As Good as Poison
Režie:
Vít OlmerKamera:
Ota KopřivaHudba:
Jiří StivínHrají:
Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Libuše Švormová, Václav Švorc, Laďka Kozderková, František Řehák, František Husák, Vladimír Durdík ml., Dana Balounová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Pavel Hnyk (Z. Svěrák) žije v relativně poklidném a dlouholetém manželství s právničkou Alicí (L. Švormová), a to i přes to, že je jejich vztah vystavován manželově slabosti pro půvab jiných žen, což Alice jen trpně toleruje. Manželství skutečně naruší až Pavlova nová slovenská kolegyně Julka (I. Krajčovičová), jejichž čistě pracovní poměr brzy přeroste v milenecký a obrátí jeho život vzhůru nohama. Láska vniká do stárnoucího milence „jako jed“ a zhoubně působí na jeho tělo i mysl a rozleptává jeho dosavadní vztahy. Pod vlivem tohoto jedu se Pavel dostává až na okraj morální a společenské propasti… Režisér Vít Olmer označil svůj film z roku 1985 za „tragikomedii člověka dnešních dnů“. Stejnojmenný román Karla Zídka, scenáristicky zpracovaný Jiřím Justem a Vítem Olmerem, je založen na milostném vztahu stárnoucího muže k mladé ženě. Tedy vděčném námětu zpracovávaném od nepaměti, k němuž se spisovatelé, filmaři i výtvarníci neustále vracejí – ne náhodou se zde také zmíní obraz Lucase Cranacha "Zamilovaný stařec". Ústřední postavu intelektuála allenovského typu ztraceného ve společnosti, jež pro jeho přání a touhy nemá pochopení, ztvárnil brilantním civilním výkonem Zdeněk Svěrák. Jeho partnerkou, která mu namíchala a podala onen neodolatelný jed, byla slovenská herečka Ivona Krajčovičová. Právě z kontrastu českého a slovenského živlu vytěžili autoři i herci mnoho půvabných a vtipných situací. (Česká televize)
(více)Recenze (191)
Kdepak ty slovenky... . Vyborny posmutnely, tragikomicky pribeh s poetickou kamerou, verne zachycujici "ducha" doby. Slusna rezije a Tatinek Zdenek. ()
Jako jed je pravým opakem dnešní české filmové tvorby - laskavých, i při dramatických tématech pozlátkem potažených komedií pro širokou veřejnost. Díky výborné, převážně ruční, kameře, znervózňující hudbě Jiřího Stivína, neútěšně chladivého podzimu, nepopíratelné atmosféře socialismu a v neposlední řadě díky tématu filmu se Jako jed v mých očích jeví jako Vratné lahve naruby. Už dlouho jsem neplesal radostí nad tak trefně přesným vystižením vztahů mezi manželi a milenci, nad zobrazením lidských tužeb a potřeb. Výborný film, naplněný až po okraj černým humorem. ()
Ak by som mal hádať tvorcu podľa štylizácie filmu, tipoval by som Chytilovú. Pohyblivá, nekľudná, často subjektívna kamera pripomína jej Faunovo velmi pozdní odpoledne. A samozrejme aj témou. Pavel síce nie je všade zvádzajúci typ, ako Faun, naňho to proste iba tak prirodzene prišlo a dokáže v divákovi vzbudiť ako súcit, tak sympatie. Nenechajte sa príliš zlákať označením komédia, aj rozprávanie tých klasických opĺzlych staromládeneckých kecov nesie v sebe dávku trpkosti. Ale tipujem, že vtip o slonovi si nenecháte pre seba. Mimochodom táto úloha je Svěrákovi ako ušitá na mieru. ()
Okouzlující moc Svěrákova herectví, hlavně mluvenýho projevu, na mě funguje dokonale. Tenhle kousek, společně s předchozím Olmerovým filmem Co je vám, doktore? je absolutní pecka. Dokonalí herci a příběh ze života, líbí se mi i kamera, perfektně sedne hudba, prostě paráda. Je až nepochopitelný, co začal vytvářet pan režisér od druhý poloviny devadesátejch let za hrůzy. ()
