Komentáře uživatelů k filmu (153)

  • Luswani
    *****

    Film Jako jed je bezesporu režisérským vrcholem jinak špatného Olmera. (Mnohem lepší než o rok dříve natočený film Co je vám, doktore?). Je docela škoda, že film Jako jed není více známý, já sám jsem ho poprvé viděl až po téměř třiceti letech od natočení a okamžitě mě neuvěřitelně zaujal. Výborný scénář a dramaturgie je základ, krásná práce kamery, včetně sugestivního pohledu a úžasná hudba. Sice se mi zpočátku zdála zbytečně výrazná, ale rychle jsem si zvykl, dnes si to bez toho Stivínovského ladění nedokážu představit. Ústřední píseň Jako jed zpívaná Petrem Flynnem je výborná, o ní se ale ještě zmíním. Podařený je také výběr herců, zejména Zdeněk Svěrák a jeho typické neherecké herectví, Ivona Krajčovičová s černou parukou jako nová a osudová milenka, Libuše Švormová v roli manželky, Laďka Kozderková coby už okoukaná milenka a mnozí další. Tvůrcům se podařilo nenásilnou formou, bez laciného tlačení na city, brilantně vykreslit osudový pád stárnoucího muže (obraz Lucas Cranach: Zamilovaný stařec), kterému do života vstoupí mladá žena a převrátí mu jej naruby. Vše co léta budoval, se postupně hroutí. Řekl bych, že o komedii se až tak nejedná, i když především díky Svěrákovi je zde mnoho velmi vtipných momentů. SPOILERY: Ing. Pavel Hnyk je v dlouholetém manželství se svou pragmatickou ženou, právničkou Alicí, dětí jsou pomalu dospělé a on ve svém životě spatřuje nudu a stereotyp. „Víš co bych si dneska s chutí dal? Šálek dobrý černý kávy. Kafe, víš?“ „No, nemyslím, že by ti to prospělo, v tvém věku.“ V práci je mu představena mladá, atraktivní slovenka - Julka Tomčányová. Ve svém manželství je Hnyk nespokojen i po sexuální stránce, kdy je často manželkou odmítán. „Já mám zítra stání.“ „No jo, když já mám stání dneska.“ Už vlastně v úvodu víceméně Alice shrne celý Hnykův příští příběh, kdy mu v posteli čte případ, který právě řeší. Svou „nechutnou animálnost“, jak se Alice později zmíní, Hnyk uspokojuje se svou milenkou Vlastou (Laďka Kozderková). Julka v práci snad ani nepracuje, chce popíjet víno. „U nás na Slovensku má každý poriadny chlap nož. Aj s vývrtkou. Ako možete takto žiť?“ „Dyť my ani nežijeme, my tady bez nožů jen tak živoříme.“ Velmi rychle se mezi nimi začíná objevovat vzájemná přitažlivost. Hnykovo manželství za moc nestojí, milenka se chce vázat a Julka je nový svěží vítr, nespoutaná, ohnivá žena z východu, pro kterou je její vlastní manžel příliš nudný. Schází se spolu a Hnyk začíná myslet už jen na Julku. Na chatě už je tak mimo, že omylem podpálí motor svého auta. „Prosimtě, můžeš mi vysvětlit, jak se to stalo?“ „Asi samozámal, nebo co.“ „Tys tady kouřil?“ „To je výborná věc, ten hasičák, čoveče.“ Julka je přestěhována na investiční oddělení k Hnykovi, aby mu pomohla. „Rozprávaj mi o pamiatkaroch.“ Scházejí se spolu dál, už se ani nijak neskrývají. „A dneska jenom na jednu skleničku.“ „Ale no...“ „No dvoudecovou ale. Musím se krotit. Já ve svým věku nemůžu chodit domů jako doga.“ Hnyk čím dál tím více zanedbává práci, myslí jen na Julku a vyhýbá se už i své milence Vlastě. V zaměstnání si už všichni všimli, že je neustále mimo a přestává plnit své povinnosti. „Tak tu zprávu, já ji, abych tak řekl, v podstatě mám, ale vzhledem k neodkladným úkolům, které jsem musel v poslední době řešit... Prostě, potřebuju to hodit na papier, na papír, takže dneska, teda zejtra, maximálně v pondělí, bych to dal překlepnout, čili koncem příštího týdne, byste to mohli mít všichni na stole. Možná.