino Fest] ()
Krásná filmařina, krásný film.Traumatizované holky nachází útočiště u prvního muže, který jim přijde do cesty a udělá jednu věc správně, v tomhle případě to byl Aladár a jeho ruka na rameno zlomené Kláry. Aladár je 42-letý doktor, který žije sám, těsně po druhé světové válce. Má za sebou koncentrák a teď se ocitá v smutné osamělé realitě, protože ztratil svoji rodinu, ale neužírá se tím, protože život jde dál, což je jedna z věcí, co dělá jeho jako postavu tak super - že si nestěžuje, život jde dál a on ho bere, jak se mu ocitne před rukama - když vám život dá citrony, udělejte z nich něco, třeba citronádu, ale do té doby budete mít jen citronovou náhražku, jakou pijí na začátku filmu. Klára jsou ty citróny. A tím nenarážím na to (její citróny), že tenhle příběh je, platonická Lolita, jak píše POMO (mimochodem jeho komentář ten film shrnuje krystalicky přesně). (...) Inteligentní šestnáctiletá Klára, která je nasraná na celej svět, protože žije u tety a máma je někdy pryč, se potýká s podobným problémem osamění, jenže odmítá přijmout realitu, dokud nenarazí na Aladára (aka Alda, mimochodem je moc roztomilé, jak se oba konstantně oslovují, drahá, drahoušku, zlatíčko atd.) platonický vztah dvou lidí s podobnými ránami přeroste v jakousi adopci, kdy Aldo hraje roli strýčka-otce. Klára se celým srdcem upne na osamělého doktora a její láska ukáže i jemu cestu (líbí se mi i třeba kontrast toho, jak se sblíží, Aldo jí napíše dopis, když je pryč ve městě, aby se podívala na jeho fotoalba, ale že je musí schovat, než přijde a on sám je vidět nemůže, Klára vidí jeho rodinu, před válkou a leží se slzami na koberci). Ten vztah je nádhernou drobnokresbou ukázán jak v malých detailech, tak v silných scénách a momentech - ten pohled, když ho sleduje při holení, to zděšení, když zjistí, že není vedle ní v posteli (Aldo ihned pochopí, že nemá smysl tomu odporovat) a pak mu řekne, aby ji probudil, pokud se rozhodne odejít (byť jen do vedlejší místnosti) a ten děs, když ji požádá, aby s ním šla do sirotčince, hrát si s dětmi, učit je. Klára je, jak jsem už řekl, inteligentní a snaživá a krásná, překládá knihy, čte je, a zpočátku má drsnou slupku, jenže velmi brzy se ukazuje, že jako všechny traumatizované osoby, je otevřená ke snadné manipulaci. Nicméně, navzdory populárnímu myšlení, Aladár není někdo, kdo by toho jakkoliv zneužil, jeho postava je tak proklatě nádherně kladná, něco jako Maximus v Gladiátorovi, ale to samozřejmě nic neznamená, když žijete ve společnosti a nejste jako ostatní, vždycky budete podezřívaní, ukazování prsty. A jakoby toho nebylo málo, film můžete utnout po půlhodině a vidět ho jako nádherný kraťas o tom, jak si dva lidé pomohli. Nebo pokračovat na další hodinu a sledovat, jak se to postupně vrství a kam to půjde? Komunismus přichází, protože toho není málo. Nebudu už spoilovat hlouběji, i tak to dělám jak prase. Ale opět, film, co má duši. A Maďaři opět bodují. Divím se, že Abigél Szőke už dávno neuzmul Hollywood. Za ten závěr před koupelnou u dveří má člověk skoro chuť dát pět, je tam opravdu spousta takových drobných, silných scén a hodně to drží ta drobná krásná empatie mezi hlavními postavami, která ale tak nějak pořád balancuje ve vzduchu ohledně toho, "bude sexuální" (a nejvíce sexuální se nakonec stane vlivem strachu Kláry z toho, že by měli Alda odvést, když se drží v potemnělém pokoji, v náručí, a ona ho začne líbat na kliční kost a na krku...). Fuck it, dávám pět. A přitom taky film, okolo kterého jsem kroužil už pár let. () (méně) (více)
Dajú sa prežiť tragédie, ktoré sa stali v minulosti, objavujú sa v súčasnosti, a rysujú sa v neďalekej budúcnosti? Film Barnabása Tótha je krehké dielo. Hlavnými postavami sú ľudia, ktorí prežili holokaust („those who remained“) a snažia sa vysporiadať s následkami utrpenia. Keby tu nebol jeden pre druhého, tak časom by pravdepodobne duševne a psychicky skolabovali. A to je jedným zo základných motívov filmu. Vzťah, ktorý miestami vypadá viac ako čisté priateľstvo, medzi Dr. Körnerom a pätnásť ročnou Klárou je dobre zachytený. Veľmi dobré herecké výkony od obidvoch hlavných postáv a (opäť) jeden citom zahraný a natočený film z Maďarska. Na zobrazenie prostredia danej doby nie je kladená veľká pozornosť – v tomto prípade to nie je ani potrebné, aj tie malé kúsky majú dostatočnú informačnú hodnotu (a ostatné si už vieme domyslieť). Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Film, který vyniká obrovskou lidskostí, křehkou duší a smutně melancholickou atmosférou. Herecké výkony obou hlavních představitelů jsou fakt hodně kvalitní. Barnabás Tóth je další tvůrce z Maďarska, který mě utvrzuje v tom, že současná maďarská filmová tvorba je opravdu jedna z nejlepších v Evropě. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (1)
- Film byl oceněn Maďarskou filmovou cenou (2020) v kategoriích nejlepší film, nejlepší režisér, nejlepší scénář a nejlepší mužský herecký výkon (Károly Hajduk). (3Kino Fest)
Související novinky
Nabarvené ptáče v boji o Oscara?
Přestože konečné nominace na Oscara ještě známy nejsou, vydala Americká filmová akademie prozatím alespoň krátké seznamy užších kandidátů pro jednotlivé kategorie, a český film může začít předběžně… (více)
Reklama