Poprosil bych pány, kteří to tady mají na starost, aby odpárali zařazení mezi komedie a urychleně sem napsali, že se jedná o drama. Nic tak depresivního jsem dlouho neviděl. Ostatně, nic tak depresivního jako krize středního věku člověka potkat snad ani nemůže. Musím se vydat na plavbu proti proudu a přiznat se, že mi Zdena Svěrák do role postaršího svůdníka úplně nepasoval. Nicméně, na něj se dovedu dívat, i kdyby hrál záchodové prkýnko. Zatím nemohu posoudit, zda je snímek věrnou interpretací krize středního věku, neboť od této životní fáze jsem prozatím na míle vzdálen. Pokud by mě něco takového snad mělo potkat, tak budu u sebe stále nosit naládovanou brokovnici. Sžíravý pohled na manželství, kde už je vášeň záležitostí vzpomínek a partneři spolu zůstávají čistě ze zvyku. No jo, jenže cipísek je po ránu stále v pozoru a stačí zamrkání mladé Slovenky, aby se muž zbláznil. Opravdu nehezký pohled, kterak se Zdenda Svěrák řítil střemhlav do propasti a nebylo úplně v jeho moci směr pádu jakkoli korigovat. Rozumu může člověk přisuzovat sebevětší váhu, ale jsme stvoření jednající takřka výlučně na základě svých emocí a až následně dokážeme tato emoční rozhodnutí rozumově popsat a obhájit si je u sebe. Tento film to popsal moc hezky. Ďábelská jízda, na kterou se nedívalo vůbec hezky. [70 %] ()
Vít Olmer podľa môjho názoru nie je dobrým režisérom. Napriek tomu sa mu Jako jed podaril. Dominuje mu samozrejme precízne stvárnená postava stvárnená Zdeňkom Svěrákom, ale ani ostatné postavy príliš za ním nezostávali. Problémy krízy stredného veku v podmienkach permanentne krízového socializmu boli výstižné, Ivona Krajčovičová pôsobila príjemne cudzorodo a výsledkom bol film, u ktorého možno zabudnem na detaily, ale na celkové vyznenie určite nie. ()
Hořko sladké životní drama stárnoucího inženýra Pavla Hnyka, který má doma vskutku chytrou horákyni, ale chladnou jako hrášek, co máte nejspíš doma v mrazáku. Není divu, že vyhledává společnost jiných žen. Na svém pracovišti je za hvězdu se slibnou budoucností, než se objeví nová kolegyně, mladá Julie, která mu na stará kolena naprosto poplete hlavu. V podstatě jde o příběh ze života, který mnohé zasáhne a snadno se vžijí do postavy Pavla Hnyka, kterou tak úžasně ztvárnil Zdeněk Svěrák, když byl ještě v dobré formě, a když mu to ještě šlo takříkajíc samo. To vše pod taktovkou Víta Olmera, jehož rukopis je dobře čitelný. K tomu skvělý výběr hudby. Jen kdyby té komedie bylo trochu víc, než toho smutku, který ve vás snímek zachová. Pak by byl zcela úžasný. 75% ()
Neskutečně hořký pohled na téměř sebedestruktivní cestu zamilovaného skoropadesátníka, kterého naplno zasáhla krize středního věku a pocit promarněného života, mě po letech, kdy jsem ho považoval za spíš průměrný, nečekaně zasáhl svou tíživou věrohodností. Postraralo se o to syrové podání, výborné vykreslení doby, nadčasový příběh, vynikající místy až neskutečně skutečný Zdeněk Svěrák a možná také čas, který mě za těch dvacet let, co jsem to viděl naposledy, dotlačil o notný kus blíž věku hlavní postavy. ()
Komedie podstatně vážnější než předchozí Co je vám, doktore? Dobře napsané i zahrané a navíc nápaditě realizované. Nejlepší film Víta Olmera vůbec. ()
„Výborná věc je to, tenhleten hasák!“ No tenhle snímek mi přijde výborný neméně. :) Už Co je vám, doktore? mě nedávno opakovaně přesvědčilo, že Vít Olmer byl minimálně někdy v půlce 80. let velmi schopným režisérem a Zdeněk Svěrák mnohem zajímavějším hercem, než se na první pohled může zdát. Jako jed jsem si užil snad ještě o něco víc, než jejich předchozí spolupráci. Celý film doprovází velmi sugestivní dynamická kamera, která mě svými nejrůznějšími nájezdy či záběry snímanými často i z pohledu hlavní postavy okamžitě vtáhla do dění a vytvářela ve mě od počátku jistý neklid, který se pocitově dokázal přiblížit neklidu prožívaného Svěrákovou postavou uprostřed dvojité krizy vlastního života a v pozadí pomalu upadajícího socialismu. Ani nechci vědět, jak na mě bude tenhle film působit, až za nějaký ten čas trochu zestárnu, když už teď mě uměl zasáhnout tak, že jsem celý den ještě po zhlédnutí na něj pravidelně zpětně musel myslet. Nadčasový příběh ze života zoufalého padesátníka, který podlehne vášnivému vztahu k mladé dívce s velkým temperamentem, má sice víc úsměvných momentů či vtipných proslovů hlavní postavy, ale vnímal jsem ho daleko více jako silné (skoro až psychologické) drama, než vyloženě komedii. Mnohem víc, než smích a případný vtip, ke mě doléhal smutek, jenž slova titulní písně o posledním odjíždějícím vlaku silně podtrhují, a depresivní obraz šedivé každodenní rutiny a marasmu plného podlézajících pracovníků. Přesto mi ta deprese nepřipadá nijak přehnaná, také jí dokážou občas vyvážit i pocitově pozitivní momenty a to jiskrění mezi Svěrákem a Krajčovičovou je milé. Mimo to mě hodně potěšily i dobové záběry na nadráží v mých studijních Košicích. K mé spokojenosti jde o film skvěle napsaný, zahraný, s působivým vyzněním, navíc natočený (i sestříhaný) s výraznou dávkou invence a bez hluchých míst. [90%] ()
Inu, pokud jde o náhle se objevivšího, nota bene mladšího partnera(-ku), člověk snadno zblbne a nemusí se to týkat jen padesátníka chytajícího druhou mízu. Jak výstižné uměl kdysi Vít Olmer točit filmy! ()
Světlý bod režijní filmografie Víta Olmera. I tady platí, že tu byl Olmer jen do počtu. Kvality filmu tví především v herectví Zdeňka Svěráka, v dobře napsaném scénáři a v zajímavě pojaté kameře. Taky nesmím nezmínit skvělou hudbu Jiřího Stivína, která mi vždycky zní v uších ještě hodně dlouho a skutečně kongeniálně film podbarvuje nesmírně intenzivní atmosférou. Zajímavé komentáře: Legas, consuela1, Piškotka, brooklyn73, sportovec, anais ()
Hezký film. Jeden z nejlepších Víta Olmera. Děj je pojednán vážněji než jeho předchozí spolupráce se Svěrákem "Co je vám, doktore?", ale příběh je velice podobný. Muž lapený v nezajímavém manželském vztahu začne hledat cestu ven. Film překvapí zajímavým střihem a slušnými hereckými výkony. Atmosféra na hrdinově pracvišti, když začne zanedbávat úkoly je popsána víc než dobře. Stejně tak funguje postava manželky, která se snaží hroutící se vztah zachránit za každou cenu. Olmer vykresluje postavy skutečné, tak jak by se opravdu chovaly. Realističnosti dosahuje zajímavým prolínáním se jednotlivých scén. Kdepak je ta kreativita dnes, pane Olmere? ()
Když starej vůl zblbne, je to tragédie i komedie. K tomu Stivínova úžasná bluesová hudba z celého filmu dojí ony pocity melancholie a zmaru, které na člověka přijdou, když začne být nespokojen s tím, čeho (ne)dosáhl, když vidí, že jeho sny se změnily v denní stereotyp a manželskou knutu. O to horší je pak další pád, když nově probuzené sny jsou opět zašlapány. ()
"Běžte, běžte... do prdele i z Hnědousama." Takový až nepříjemně smutný film. Částečně tou dobou, částečně věkovým rozpoložením hlavních hrdinů. Vnímám ho jako nedílnou součást, prakticky protiklad Olmerova o rok staršího filmu "Co je vám, doktore?", kdy ten starší je pozitiv a Jako jed negativ v podstatě jedné a té samé věci. Co je vám, doktore je svým způsobem veselý a končí pozitivně, Jako jed je veskrze smutný a končí negativně. Dvě stránky jedné věci. Jinak výborná hudba. ()
Až budu starší dám tomu určitě více hvězd;) ()
No, od Olmera se mi rozhodně víc líbilo Strašidlo Cantervilské, ale co vím určitě, že Zdeněk Svěrák dokáže být tak sucho- suše- sucharisticky- unylý až dostane diváka do nudného hereckého transu. Ten film je zkrátka až příliš...suchý. ()
Tam kde je ráj, tam je had, je jako jed a umí lhát, zuby skrývá, nesyčí, zpívá řečí slavičí. ()
Co udělá s chlapem žena?.! ()