Vzpomínky

Uprostřed období kubánského filmového zázraku vzniklo neobyčejné dílo vymykající se jakémukoliv zařazení. Vzpomínky (doslovný překlad zní Vzpomínky na zaostalost) jsou považovány za jedno z vrcholných děl latinskoamerického filmu. T. Gutiérrez Alea převedl stejnojmenný román kubánského prozaika Edmunda Desnose do filmové eseje. Příběh frustrovaného intelektuála ze zámožné rodiny, který na rozdíl od rodičů a manželky po revoluci zůstane na Kubě a marně se snaží vyrovnat s minulostí i měnící se přítomností zaostalé vlasti, se stal všeobecně přijímanou metaforou principů fungování státu a společnosti v jakékoliv latinskoamerické zemi. Na scénáři spolupracoval Alea s Desnosem, který pod jeho vlivem některé scény rozvedl a následně do knihy doplnil. Kniha je psána formou deníkových zápisků, z čehož na plátně vzniklo spojení dokumentárního filmu (scény z letiště), reportáže (záběry na Havanu) a realistického příběhu. (NFA)