Krajina ve stínu

Nejlepší film Bohdana Slámy, jenž se ale řadě lidí líbit nebude. Těm, kteří jsou prodchnuti naivními ideály o Češích-hrdinech, těm, kteří si neradi připouštějí zradu, zbabělost a kolaboraci za všech režimů a pod kýmkoli a těm, kterým tento film vytáhne kostlivce ze skříně. Já nepatřím ani do jedné skupiny a jsem nadšený, že Bohdan Sláma takový film natočil. Nelze jej totiž upínat ke konkrétní geografické oblasti, části regionu, jedné vesnici a jedné historické události. Je třeba na něj nahlížet z pohledu celé České republiky, resp. Československa a řady historických událostí pohnutého dvacátého století. Oceňuji zejména srovnání dvou časových bloků, které měly však diametrálně odlišné důsledky. Herecky se z mého pohledu vyjímali a zaskvěli Csongor Kassai, Magdaléna Borová, Barbora Poláková a Jiří Černý. K tomu vynikající kamera a černobílá všemu dodala patřičnou syrovost a autenticitu. Neviděl jsem ještě Šarlatána, ale za mě to bude asi český film roku 2020. (09.01.2021)

S filmem jsem měl docela problém. Nebylo to tématem, protože se snažím nenahlížet na dějiny černobíle, tudíž si nemyslím, že co Němec to nácek, případně co Čech to mirkodušínovský hrdina odboje. Pokud jde o naše Revoluční gardy, drží se v mém žebříčku na úrovni sebranky z komanda Dirlewanger, takže jsem u snímku nepociťoval žádný národnostní stres. Vadilo mi ale, že nedošlo k dostatečnému prokreslení postav a že ani děj dostatečně nepřiblížil události doby. I přes více jak dvouhodinovou stopáž na to prostě nebylo dost času. Hlavní poselství: válka je svinstvo, které plodí další dceřinná svinstva. To podepisuji, ale film hodnotím jen třemi kousky. (24.04.2021)

Doba předválečná proti sobě postavila sousedy, doba válečná byla zlá a v době poválečné přišla odplata, kterou často odskákali nevinní. Hřebíček do rakve pohnuté desetiletky zatloukli únorovým pučem komunisté. Tohle všechno víme a Sláma k tomu bohužel nic jiného nedodává. Jen se na to všechno dívá optikou odlehlé vesnice kdesi u rakouských hranic. Téma a hrubé náčrty postav sice nevypadají vůbec špatně, ale celkově film působí strašně zkratkovitě jak co se samotné konstrukce příběhu týče, tak vývoje postav, kde je to znát asi nejbolestněji. Zkrátka a jednoduše film o dvou hodinách neposkytuje dostatečný prostor a nejvhodnějším formátem by byla dejme tomu šestidílná minisérie. Ale abych jen nehanil, tak musím uznat, že technicky je film zvládnutý na výbornou, seděl mi černobílý vizuál a s mírnými výhradami mi to sedělo i herecky, přičemž bych vypíchnul trojlístek Borová-Kassai-Špalková. 60% (13.12.2020)

Silné téma, které je ale zpracováno rutinním a nezáživným způsobem. Tak přesně takto bych v pár slovech popsal snímek režiséra Bohdana Slámy Krajina ve Stínu, který se vyjma toto bolestivé téma nemá téměř o co opřít. Snímek totiž postrádá jakýkoliv náznak kontinuity a postavy jsou mizerně vystavěné, přičemž se s nimi po celou dobu stopáže nemáme sebemenší šanci sžít, jelikož jejich záměry zde nejdou ani náznakem definovány. Nastalou smutnou situaci bohužel nezachrání ani syrová černobílá kamera a tklivý soundtrack. Pokud tedy hledáte servítky si neberoucí snímek z tohoto temného období našich dějin, sáhněte raději po dva roky starém snímku “Nabarvené Ptáče”. Tohle se totiž moc nepovedlo. Škoda. (12.03.2021)

Kolotoč nenávisti na prostoru nějakých 15 let ohraničený jednou malou na první pohled idylickou vesnicí. Komplexní film o mnoha postavách, který, i přes své pomalé tempo, spěje překotně kupředu. Tenhle scénář by si zasloužil minisérii a důkladnější prokreslení jednotlivých charakterů. Technicky i herecky naprosto bez výhrad. Bavila mě práce s kamerou, líbil se mi černobílý formát, který jen podpořil už tak realisticky působící kostýmy a uvěřitelný set. Dobová ušmudlaná atmosféra z toho skutečně dýchala. Z emocionálního hlediska jsem viděl, pravda, daleko silnější žánrové filmy, ale jinak té přehnané kritice nerozumím. (24.06.2022)

