Sluneční ulice
Sonnenallee
Sun Alley
Režie:
Leander HaußmannKamera:
Peter Joachim KrauseHudba:
Stephen KeuschHrají:
Alexander Scheer, Alexander Beyer, Robert Stadlober, Teresa Weißbach, Katharina Thalbach, Detlev Buck, Henry Hübchen, Annika Kuhl, Leander Haußmann (více)Obsahy(1)
Partička děcek vyrůstá na kratší, zato té horší, straně Sluneční aleje (Sonnenallee) v Berlíně; v těsném sousedství jednoho z mála přechodů mezi Východem a Západem pro německé obyvatele. Příhody těchto dětí, jejich rodin, jejich přátel ze "Západního Německa" a známých, kteří přijíždějí na návštěvu, a jednotek ostrahy východoněmecké hranice, to vše ilustruje absurditu všedního dne ve Sluneční aleji a skrze ni vlastně v celém někdejším Východním Německu. (Fary)
(více)Recenze (47)
Na mých toulkách německou kimentografií jsem opět ocitl v kultovní Sluneční uluici v rozděleném Berlíně, abych si prožil další retro příběh. Musím říct, že tohle bylo dost možná nejlepší retro, co jsem kdy viděl. Originálně napsaný scénář, dokonalé prolínání žánrů a neuvěřitelná pohoda z filmu doslova září a pro nás kluky ještě super bonus v podobě debutující krásky Teresy Weißbach na ních bych se tady vydržel koukat ještě dalších 20 hodin. Obávám se, že Leander Haußmann má sindrom "Hřebejk" svou prvotinou si sám sobě nasadil laťku tak vysoko, že už jí asi nikdy nepřekoná, v každým případě za tenhle kousek, který mně neskutečně zpříjemnil nedělní večer má mé velké doživotní díky, ale jelikož jsme na csfd, tak se neděkuje, ale hvězdičkuje. ()
Výborná německá komedie z časů socialismu. ()
Nepochybně zajímavý pohled, jak to "tehdy" vypadalo za našima západníma hranicema, ale vlastně ještě pořád na východě. Celkem příjemný humor, ale srovnání s Pelíšky myslím neobstojí, alespoň ne u nás. Ty byly totiž mnohem vtipnější a také přece jen bližší naší nátuře. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $12,891,924║ ()
Prý německé Pelíšky jak bylo myslím psáno v Premiere- tak to ani omylem - jen jedna velká nuda. ()
"Co to je? Přihláška do Strany? Do jaké?" "Do jaké asi? Vždyť je jen jedna heh." ()
Tak tohle rozhodně je lepší, než Pelíšky a Good bye, Lenin dohroamdy. Narozdíl od těchto dvou filmů, je tohle opravdu vtipný a né jenom taková nostalgická sračka s hořkosladkou příchutí bez děje, ve který se najde sem tam nějaká ta povedená hláška. ()
Víte, že Drážďany díky své poloze v ďolíku byly snad jediné velké východoněmecké město, které nechytalo západní televizi a tamní obyvatelé byli tak pokládáni za balíky a "město nevědomých"? Poznáte podle akcentu Sasíka od Berlíňáka? Jestli ne, tak vězte, že spousta dalších drobností vám určitě unikla. Není to sice žádné veledílo, tváří se to hodně televizně, ale tahle komedie si na nic nehraje a o to víc může jako exkurz k dederákům pobavit. Jinak malá reakce na ten nesmysl, co napsal Abdul, německou sebereflereflexi jim můžeme závidět, protože na rozdíl od té naší se nesestává pouze z podobných "Pelíšků". ()
Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí... ()
Dobrá retrkomedie, která trestuhodně nevyužila výhody dané tak skvělým umístěním. Srovnání s Pelíšky je pouze žánrové, kvalitativně na ně tento snímek nemá. ()
Svým hodnocením tomuto filmu možná ukřivdím, ale mně se to prostě až zase tolik nelíbilo a popravdě řečeno jsem se zasmál jen párkrát. Určitě se do budoucna pokusím tento snímek zhlédnout, protože jsem ho viděl na poprvé pouze v původním znění a bez titulek, a tudíž jsem si nemohl vychutnat dialogy naplno. Zkrátka pro mě vcelku průměrná německá komedie, které dám ještě určitě šanci. ()
