Kvílení vlkodlaků IV

Hodně dlouhou dobu jsem si u filmu říkal, že je sice fakt, že se divák u horroru nejvíce bojí toho, co není vidět, ale že bych musel vidět zrovna teď první vlkodlačí film, v němž se před kamerou vlkodlak neobjeví ani jednou (a to je na obalu ještě napsáno „nejlepší přeměna člověka ve vlkodlaka v dějinách filmu“)? Naštěstí to posledních cca 15 minut v tomto směru zachránilo. Ten jeden vlkodlak (z vícero kusů, abychom byli přesní), kterého zabírali pořád dokola se mi i docela líbil. Nezbytný osmdesátkový odér taky. A hlavní hrdinka (její představitelka) byla velmi zvláštní. Neříkám, že sexbombově krásná, ale zvláštní. Měla prostě něco do sebe. Možná mohla mít trochu více před sebou :-). Příběh? Jednoduchý, prostý až nezajímavý. Mix vlkodlačí duchařiny nebyl špatný tah. Já vlastně nemůžu říci, že by se mi to nějak extra nelíbilo. Možná proto, že jsem to čekal o něco horší....? (05.10.2012)

Asi do osemdesiatej minúty som si hovoril, čo to vlastne pozerám, keď som asi dvakrát zazrel chvost vlka a to bolo všetko. A to si myslím, že vlkodlačí film by mal byt práve o nich. I keď pár vražd tam bolo, ale oni boli mimo záber. Konečne finále ponúklo i niečo z týchto chlpatých beštií, ale to sa tu asi nemali radšej objaviť vobec. Začne to rozkladom človeka, ako keby spadol do kyseliny, čo som vobec nepochopil a aby sa z neho stal klasický vlk. Celkovo masky boli veľmi lacné ako aj celý film, ktorý bol ešte aj nudný. Trocha ponurosti i krvi tu bolo, takže 2* dám, ale naviac táto časť rozhodne nemala. (18.11.2020)

Štvrté pokračovanie Howlingu má jeden závažný nedostatok - až na nejaké malé výnimky v závere sa v ňom vôbec neobjavujú vlkodlaci, čo je u werewolf hororu neodpustiteľné, navyše väčšina metamorfóz dopadne tak, že lykantropovia sú vo svojej finálnej podobe bez použitia akýchkoľvek špeciálnych efektov (ak pravda nerátam svietiace oči) stvárňovaní väčšími psími plemenami, čo neznášam. Tvorcovia tohto zbytočného sequelu sa do príbehu pokúsili zapracovať prvky satanizmu a okultizmu, čo však nebolo dobré vôbec k ničomu. Najpozoruhodnejším momentom celého filmu je jednoznačne scéna, v rámci ktorej sa telo istého chlapíka rozleptá na maderu, keďže oná najlepšia premena človeka vo vlkodlaka v dejinách kinematografie, ktorú avizuje řitkársky DVD obal nakoniec nie je žiaden zázrak... (14.06.2011)

Vlastne celkom milé béčko, ktoré sa silou mocou snaží ignorovať dvojku aj trojku a atmosférou sa približuje skôr k prvému (a pomerne výbornému) dielu. Teda opäť traumatizovaná hrdinka, toho času psychicky na dne, odchádza do malebného lesného prostredia, kde sa nocou ozýva tajomné kvílenie. Dej nemá priveľký zmysel, miestami je zbytočne prekombinovaný (línia s mníškou - asi niekomu bolo ľúto za trojkou?). Ale i tak som zo štvorky mal, po obludných skúsenostiach z dvojky a trojky, pozitívne dojmy. Tvorcovia sa zrejme potrebovali dištancovať od dvojky a trojky a tak do štvorky dali minimum vlkolakov. V podstate sa „naplno“ objavia až vo finále. Prekvapivo to ale príliš neprekáža. Divák je vďačný, že nedostal niečo ako dvojku a trojku. A je tu pomerne odvážna posteľová scéna (okrem nej je film známy aj vďaka finálnej „rozleptávajúcej“ pasáži). (26.01.2017)

Po úvodních třech dílech této vlkodlačí série jsem čekal další šílenost. Čtverka je bohužel mnohem umírněnější a taky nudnější než její starší bratříčkové. V podstatě první vlkodlak přichází na scénu až po 70-ti (!!!) minutách filmu. Do té doby se jen kecá a kecá. Jo a taky pátrá po tajemství jedné jeptišky. Ale je to nuda. A ta správná řež přichází na řadu až kolem 80-té minuty. Jenže to do závěru filmu zbývá jen slabých 10 minut! Je to velká škoda, protože Howling 4 podle posledních několika scén mohlo být královské a zábavné béčko. Bohužel se tak stává až příliš pozdě. A tak za zmíňku v jinak nudném, spíše detektivním, filmu stojí kromě akčního závěru jedna povedená a originalní přeměna člověka ve vlkodlaka. Toť jest vše (25.01.2007)