Krajina ve stínu vcelku zabodovala na Českých lvech a vcelku i zaslouženě. Je to kvalitní řemeslná pŕace, které se u nás stále tolik nedostává. Bohužel. Snímek zobrazuje přiběh jedné vesnice od předválečného období až po komunistické řádění v roce 1952. Film střídá počáteční nadšení z přicházejícího nacistického režimu, následného vstupování němců do armády, načež přichází vystřízlivění, české bonzáctví a následně konec války a klasické české oplácení všeho Němcům a následný nástup nového režimu. Film ukazuje téměř vše, byť tedy značně utržkovitě. Nějaká půlhodinka navíc by mi rozhodně nevadila. Alespoň pro lepší vykreslení postav, kterých je zde jak ve Vojně a míru a nedostanou se pořádně k prostoru. A některá období dostávají po hříchu málo prostoru. Přesto je to krásně natočená a zahraná (byť tedy nechápu to haló kolem Magdalény Borové) freska jedné česko-německé vesnice z ožehavé části českých dějin, která se nebojí explicitně kritizovat “čecháčkovství”. Ale přesto se nejedná o kritiku jednostrannou. Snímek rozhodně dokonalý není, ale je to film, který má co říct a i se mu to vcelku daří. A ta černobílá tomu neskutečně sedne. 7/10. (08.03.2021)

Další hrozný film o hodných a charakterních Sudeťácích a hitlerovcích a o odporných, krvelačných a zlých Češích, kteří se jim po válce krutě mstili. Příběh nesmírně plochý, se spoustou postav, které nejsou ničím výrazné a chovají se každou chvíli opačně. Malinko osob je ve filmu vykresleno zvláště hnusně, a jsou to samozřejmě zase Češi. Jednu hvězdičku dávám za pár vět pravdy, které ve filmu zazní, a které se v průběhu války a po válce skutečně staly. (02.01.2022)

Tvůrci se vydali na velmi křehkou půdu. Zobrazit tak událostmi naplněné období je spíš na seriál než na film. Proto je asi období po Mnichovu celkem stručné a nedotažené. Místy zaspal kameraman, místy někteří herci spíš jen odříkávají, největší mínus celého filmu je ale v rádobyumělecké černobílosti. (11.12.2020)

Je to hodně divný a nezáživný (10.12.2020)

Bohdan Sláma, takovej hodnej, jednodušší kluk. (18.05.2021)

Můj bezprostřední dojem byl takový, že to celé muselo dát spoustu práce. Přitom taková blbost! Nepopírám, že námět je velmi zajímavý a pod lepším vedením se silnější autorskou vizí to mohlo dopadnout podstatně lépe. Hlavní problém vidím v tom, že všechny postavy působí dokonale ploše a jednorozměrně. Ony to ve skutečnosti nejsou ani plnohodnotné postavy, spíš pouze jakési typy. Bohdan Sláma tentokrát naprosto exceluje v disciplíně "Jak natočit potenciálně silné a zajímavé téma naprosto nezajímavým způsobem". Když takovýto materiál nevyvolá v člověku jedinou emoci (pominu-li výsměch a opovržení, ovšem ne ve vztahu k ději či "postavám"), pak je asi něco vážně špatně. Tvorba Bohdana Slámy bohužel čím dál tím víc připomíná umírající (spíš už mrtvé) zvíře, které ani zde přirozeně nemůže chybět. [35%] (03.08.2022)

