Richard III.

„Koně! Dám království za koně!“ Obdivuji promyšlenou práci s kamerou, která činí každý dialog mimořádně „akčním“. Obdivuji velkorysost výpravy, nejznatelnější během závěrečného střetu (k němž fakticky vzato nakonec nedojde). Obdivuji i po letech strhující převedení Shakespearovy hry, jež zůstává Shakespearovi ve většině ohledu věrné. Ale ze všeho nejvíc obdivuji herecký výkon Laurence Oliviera. Ten sám sebe obsadil do role pazgřivého skřeta, jehož lži mají mimořádně obratné nohy, a jakkoli velká byla má nenávist vůči podlé Richardově osobě, kdykoliv promluvil (natožpak, promluvil-li přímo do kamery), visel jsem mu na rtech. S takovým charismatem by si jeden mohl podmanit svět. 80% Zajímavé komentáře: mortak, Andronikos (28.02.2011)

Uvedomujem si, že pri sledovaní tohto filmu vidím rýdzu klasiku, ako v predlohe, tak aj v jej ponímaní režisérom a stvárnení hercom. Mám k nej niekoľko výhrad a chvíľami som uvažoval aj o tom, či to nie je na tri hviezdičky. Nakoniec však zvíťazil obdiv k neskutočnému výkonu Laurenca Oliviera, ktorý hral, ako keby sa pre túto úlohu narodil a popri jeho výkone mi nedostatky pripadali malicherné a nedôležité. Ale o deň neskôr som sa k trom hviezdičkám predsa len vrátil, aj keď s nimi zostávam dosť osamotený. (23.06.2010)

Shakespearovy hry jsou nadčasovým materiálem, ikdyž vlastně Olivierův Richard III. je jedním z těch ranějších zpracování. Když divák sleduje několik desítek staré filmy, tak musí počítat s tehdejšími filmařskými postupy, což může zahrnovat extrémní herecké kreace na place, nebo přehnaně údernou hudbu. Ale to vem čert! A proč?! Protože Laurence Olivier jako úlisný, slizký, podlý, intrikářský, kulhavý, vlezlý a na všechny strany hrající Richard. Jeho herecký výkon (tedy možná až na závěrečné posmrtné tiky) opravdu zaslouží klobouk dolů, a to zejména jeho monology vedené přímo do kamery. Zkrátka film, který není zrovna pro každého (i já jsem k němu přistupoval s jistou mírou odstupu), ale jako historické drama funguje solidně. (11.03.2011)

Upraveno v květnu 2021. Richard III. se pod přičinlivým dohledem Laurence Oliviera stal démonicky cynickým zvukem Shakespeara. Prostor se cudně zbavil zbytečností, kamenoví gotiky podpírá rozměry a intenzitu, jsou tu kostýmy, nové tvary proporcí, touha po moci je prvotním impulsem, pohybem a dominantním pocitem vnitřního světa. Tudorovská propaganda rozdala karty do Shakespearova díla, film z ní dělá přednost a vychutnává si jízlivé poznámky a sarkastické podpatky. Richard III., to je doba mondénního nošení korun, na důkaz šlechtické výlučnosti a jejího dědičného práva. Ústředním bodem filmu je Richard III. (vynikající Laurence Olivier), původně vévoda z Gloucesteru, ale zrnka osudu koketně svádí nakažlivou touhou po moci. A přec si svou volbu vlastní seberealizace hrdě nese až do úplného konce. Výraznou postavou filmu jest vévoda z Buckinghamu (zajímavý Ralph Richardson), Richardův bratranec a opora vladařovy moci. Ale vše má svoje meze, i zářná loajalita, zájmy a aktivity. Hlavní ženskou postavou je lady Anne (velmi zajímavá Claire Bloom), žena milující, podléhající, vyděšená a polapená. Mezi výraznější postavy filmu patří také ctižádostivý Henry, hrabě z Richmondu a zakladatel dynastického rodu Tudorovců (příjemný Stanley Baker), dále Richardův vězněný bratr a vévoda z Clarence George (John Gielgud), a sám anglický král a Richardův bratr u konce s dechem Edward IV. (zajímavý Cedric Hardwicke). Z dalších rolí: Richardem haněna Edwardova ženuška, královna anglická Elizabeth - Alžběta (Mary Kerridge), nedospělý dědic anglického královského trůnu Edward (Paul Huson), Edwardův mladší bratřík a vévoda z Yorku (Andy Shine), matka bratrů - králů a vévodkyně z Yorku (Helen Haye), milenka krále Edwarda Jane Shore (Pamela Brown), neprozřetelně důsledný Richardův stoupenec Lord Hastings (Alec Clunes), prohnaný Richardův pomocníček Sir William Catesby (Norman Wooland), váhavý a snad vypočítavý Lord Stanley (Laurence Naismith), či bratr královny Alžběty Lord Rivers (Clive Morton). Film Richard III. dle představ a v provedení Laurence Oliviera je skvostným převodem anglického fenoménu a jejich přispění světu - Shakespeara na filmové plátno. Laurence si vychutnal svou úlohu se vším všudy! (30.12.2011)

I tato adaptace víc než důstojně zapadá do řady olivierovskýchv filmových ztvárnění nejslavnějšího dramatika alžbětinského renesančního období. V konstrukci dramatu je cítit jistá křeč, daná autorovou snahou o maximální ztvárnění tudorovské dobové oficiální verze o závěru tragických válek dvou růží. Skutečný historický Richard III. (1452-1485) byl opakem jeho shakespearovského ztvárnění. Na velikosti a klasickém rozměru tohoto filmu to ovšem nemůže nic změnit. Povšimněme si ještě jedné okolnosti. Roku ztvárnění. RICHARD III. vznikl ve stejné době jako Vávrova husitská trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM. Oproti Olivierovi byl Vávra navíc znevýhodněn střety s cenzory typu Zdeňka Nejedlého a Václava Kopeckého. Přesto - soudím - , že dosažený výsledek je srovnatelný. Jak pojetím a snahou po postižení doby a její autenticity, tak patosem a vznosnými závěry. Srovnatelné velkofilmy nebyly od té doby v naší kinematografii natočeny. Na obdivu k velkému Angličanovi není co měnit; pochopíme však snáze alespoň na pozadí právě uvedeného srovnání velikost a osobnostní formát jeho českého dobového vzdáleně profesního současníka? (31.03.2012)