“ Hnyk si začíná uvědomovat, že mu okouzlení Julkou začíná výrazně narušovat pracovní morálku a svému nadřízenému slíbí, že to s ní skončí. „Já to v sobě utluču, já to s ní skoncuju hned dneska.“ Na Střeleckém ostrově Julka „řádí“ ale Hnykovi už docházejí nervy. „Pojď sama, polez ven, cigoško.“ Shodí ho do vody. „Polez ven, huso.“ | „Nějak se mi čoveče scvrkly kalhoty.“ „Ja ťa tiež chcem.“ | „Dej už mně pokoj! Já se kvůli tobě nenechám zničit!!!“ Hnykova milenka Vlasta se sejde s Alicí a řekne jí o jejím poměru s Hnykem. Ta je v klidu. „Nemyslete si, že jsem o vašem vztahu nevěděla. Vím o něm celé ty dva roky a mám ho, stejně jako ty předešlé, víceméně pod kontrolou.“ Hnykovi se všechno rozleží v hlavě a ihned přijde k Julce domů, kde jí řekne, že to tak nemyslel a že jí miluje. Jejich vztah dále pokračuje. Mezitím se v práci už velmi vážně připravují na Hnykovo propuštění, zásluhu na tom má i Hnykův kolega, který ucítil šanci na povýšení, takže neváhá kamaráda potopit. Julčin manžel má podezření na nevěru a téměř ji s Hnykem u nich doma nachytá. Hnyk i tajně prodá auto a manželce s dcerou koupí zájezd. Alice Tomčánymu o onom poměru řekne a ten si Hnyka podá. Jejich vztah to samozřejmě naruší. Alice se více skamarádí s Vlastou a ta se jí svěří, že celé ty roky se snaží manželství udržet přesto, že o všech nevěrách věděla. Celou svou rodinu miluje a snad by rozvod považovala za osobní selhání. Hnyk se náhodou dozví Julčinu adresu v Košicích a vlakem se jí vydá navštívit. Ta je překvapená, ale neuhýbá. „Chrobáčik, unies ma.“ Prožívají spolu opět krásné chvíle. Velmi zvláštní, scénou je, kdy přijde soused z vedlejší chaty. „Dobrý večer, přepáčte, že vyrušujem. Mám tuna vedla chatu, som tu tak sám, a cez týžden tuna nikoho niet, tak si vravím, navštíviš ich, ale oheň privezieš sám. Tak prepačte, nevedel som. Vy ste tuna iba na návšteve, však? Tak nebudem rušit, dobrú noc.“ Hnyk si uvědomí, že je zde skutečně jen na návštěvě. Ještě to zkouší na nádraží. „Julko, kdybych se rozved, vzala by sis mě?“ „Ty sa nikdy nerozvedieš.“ Hnyk odjíždí zpátky do Prahy, v práci dostane výpověď. Manželce řekne, že se chce rozvést a ta mu suše sdělí, že to není možné a vyjmenuje mu všechna obvinění. Hnyk zcela rezignuje. Alice je ale ochotna mu pomoct. Po krátké době na jiném pracovišti mu manželka sdělí, že by ho vzali zpátky do bývalé práce. Hnyk čeká na Julku před novým zaměstnáním, chce se jí za všechno omluvit, dokonce by se s ní ještě chtěl scházet, ale Julka už je „někde jinde“ a nezdá se, že by měla velký zájem. „Si niekedy zavoláme, čau.“ Julka odchází. Hnyk je doma se svou manželkou. „Víš co bych si dneska s chutí dal? Šálek dobrý černý kávy. Kafe, víš?“ „Máš ji připravenou Pavle.“ „Ale vždycky jsi říkala, že je nezdravá.“ „Když na ni máš chuť...“ Líbí se mi časté použití prostřihů, které zobrazují myšlenky hlavního hrdiny a to nejen minulé, ale i budoucí, takže v několika momentech můžeme vidět záběr až z následující části filmu. „Vlak poslední odjíždí a jehlu vpích mně do hýždí. Proto měním chůzi v klus a mám pořád v patách blues...“ Text ústřední písně krásně popisuje Julku. „Tam kde je ráj, tam je had. Je jako jed a umí lhát. Zuby skrývá, nesyčí, zpívá řečí slavičí.“ Taky je možné si všimnout použité symboliky. Na začátku vidíme na střeše vrkající holuby, v další fázi filmu má holub zlomené křídlo a ke konci vidíme už jen mrtvá holubí těla. Taková metafora příběhu hlavního hrdiny. Výborný film. 98%(6.2.2015)