Bohdan Sláma si přece jen uzmul až moc velkou porci a snahu o kroniku jedné pohraniční obce úplně nezvládl. Zásadní problém je v tom, že na jeden film je až moc postav, osudů a řeší se dlouhý časový úsek. Téma, jak ho Sláma nastolil, by vyžadovalo spíše seriál, který by dokázal s charaktery pracovat obratněji a nejspíš by vysvětlil i mnoho dějinných konotací, které tu zásadně chybějí. Ve filmové podobě tak zůstaly jen střípky, které si divák, jenž musí být navíc znalý historie, musí domýšlet a skládat dohromady, což není úplně dobrá cesta k úspěchu. Černobílá kamera má snímku dodávat jakýsi punc dobovosti a rádoby dokumentárnosti, jenže se nelze ubránit dojmu, že Sláma ji nevyužil na maximum a není tak nádherná a kontrastní, jak by mohla být. Příběh je zcela zbytečně roztahaný do zhruba dvanácti let, o nichž neřekne vůbec nic a opravdu vyžaduje znalost všech souvislostí. Možná i proto scény, které byly potenciálně silné a nedá se pochybovat o tom, že na papíře silně vypadaly, nakonec nejsou tak působivé a dějí se jen tak mimochodem a bohužel i tak trochu očekávaně. Z mnoha událostí a nějakých osobních podzápletek nevyplyne vůbec nic a jejich zařazení postrádá smysl. Ačkoli je film obsazen výborně a ne tak okoukanými tvářemi, vlivem množství nerozvinutých a epizodních postav se o nějakém hlubším hereckým výkonu dá mluvit jen u výborné Magdalény Borové, která dokáže všechny emoce vyjádřit pouhým pohledem a mluví naprosto minimálně, a snad ještě u Csongora Kassaie, jehož postava aspiruje na tu nejtragičtější v celém filmu, opět ale platí, že není úplně dotažená. I stopáž mohla být o něco kratší, protože dlouhé záběry v první polovině nikam nevedou, působí samoúčelně a už tak pomalé tempo ještě víc zpomalují. Výsledku se ale rozhodně nedá upřít silná tematika, několik působivých momentů i opravdu stísněná a depresivní atmosféra obce, v níž se všichni znají, zároveň se ale navzájem bojí, protože neví, co od druhého čekat. Bohdan Sláma určitě zaslouží uznání, že se do takhle těžké látky pustil a v našem malém rybníčku se pokusil po vizuální a technické stránce jít nevyšlapanou cestou, jenže jeho ambice asi byly větší, než dokázal zvládnout a Krajina ve stínu tak skončila někde na půli cesty. 60 % (23.01.2022)

Hustej film z období, za který se stydíme... MS Světozor (25.09.2020)

… a je zřejmé, že film nekutá jen v tehdy a tam a že nekončí, když se vizuálně odmlčí (ani nezačíná svým začátkem), ale odvíjí se, se stejnou vážností a nesmlouvavostí, dalšími etapami nevzdálené a z nevědomí se nevzdalující historie Kotliny, a vždy ve vypjaté, rozhodné chvíli (jedno na které návsi, rynku, za jakého dramatického tónu) pohlédne oko kamery na identickou stupnici lidských charakterů, rozehranou dopadajícím stínem demagogie, a spatří, jak právě ti, kteří soudem nebo činem bez rozerdění oddělí/oddělají, odsunou, vytěsní, zneviditelní neproviněné, v ten samý okamžik a touž měrou oddělí, odsunou, vytěsní, zneviditelní část sebe sama, čímž svůj akt křivdy zdvojí a Krajinu dvojnásob uhranou, a čím blíž dnešku by kamera dospěla, tím zřetelněji by nazřela, že Stín nebytní toliko z vůle režimních Stínadel, kdysi hrozících kvérem a vyhnanstvím, a tím křivditele chiméricky vyviňujících, a dnes Stínadel v šalbě důvtipně belzebubovských (a stejně důvtipně odzbrojitelných), nýbrž že nově Stín sílí svobodně, dobrovolně - z vůle tmářských ozvěn, z chorobného šepotu démonů, žijících ve strachu ve stínu katakomb - vykotlaných duší; a kamera bez ustání mimo obraz snímá, potravu stále nalézajíc, protože Stín dál zůstává s touto krajinou… // Tfujtajbl, i tomuhle komentáři! (14.11.2020)

Když nám vyšmikli z mapy Slovensko, přišli jsme na mapě o kus světa; kdyby nám vyšmikli Vitorazsko, sotva by si toho někdo nevšiml. Ale i zde "se děly kusy, nejen za tý velký války s Prusy". Bohdan Sláma dobře zná soudobou filmovou produkci, zvláště u našich západních sousedů, stejně tak jako potávku, které se drží formou i obsahem, a zřejmě také ví (?) k čemu tyto, bez jízlivosti "agitační" filmy, mohou vést a k čemu možná i vedou. V Československu, přestože se bojů prakticky nezúčastnilo, nebo se jeho účast nadměrně zveličuje, trvala válka 14 let, jak Sláma či jeho poradci v oblasti historie dobře postřehli. Pokud ovšem netrvá dodnes. Přesto se však režie nedokáže vyvarovat mnohých chyb, uvedu jen nejtriviálnější: pokud se chci pomilovat ve stodole na slámě, nebudu si brát reflektory, abych si na to posvítil a pokud budu kosit obilí, tak se to nejrve naučím A další trivialita: z herců mě zaujal Miloš Černoušek (Cyril Drizda) v roli starosty, jeho dikce i gestika byly na Oskara, otázka je jen, zda za hlavní či vedlejší roli, případně obě... Komentovat děj, osoby, jejich vzájemné vztahy atd. nemá u filmů tohoto typu smysl. Sám jsem se v tom také příliš nevyznal. Zde stačí jen patřičné napětí a konstatování, že se děje něco, co není správné. A tato kritéria film rozhodně splňuje. (15.01.2021)

Odporúčam prečítať si komentár užívateľa Arsenal83, ku ktorému nie je toho potrebné veľa pridávať. "Demokracia a sloboda" vždy stála na tom že tyranský režim bol zvrhnutý odbojom (cárske Rusko, postkomunistické Rumunsko, africké štáty, občianska vojna v Španielsku atď.) ktorý po svojom víťazstve svojou krutosťou ten tyranský častokrát predčil, čoho svedkom sme vlastne aj my, obyvatelia bývalého Československa. A aj ten "demokratický" režim ktorý si užívame teraz raz bude porazený z dôvodu že bude vyzerať ako tyrania. Tento kruh sa totižto točí od nepamäti a nie je žiadny optimistický dôvod domnievať sa že sa to už skončilo...oceňujem čiernobiele spracovanie, trochu nesúrodý dej, Habermannův mlýn mi pripadal o niečo málo lepšie spracovaný. (30.01.2021)

"Přece je nezabijeme za to, že hajlovali. Vždyť to jsou sousedi!" A to je asi tak všechno, co jsem si ze Slámova eposu odnesla. Nominacím (a výhrám) herců příliš nerozumím, protože se tu vystřídají desítky vedlejších postav a ani jedna nemá příliš mnoho prostoru. Scénář v rámci požehnané stopáže nabízí jen málo emocionálně vypjatých momentů a i přes viditelnou snahu všech tvůrců (výprava, kostýmy atd.) na mě vůbec nedýchla autentická dobová atmosféra jako u jiných historických snímků. Velké očekávání, velké zklamání. (06.03.2021)

Záslužný film, možná se depresivnější látkou netrefil do neurotické doby, takže jej převálcovaly bobule a bábovky... Nicméně - o divokém odsunu se toho zatím moc nenatočilo a tenhle příběh velmi věrně ilustruje, jak se všechna ta svinstva mohla odvíjet. Obsahově připomíná Volyň a Smuteční slavnost, formálně Bílou stuhu nebo Obchod na korze. Hlavní scénou celého děje je náves, takže by se předloha klidně dala zpracovat i jako divadelní drama. Film, o kterém by se mělo mluvit a který by měl mít dlouhou návštěvnickou trvanlivost... (02.10.2020)

Krajina ve stínu mi nejednou připomněla Marhoulovo Nabarvené ptáče.Je to film,který hezky vypadá,černobílá mu sluší a v něčem má minimálně evropské parametry,ale taky je to film,který se snaží být něčím víc než je,nabízí paletu jednorozměrných sviní a jakkoliv všechny ty doby byly zlé a děly se v nich zlé věci,chybí mu emoce a naléhavost.Tu měl třeba Herzův Habermanův mlýn,který hezky ukazoval ty zvěrstva při odsunu a dělal z do té doby normálních lidí zákeřné kurvy.To v případě Krajiny stínů není a nebo to prostě nefunguje.Herci se sice snaží,ale tu bezradnost scénáře vyvážit nedokáží.Korunu tomu nasazuje postava Csongora Kassaie u které sem si vůbec nebyl jistý co by ve mě měla vzbuzovat,krom toho že měl být asi první židovskou postavou v historii kinematografie u které měl divák litovat,že nezustála v koncentračním táboře...60% (06.12.2020)

Bohdan Seno si natocil svoju verziu Je treba zabit Sekala : 55 % (02.03.2021)