Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh Anglie jako jiných zemí tvoří historie a legendy. Zbaveny svých legend by dějiny světa byly suchopárné jako slova bez poezie, květy bez vůně, mysl bez imaginace. Děj této legendy, jedné z nejslavnějších i nejhanebnějších zároveň, vížících se k anglické koruně, zavádí svého diváka do druhé poloviny 15. století. Do doby, které předcházela stoletá válka mezi dvěma nejmocnějšími feudálními rody, usilujícími o získání dědičného práva na anglický trůn. V bojích mezi přívrženci Lancasterů (kteří měli ve znaku červenou růži) a Yorků (bílá růže), se stará nejvyšší šlechta Anglie téměř zlikvidovala. Zvítězil Edward IV. (1461-83) z rodu Yorků. Opíral se v duchu raného kapitalismu o města a snažil se vybudovat moc po vzoru renesančních vládců. Po jeho smrti se však na scéně objevuje jeho bratr Richard, muž s duší znetvořenou stejně jako jeho tělo, který se neštítil k dosažení osobních cílů nejodpornějších zločinů... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Nemám nic proti Laurenci Olivierovi, nemám nic proti filmům staršího data a dokonce musím přiznat, že Shakespeara miluju. Tak proč mě tahle verze i přes řadu kladných hodnocení nijak zvlášť neoslovila? Asi proto, že jsem možná až přehnaně posedlá vizualitou a tou přece jen tenhle film moc neoplývá. Možná proto, že jsem řadu částí této hry viděla už v jiných zpracováních předtím a když si srovnám Al Pacina a Laurence vedle sebe... Vyjde mi z toho Pacino vždy jako ten démoničtější a zajímavější. A to i přesto, že narozdíl od Olivierova Richarda III. byl Pacinův kousek Looking for Richard (není zajímavé, že oba představitelé hlavní role svůj film i režírovali?) více dokumentem než filmem. Asi mě komunita CSFD umlátí, ale při srovnání dobývání Lady Anne, u mě Pacino zasadil Olivierovi hned v prvním kole silný knockout. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Nejen nejlepší zpracování Richarda III., ale především nejlepší Shakespeare na filmovém plátně. Herecky jde pravděpodobně o jeden z vůbec nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Nejde pouze o Oliviera, ale naprosto všichni berou dech. A že se jich tu objevuje habaděj. Třeba ovšem vyzdvihnout Buckinghama Ralpha Richardsona a samozřejmě právě Laurence Oliviera. Co ti dva předvádějí to se slovy popsat snad ani nedá. Sáhodlouhé monology do kamery na jeden záběr jsou jednoduše nezapomenutelné. Žádná laciná divadelní přehrávání však ani náhodou nečekejte. To je problém spíše u Zeffirelliho adaptací. Skvostně se vydařila i hudební složka. A že je to výpravou chudé (až na kostýmy), papundeklové s malovanými scenériemi, v závěrečné bitvě poněkud naivní (dokonce s projíždějícími auty na pozadí) a dav supluje sotva pár statistů? Pravda; všechno pravda. A co má jako být? PS: České titulky Jiřího Joska pro Českou televizi jsou bez přehánění fantastické. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

I tato adaptace víc než důstojně zapadá do řady olivierovskýchv filmových ztvárnění nejslavnějšího dramatika alžbětinského renesančního období. V konstrukci dramatu je cítit jistá křeč, daná autorovou snahou o maximální ztvárnění tudorovské dobové oficiální verze o závěru tragických válek dvou růží. Skutečný historický Richard III. (1452-1485) byl opakem jeho shakespearovského ztvárnění. Na velikosti a klasickém rozměru tohoto filmu to ovšem nemůže nic změnit. Povšimněme si ještě jedné okolnosti. Roku ztvárnění. RICHARD III. vznikl ve stejné době jako Vávrova husitská trilogie JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM. Oproti Olivierovi byl Vávra navíc znevýhodněn střety s cenzory typu Zdeňka Nejedlého a Václava Kopeckého. Přesto - soudím - , že dosažený výsledek je srovnatelný. Jak pojetím a snahou po postižení doby a její autenticity, tak patosem a vznosnými závěry. Srovnatelné velkofilmy nebyly od té doby v naší kinematografii natočeny. Na obdivu k velkému Angličanovi není co měnit; pochopíme však snáze alespoň na pozadí právě uvedeného srovnání velikost a osobnostní formát jeho českého dobového vzdáleně profesního současníka? ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Koně! Dám království za koně!“ Obdivuji promyšlenou práci s kamerou, která činí každý dialog mimořádně „akčním“. Obdivuji velkorysost výpravy, nejznatelnější během závěrečného střetu (k němž fakticky vzato nakonec nedojde). Obdivuji i po letech strhující převedení Shakespearovy hry, jež zůstává Shakespearovi ve většině ohledu věrné. Ale ze všeho nejvíc obdivuji herecký výkon Laurence Oliviera. Ten sám sebe obsadil do role pazgřivého skřeta, jehož lži mají mimořádně obratné nohy, a jakkoli velká byla má nenávist vůči podlé Richardově osobě, kdykoliv promluvil (natožpak, promluvil-li přímo do kamery), visel jsem mu na rtech. S takovým charismatem by si jeden mohl podmanit svět. 80% Zajímavé komentáře: mortak, Andronikos ()

sud 

všechny recenze uživatele

Ze začátku jsem k filmu přistupoval s nedůvěrou, obávaje se nudy (přestože si libuji v monumentálních historických velkofilmech). Ovšem všechno bylo zbytečné. Laurence Olivier, ať před kamerou či za kamerou, mě nedonutil nudit se ani na chvilku a já se jen kochal strhujícími hereckými výkony v pestrobarevných kostýmech a kulisách. Možná jde o nejlepší převedení Shakespearova díla na plátno, to nemohu posoudit. Ovšem mohu říci, že vy všichni, kteří se bojíte divadelní nudy, bojíte se neoprávněně. "Richard III." je strhující historický velkofilm se skvělou výpravou (i když ne zas tak drahou), který by žádného milovníka historických filmů neměl zklamat. P.S.: Richard v podání Laurence Oliviera je jeden z nejcharismatičtějších záporáků, kteří se kdy objevili na filmovém plátně. ()

Galerie (66)

Zajímavosti (4)

  • Skutečný Richard III. zemřel ve 32 letech, zatímco Laurenci Olivierovi bylo během natáčení filmu 47 let. Král Edward IV. zemřel ve 40 letech, ale byl ztvárněn Cedricem Hardwickem, kterému bylo během natáčení 61 let. (Stanislaus)
  • Snímek byl nominovaný na Oscara za Nejlepšího herce v hlavní roli (Laurence Olivier) za rok 1957. Dále vyhrál tři ceny BAFTA za rok 1956 - Nejlepší britský herec (Laurence Olivier), Nejlepší britský film a Nejlepší film z jakéhokoli zdroje. Z udělování Zlatých glóbů za rok 1957 si film odnesl jednu cenu za Nejlepší cizí anglicky-mluvený film. (Stanislaus)

Reklama

Reklama