Dederóni!!!!! Nejlepší figurky jsou fízlovský soused a policajt - okrskář. A nejvíc mně zbořila scéna, kde na schůzi pionýrů přijde v rámci družby odvyprávět o boji proti imperialismu holka z Vietnamu a clou přednášku jim vystřihne ve vietnamštině. :) ()
Inteligentní německá komedie, která se nevyhne srovnání s našimi Pelíšky. Ale vidím to tak, že kdyby jste byli Němci, tak byste zas říkali, že Pelíšky jsou dobrý, ale na Sonnealle to nemá :). ()
Film mi přišel vcelku průměrný, i když poslední půlhodina byla dobrá. O hodně víc se mi ale líbila novela Thomase Brussiga Na kratším konci ulice, která je podle mě geniální. Zvláštností je, že Brussig nejprve napsal scénář k filmu a až potom se rozhodl námět upravit, rozšířit a zpracovat do novely. Trochu nechápu kritiku filmu i samotného Brussiga za glorifikaci a zkreslování (zkrášlování) časů DDR, myslím že je řečeno jasně, že léta dospívání jsou ta nejkrásnější, ať už je prožíváte kdekoli na světě. „Vzpomínky jsou pro člověka příliš velkým zdrojem blaženosti, než aby mohly věrně zachytit minulost. (…) Vytrvale uskutečňují zázrak smíření s minulostí, veškerá zášť vyprchává a měkký závoj nostalgie se snáší na všechno, co člověk kdysi vnímal ostře a bolestně.“ I když v závěrečné scéně tance v ulicích s pohraničníkem hrajícím na samopal jako na kytaru to tvůrci možná trochu přehnali. ()
Po všech stránkách mnohem méně promakané, než Pelíšky, mnohem civilnější, ale také pravdivější, TAKHLE to v řadě ohledů opravdu bylo. Pár scének je opravdu excelentních (přednáška vietnamské mladé soudružky o imperialismu, velkej mejdan, návštěva z Drážďan u tří ZÁPADNÍCH televizních programů). Ve druhé polovině si bohužel snímek začne klást nevímjaké cíle, rozebíhá se do řady fádních námětů ("nečekaná" kolaborace kamaráda se Stasi) a to ho zabíjí, protože na větší než komorní rozsah není plánován ani dovybaven (co ten trapný pokus o muzikál? A proč tu "sexy" scénu přesně ve stylu východních milostných scének odsud podsud?). Těsně nad průměrem pro mne tenhle sympatický pokus udržuje všudypřítomný etický apel. A je třeba hodně ocenit, že se v celém průběhu snaží vyhnout nabízejícím se klišé, které by realitu přetavily do humorné nadsázky říznuté crazy scénkami, protože ten komunismus byla přece hlavně sranda (Skutečně?!). Tak, jak to mohou vidět v Pelíškách ti později narození. ()
Od tohoto filmu jsem nečekal nic a on mě úplně odrovnal. Kam se na to hrabou Pelíšky! ()
Tímto filmem jsem nesmírně zklamán. Od začátku do konce to je nesmysl. Údajná komedie není úsměvná, ale je jen k smíchu respektive k pláči. Tak, jednoduše a snadno, jak se autoři filmu snažili ukázat, to v Berlíně v hraničním pásmu nikdy nevypadalo. A tak si zmatečný film trapně snaží dělat legraci z něčeho, co nikdy neexistovalo. (Pátek 14.05.2010) ()
Stejně kvalitní jako Pelíšky, ke kterým je tento film oprávněně přirovnáván. Proto nemohu dát méně. ()
Pěkný film, u kterého jsem se zasmál a dobře pobavil. Německou kinematografii nemusím, a tak jsem byl velice potěšen. Kdyby nebyl konec tak zřejmý dal bych 4*, takto hodnotím o stupeň méně. ()
Bezva film, s nadhledem se vrací za zeď. Opět jedna z náhodně spatřených perel. Líbí se mi víc, než Goodbye Lenin. Ke srovnání s Pelíšky určitě svádí, že je to retro, je to příběh jedné rodiny za železnou oponou, že je tam fajn maminka a že dospívání je těžký v každé době. Miluju scénu, jak maminka převáží přes čáru strýcův popel. ()