Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dokud je hudba dost nahlas, neuslyšíme, jak se hroutí svět! Kultovní snímek enfanta terrible ostrovní kinematografie Dereka Jarmana Jubilee, který svého času vyvolal při svém uvedení na slovutném filmovém festivalu v Cannes bouřlivé reakce, je umělcovým pokusem zachytit ducha a étos punkové revoluce. Jarman ve svém filmu nechává putovat anglickou královnu zlatého věku Alžbětu I. v čase a přenáší ji do dystopické vize post-thatcherovské Británie, zmítané pouliční anarchií a ovládané mediálními magnáty a zdivočelou policií. Epizodicky vystavěné dílo se soustředí na groteskní výjevy ze života punkerské party, již ovládá Alžbětino alter ego sadistka Bod. Podobně jako punkové hnutí Jarman při traktování radikálních myšlenek sází na estetiku šoku, ošklivosti a sarkastického šklebu a ve svých výpadech nešetří žádný z pilířů britské společnosti. Kritiky nakonec není ušetřen ani samotný punk, jehož očistná energie se dle názoru mnohých až příliš brzy rozmělnila v nihilismu či komerci hudebního průmyslu. Ve filmu, plném syrové punkové hudby zároveň vystupuje či se alespoň mihne celá řada známých postav tehdejší punkové scény: Jordan, Toyah Wilcox, Adam Ant, Wayne County, Siouxsie Sioux nebo členky kapely The Slits. Little Nell a Richard O’Brien zase představují spojnici s jiným transgresivním filmovým počinem, proslulým Rocky Horror Picture Show (1975). Sluší se dodat, že ne všichni punkeři byli s Jarmanovým filmem spokojení a k těm, kdo se proti němu hlasitě ohradili patřila například módní návrhářka Vivienne Westwood. (Česká televize)

(více)

Recenze (19)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Upřímně řečeno jsem se chtěl na tento film podívat ze zvědavosti a vůbec jsem netušil, co od něj očekávat. A nevím ani nyní, co chtěl tvůrce říct. Pokud nejsem znalý punkové života, pak bych řekl, že se určitá skupinka lidí, dnes bychom řekl, že jsou nejpodobnější squatterům, v blízké budoucnosti proměnila v násilné tvory, kteří ničí a zabíjejí vše kolem, co by mohlo připomínat starou dobu plnou pravidel. Podle takových punkerů se nic nemusí, peníze nejsou třeba, sex není třeba, láska není třeba, policie není třeba, jídlo v ledničce naskakuje asi kouzlem Harryho Pottera a teplo se vytváří samo od sebe. Jejich nejaktivnější aktivitou je nuda, při které se zoufale nudí. Ovšem, hudba žije dál. Jenže i oni sami následně porušují svá vlastní pravidla a ani nejsou schopni to nějak odůvodnit. Pravdou je, že tato budoucnost se nejvíc přibližuje tomu, co nás asi opravdu čeká. Mladí lidé stále častěji „hledají samy sebe", chtějí co nejméně pracovat a co nejvíce se bavit a hlavně nemít žádné povinnosti, zákony a pravidla. Není špatného pravidla a zákonu a není dobrého pravidla a zákonu. Jsou jen pravidla a zákony, které se musí porušovat. Hlavně, aby byla nekonečná zábava. Tipl bych si, že Jarman kritizoval už tehdejší konzumní život Britů a nejspíš i známou tvrdost policie, která nám ale ve filmu byla znázorněna jen jednou scénkou. Kritikou prochází vůbec celá řada věcí, že se v tom těžko vyznat. Jenže dobrá kritika by neměla být jen alegorií na to špatné, ale též nabízet řešení a tahle budoucnost mi nepřijde lepší. ()

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Keby som mal tento film vystihnúť jedným slovom, tak by to bolo slovo anarchia. Presne to by mal vystihovať punkový manifest. Anarchia vo všetkom, v deji, obraze, zvuku, produkcii aj hereckých výkonoch. Výsledkom je zlepenec amatérskych "divadelných" scénok s pochybnými hercami a ešte pochybnejšími myšlienkami. To je vlastne veľmi dobre vidieť, prečo by punk a jeho myšlienky nemali opustiť hudobné pole, lebo hudobná stránka je to najlepšie z tohto filmu. Ešte by sa dali vypichnúť vtipné názvy kapiel, "šialený" producent, ktorý si kúpil všetko ako paródia na mainstreamový hudobný biznis a narážka na pokus zo socializmom. 20% ()

Reklama

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Přiznávám bez mučení, smysl celku mně spíš uniká (u nás jedinců s íkvé bublajícího bahna nic tak neobvyklého), ale jako "obrázky z pekla" (= já vidím jenom záblesky, Ms Elizabeth I.) to funguje, minimálně na rovině intenzity znepokojivosti vjemu. Že je to málo? Inu, už od začátku jsem k tomu přistupoval zaujat, říkal jsem si, že když už nic jiného, alespoň se mi dostane několika tipů na punkové umělce, k čemuž došlo, tedy svůj účel film splnil. 70 % ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Poněkud dekadentní vize konce civilizace po anglicku. 1) Film je silnou kritikou tehdejší společnosti, jejíž některé jevy jsou přivedeny ad absurdum a tím se vyjevuje jejich podstata._____ 2) Pro 35letého Dereka Jarmana (scenárista a režisér) to byl jediný "punkový" film. Aktivní bojovník za práva gayů zemřel na AIDS v roce 1994._____ 3) Film se nevyvíjí, postupně mě začal nudit._____ 4) Z mnoha pěkných kluků se zmíním alespoň o 23letém Adamu Antovi (hraje sám sebe), frontmanovi punkové skupiny Adam and the Ants._____ 5) Výstižný koment o punkovosti filmu: HAL**. 6) Co dodat? Snad jen Rule Britannia rule the waves, Britons never will be slaves. ()

HAL 

všechny recenze uživatele

S punkem to nemá společného nic krom estetiky - místo svobody a nezávislosti tu hlavní postavy uctívají jen násilí a nenávist bez důvodu, v podstatě jde jen o opakování první půl hodiny o šest let staršího Mechanického pomeranče v levnějších kulisách. Jen tady se ve svém nadšeném zmrdství a vraždění lidí rochní až do konce, bez nějaké pointy, místo aby je zrubala policie a brutálně jim za poslechu Beethovena vymyla mozek. Což by až tak nevadilo, kdyby to bylo alespoň zábavné... jenže není. Ale na konci se aspoň hezky navezou do socialismu a komunismu, tak aspoň to je pěkné. ()

Galerie (52)

Reklama

Reklama