  • Malarkey
    **

    Tak jsem si taky konečně našel špatný film, ve kterém se objeví Zdeněk Svěrák. V Jako jed totiž hraje postavu, co se bezhlavě zamiluje do milenky (ještě ne dvakrát hezký, nechápu proč měla tu paruku) a na všechno ostatní sere. Mám ale pocit, že to sraní na práci by mu tenkrát mohli odpustit fakt jenom komunisti. Dneska by přišel o všechno, hned.(8.8.2014)

  • Enšpígl
    ***

    Jestli mě i za dvacet let čekají ještě takovýhle exhibice kvůli ženským, tak to potěš prdel. Ono bude asi nejlepší se ve správnej čas stát homosexuálem a bude klid, jinak se to šílenství se ženskýma zastavit asi vůbec nedá.(11.10.2007)

  • Radek99
    ****

    Už úvodní scéna snímaná subjektivní kamerou naznačuje, že tvůrci mají zjevnou tendenci podat nějaké hlubší svědectví o době reálného socialismu, době oprýskaných omítek, rozbitých měst i rozbitých mezilidských vztahů. Dysfunkčnost manželského svazku je hlubší problém, na nějž Vít Olmer nahlíží s mírnou nadsázkou, kterou umocňuje stěžejní téma tzv. druhé mízy v životě hlavního mužského hrdiny. Spolu s dalším Olmerovým snímkem Co je vám, doktore velmi přesvědčivý filmový důkaz, že Zdeněk Svěrák coby charakterní (ne)herec obstojí i mimo své autorské projekty.(25.7.2011)

  • AngelAngie
    ***

    Překvapení, Z. Svěrák v roli ala Casanova "To nevadí, nic se neděje, alespoň máme čas si popovídat, jak to s námi bude dál... Jééé, Vlasti, to už je tolik hodin, musím jít, mám doma spoustu práce..."(26.7.2009)

  • Pohrobek
    ***

    Příjemně působící Svěrák v roli stárnoucího inženýra, vyprázdněného, neukotveného a čekajícího na nové životní mety. Dost pravdivé, věrohodné, i co se týče marasmu socialismu osmdesátých let.(1.12.2006)

  • B!shop
    ****

    Jedna z mala vaznejsich roli Zdenka Sveraka, ale i presto si s tim poradil perfektne a prave jeho postava dava do filmu i krapet ty komiky, i kdyz spis tragikomiky. Jinak samotnej pribeh neni nic zvlast originalniho, ale Vit Olmer to vyjimecne zvladnul dobre a i kamera se snazi, takze se na to prijemne diva. Navic film neni moc dlouhej. Slabsi 4*.(12.9.2007)

  • Faidra
    ****

    Zkyslé manželství po mnoha letech, pikantní příchuť nevěry, trpká snaha manželky zachránit, co se dá, palčivá šleha do vlastního svědomí a hořkosladká vzpomínka na Víta Olmera z dob, kdy ještě uměl točit pozoruhodné filmy.(19.9.2007)

  • EdaS
    *****

    Jako pelyněk hořká komedie o krizi středního věku zachycuje působivě i neutěšenou atmosféru posledních let reálného socialismu. Zatraceně přesvědčivý důkaz Olmerova (po revoluci ztraceného) talentu a Svěrákova nehereckého herectví.(13.9.2007)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Přišel jsem se na tebe kouknout. Jedu náhodou kolem Košic." To se tak stane, když manželka dlouhodobě vytrvale ignoruje manželovo večerní stání a ten, v souladu s primitivní mužskou logikou, využije služeb svolného klínu súdružky Tomčányové. Žádná velká zábava to tedy není, nicméně pokusy ing. Hnyka konverzovat ve slovenštině jsou naprosto vynikající a té touze užít si na středně stará kolena ještě trochu té divočejší stránky života, tak té já rozumím.(5.12.2016)

  • Gilmour93
    ****

    Jeden by řekl, že vedoucí investičního oddělení by si měl umět následky svých kroků spočítat, ale jak kdysi řekl Tolstoj, je těžké milovat ženu a současně dělat něco rozumného.. Trpké. Jak film orámovaný Stivínovou Osudovou, tak zjištění, že když Olmer chce, tak umí. Škoda, že za posledních 45 let se mu chtělo asi tak třikrát..(31.12.2014)

