Almara

Kuchař Poupa (Josef Somr) je kšeftař a podvodník. Jedna z jeho akcí spočívá v tom, že boháčovi z Ameriky (Bohuš Záhorský) chce prodat almaru, ale musí ji nechat vyrobit u truhláře (Josef Kemr). Tomu se musí zase odvděčit obrazem od jednoho umělce a tak to jde pořád dál, od každého něco nekale vykšeftuje. Almaru potom pěkně naaranžuje ke staré paní (Blanka Waleská), kterou zná od dětství a pozve boháče k ní domů. Jenže vše nakonec dopadne jinak. Inscenace není špatná, ale něco ji chybí, asi šmrnc nebo co. Když hrála hudba Jiřího Šusta, vzpomněl jsem si na film Na samotě u lesa, ke kterému dělal hudbu o pět let později. (20.07.2021)

Televizní dramatizace jedné z povídek Norberta Frýda vyniká nejen hereckými výkony hlavních představitelů, ale také tím, že emigrant, pobývající v USA (!), zde není vylíčen coby zákeřný padouch či zavilý kapitalista, ale jako ctihodný gentleman a muž vyznávající fair play. S přihlédnutím k době vzniku téměř zázrak. (16.07.2021)

Všeznalý vypravěčský hlas od prvních záběrů organizuje tuto mravokárnou povídku jako exemplární případ. Nenechá diváka ani chvíli na pochybách, s kým se na obrazovce potkává, a předem dává tušit, jak celá taškařice skončí. (A že skončí úplně jinak, je vlastně podružné...) Tím také od prvního okamžiku zbavuje snímek jakékoliv komiky, o napětí nemluvě a kdyby se náhodou někdo začal cítit napnutý, pak anekdotu prokládají nicneříkající záběry na chodící postavy, které děj spolehlivě retardují a nechávají diváka při pražských scenériích snít o vzdáleném nebo na ně vzpomínat (podle letopočtu, v němž na snímek natrefil). Olmerovu bezradnost však nejdokonaleji prozrazují vyprázdněné dialogy. Takovou směs frází, povzdechů, mlaskotu a srkání – abys pohledal! Když se nakonec Bohuš Záhorský rozpovídal, div jsem si nepřipadal, jako bych náhle sledoval jiný film. Olmerovy počátky i konec tedy dokonale souzní... (05.10.2019)

Somrův somrák je perfektní a ve svým vlastním životě jsem se setkal s pár všivákama, který jako by mu z hlavy a jednání vypadli, takže to je velký plus, mínus je ale daleko větší, a to hlavně za bezpočet hluchých míst, kdy se Záhorskej prochází po Praze, šustí u toho Šustova hudba a diváky to má asi bavit. Nebaví no. 45% (20.10.2012)

Příjemná odpočinková televizní povídka o přechytračeném překupníkovi a laskavém starším kupci, který se nenechá ošidit. Osloví spíše starší diváky, kteří během sledování zavzpomínají na vynikající herce své doby. Josefu Somrovi podvodničina kouká z očí a laskavost z Bohuše Záhorského doslova září. A taková ta ženská nesmělost, avšak ve skrytu duše nebojácnost, postarší dámy, jakou předvedla Blanka Waleská, je doslova čítanková. Zkrátka vynikající herecké výkony, jaké marně u dnešních herců budeme hledat.  Josef Kemr je tu spíše jen do počtu, ale i tak je nepřehlédnutelný. Za povšimnutí také stojí, že snímek natočil Vít Olmer, kterému se po roce 1989 režisérský um nějak záhadně vytratil. (10.08.2021)