Jsme jedné krve

Typicky kvalitná severská atmosféra, tam určite nie je čo vytknúť. Scenár dobrý, postavy detto, akurát mi bolo neskutočne ľúto Idy, že sa dostala do takejto "úžasnej" rodinky. To už by jej bolo asi lepšie v decáku... Ale kto mohol tušiť, že to čo na prvý pohľad vyzeralo celkom ok, bude napokon takéto? Neustále nátlaky, usmerňovanie, dilemy, ... no nič, o čo by mladá dievčina mohla stáť mladá dievčina v takom psychickom rozpoložení. Trochu mi vadila občasná komornosť, a taktiež zbytočná mĺkavosť (ale na to si asi treba u Severanov zvyknúť). 3* (16.12.2023)

O tom, že si člověk rodinu nevybírá, by mohla Ida vyprávět. Jsme jedné krve je příběhem rodiny, která může na první pohled působit idylicky - jak už tomu ale bývá, při druhém pohledu přichází vystřízlivění, o čemž se přesvědčí jak divák, tak i Ida. Největší slabinou filmu je místy až příliš zkratkovitý scénář, který toho zrovna moc neprozrazuje o postavách, takže si pak divák musí ledacos domýšlet - což není vždy na škodu, avšak zde to bylo v jistých momentech nedotažené - zejména v případě zasvěcování Idy do "rodinného řemesla". Nicméně i přesto jsem měl několikrát velice nepříjemný pocit, když jsem si uvědomil, jak moc je tato rodina toxická a hubící. Celkově se u mě film pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdami, avšak za ten závěr přidám. (05.07.2020)

Pořád se trochu divím, že to tady ještě nespadlo do modrých, ale asi byli lidé vděční za tu dramatickou žánrovost, protože to je tak všechno, co zde lze hodnotit. Do krimi thrilleru má tento snímek totiž opravdu daleko. Ženská režie ponechala tento snímek poněkud přízemní a nepouští se do velkých akcí. Nechává volný průběh rodinným vztahům a kriminalitu taky nastiňuje jen tak letmo. V podstatě je ten film dost o ničem a nedočkáte se ani pořádného twistu, ani pořádného rozuzlení ani ničeho navíc. Pro mě to byla taková udyndaná snaha o rádoby thrillerové rodinné drama. Ve finále dostanete jen pár zpackaných lidských osudů, ale kde nic tu nic. (TADY VARY) (02.08.2020)

Žánrový zařazení je tady krimi/thriller. Za kriminálku bych to nepovažoval vůbec a pokud thriller tak jen okrajově. Za mě je to čistý drama. O ději se ale rozepisovat nebudu. Já mám tyhle severský kousky rád ale myslím si že to jak je tenhle film pojatej a to jak je zakončenej možná spousta diváků nepřekousne. Mě osobně to vyloženě nevadilo a třeba ten konec byl za mě výstižnej a hovořil za vše. I tak si ale myslím, že dánové umí líp a já od nich asi čekal i trochu víc. Lepší 3hvězdy. (08.11.2023)

„Mluvil jsem s tvou tetou. Můžeš s ní bez problémů bydlet.“ - „To nemůžu bydlet sama?“ - „Teď bys neměla být sama. Copak? Je snad něco, co mi chceš říct?“ - „Neznám je.“ - „Tak je aspoň poznáš, ne? Tvá teta a její rodina ti vážně chtějí pomoct. Měla bys tu pomoc přijmout.“ Jsme jedné krve je opravdu přiléhavý název. Divák tuší, že s Idou nebude něco v pořádku i navzdory ztrátě matky, ale není to nic v porovnání s tím, jaký má pocit z její tety a především bratranců. A právě 3 mužští příbuzní se brzy začnou projevovat způsobem, který v člověku vyvolává potřebu být od nich co nejdál, jenže to se Idě nedaří. Problém však je, že právě chování hlavní hrdinky brání většímu fandění z řad publika. Na jednu stranu má o ni divák od určité chvíle obavy, na druhou však vnímá fakt, že si i ona sama řadu věcí nesmyslně komplikuje. Místo snažení se vyhýbat určitým situacím a nějak ten rok ve zdraví přežít, si svými zkraty stále víc koleduje o problémy. Zvláštní, jakkoliv symbolický závěr, mě pak spíš minul, takže celkově s hodnocením končím na lepších 3*. (24.11.2023)