  • sportovec
    ****

    Nejen ženy, ale i muži mají své dny, tvrdí jedna z reklam na značku tuzemského alkoholu. Druhá míza nemusí být být druhou mízou, i když všechny vnější znaky našeho příběhu na to ukazují, dodal by spoluscénárista tohoto filmu Jiří Just. Podrobnější pohled do rutinního manželství, které se změnilo v stále rezivější chod viditelně opotřebovaného vztahu, v němž něžný muž nejenže nenosí kalhoty, ale je navíc tísněn spíše mužskou než ženskou rázností své až přespříliš energické ženy, nejen naznačuje, ale přímo vynucuje mužův odchod jako v podstatě sebezáchovné gesto. Podobenství vztahu se stává obrazem konzumisticky se materializující společnosti a vykořeňovaného křehkého romantismu. Energická žena Krajčovičové, která jako svěží vánek nahodile vtrhne do mužova života, v sobě v mužových očích soustřeďuje to, co od ženy svých snů očekává (energičnost), i to, co by rád postrádal (bezohlednost a technokratičnost jako princip života). Schopnost podstoupit pro tento ideál úplnou proměnu svého životního stylu, dospělost, převtělená do plného vanutí stříbrného větru, alternativa, která může a chce být práva skutečnosti. Oč je to neskutečnější, o to je to reálnější. Tu záruku reality dotvářejí další klíčoví oředstavitelé hlavních rolí: Svěrák a jako vždy skvělá Švormová. I ekologistická snivost může být tmelem života. Dokonce i v naší době. Poselství druhé mízy se mění v poselství lásky a naděje, Těch nikdy není dost.(23.9.2007)

  • Ainy
    ***

    Jako advokátka je sice jeho manželka Alice moudrá žena, ale měla by si uvědomit, že čas od času udělat taky něco spontánně, není určitě od věci. Jelikož když je stání teď, tak je prostě teď a ne až zítra. Pak se nemůže divit, že se chytá druhý, popř. třetí dech a chladí rozpálená lýtka. Určitě vynikající hudební složka, celkový dojem z filmu ale působil trochu unyle ...(24.11.2013)

  • NinadeL
    *****

    Tak to bylo dobře, pane Olmere. Libuše Švormová neodolatelná a Zdeněk Svěrák brilantní.(17.2.2009)

  • Sarkastic
    ***

    Komedie? Je mi z tohoto filmu strašně smutno, až tak hořké jsem to nečekal. Neříkám, najde se tam několik úsměvných scén (viz hláška na konci komentáře), ale působí to na mě spíš jako drama. Zdeněk Svěrák je i vážné roli výborný, přesto jsem jeho postavě příliš nefandil vzhledem ke stupňující se blbosti, kterou se vyznačovala. K tomu ta potěmnělá, šedá kamera, smutná hudba, postupná bezvýchodnost...tuhle tragikomickou depresi si už asi znova nedám a vidím to na lepší průměr. "Tak tu zprávu, já ji, abych tak řekl v podstatě mám, aleee vzhledem k neodkladným úkolům, které jsem teď musel řešit, prostě potřebuju to hodit na papier, na papír, takže dneska, ne, zejtra, maximálně v pondělí bych to dal překlepnout, čili koncem příštího týdne byste to mohli mít všichni na stole...možná."(29.10.2011)

  • paascha
    ***

    Trochu víc se mi líbilo Co je vám, doktore, ale i tenhle kousek z doby reálného rozpadu utopického socialismu byl povedený. Svěrák hraje obvyklým civilním způsobem, ostatní také, pěkný film(31.7.2011)

  • Xmilden
    ****

    Vlak poslední odjíždí a jehlu vpích mně do hýždí, proto měním chůzi v klus a mám pořád v patách blues... Tam kde je ráj, tam je had, je jako jed a umí lhát, zuby skrývá, nesyčí, zpívá řečí slavičí..... výborná freska na téma když jdou na chlapa léta a zakouká se do mladé kočky. 70%(6.2.2017)

  • LiVentura
    ***

    Tyto "rádoby" komedie jsem nikdy neměl příliš v oblibě, Svěrák mi tam připadal příliš neosobní... Možná k tomu přispěl opravdu ojedinělý pohled a atmosféra Olmerových snímků, brrr..(29.8.2008)

  • Stegr
    ****

    70% - Zdeněk Svěrák je vážně génius. Jak on dokáže z každé postavy udělat živou bytost je neskutečné. No jak jinak, i tomuto filmu vládl...(15.6.2008)

  • Legas
    *****

    Jako jed je pravým opakem dnešní české filmové tvorby - laskavých, i při dramatických tématech pozlátkem potažených komedií pro širokou veřejnost. Díky výborné, převážně ruční, kameře, znervózňující hudbě Jiřího Stivína, neútěšně chladivého podzimu, nepopíratelné atmosféře socialismu a v neposlední řadě díky tématu filmu se Jako jed v mých očích jeví jako Vratné lahve naruby. Už dlouho jsem neplesal radostí nad tak trefně přesným vystižením vztahů mezi manželi a milenci, nad zobrazením lidských tužeb a potřeb. Výborný film, naplněný až po okraj černým humorem.(20.9.2007)

  • Rudovous
    ****

    Kdepak ty slovenky... . Vyborny posmutnely, tragikomicky pribeh s poetickou kamerou, verne zachycujici "ducha" doby. Slusna rezije a Tatinek Zdenek.(24.11.2008)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace