poster

Ta naše písnička česká II

Komedie / Drama

Československo, 1990, 100 min

  • Pitryx
    ****

    No tedy!! Na rozdíl od naprosto pitomé jedničky… Klobouk dolů. Mimochodem, jen tak na úvod, ten vtip, z které strany to má ženská nejradši, jsem neznal. Zaujala také citace Kafkova díla „Zámek“. Ta ke snímku hezky „sedla“. Prostě film o vlezdoprdelizmu tehdejších dob se vším všudy. Ano, bylo to tak a ještě horší. Viz například kniha pana Trávníčka "Zlatokopové z Pragokoncertu". Byl to snad on, kdo podstrčil panu Johnovi onen původně čtyřiceti stránkový materiál? V každém případě jsou ve filmu okamžiky silně legrační, ale také silně odpudivé. Herci to zvládli s bravurou, vedle pana Hartla tu byl i skvělý pan Poloczek. Jen velká škoda, že tento snímek autoři (zcela zbytečně) svým názvem vlastně spojili s filmem předchozím. Ostatně v tomto zde se ani tak moc nezpívalo. Možná jsem jej tak trochu nadhodnotil, ale zcela jistě se podívám znovu a pak se uvidí.(5.2.2017)

  • dobytek
    ***

    Na filmu je už jasně vidět Olmerovo směřování ke sračkám typu Playgirls - sice točim film na hovno, ale dám tam nějaký mrdání, kozy a nahý prdele a snad se to chytne... Tady se ještě tak nějak držel v mezích a navíc to zachránil Poloczek s Hartlem. Mimochodem ve filmu má plno celkem známejch herců nejrůznější kratičký štěky. Hlavně mě teda dostal František Husák, kterej za celej film řekne jedinou větu a vybleje se na nějakym rautu do talířů s chlebíčkama. Pro mě je to za hodně slaboučký 3 hvězdy. A to dávám teda hlavně za nedávno zemřelýho Poloczka, protože ten byl v tý roli stranickýho funkcionáře naprosto dokonalej.(19.3.2012)

  • mh.mail
    ***

    60% - Tento film jsem viděl už dávno, možná přímo krátce po jeho natočení, ale nějak ve mě neutkvěl. Teď při druhém shlédnutí jsem byl celkem příjemně překvapený. Není to sice žádné veledílo, ale podle mého názoru pěkně rámuje tvorbu Víta Olmera 80. let. I když už bez Oty Kopřivy, stylem snímání i určitou syrovostí odkazuje k nejpovedenějším kusům V. O. - Co je vám doktore, Jako jed a Bony a klid. Dokonce bych řekl, že je to vlastně velmi podobný film jako Bony a klid. Ten ukazoval, jak si mladý kluk zadal se systémem veksláků, ačkoliv ho předtím okradli, tento zase ukazuje, jak si houslista zadal se státním systémem, ačkoliv ten s ním nejprve zametl. Nakonec v obou případech to byli právě oni, kteří dopadli (v danou chvíli) nejhůř. Houslista Jan nakonec přijde prakticky o všechno - o syna, o manželku, o přízeň mocných a nakonec i o housle. Katarze se nekoná. Po tomto filmu už bohužel V. O. přesedlal na jiný žánr a jiný styl a na své filmy z předchozího období už nenavázal. Z herců pak naprosto bez debaty vyniká Bronislav Poloczek, jehož nadutý všemocný funkcionář je dokonalý.(13.8.2014)

  • ghatos
    ***

    Vypruzený Hartl, který psychicky nepobírá, co se děje kolem něho působí přeexponovaně. Dekadence moci funguje v každém politickém režimu. Strkat někomu hlavu do p.dele musí hodně lidí i dnes. Scénář od Johna je nevyrovnaný. V určitých momentech chce zbytečně šokovat. Chybí tomu určitý nadhled jako ve výborném Vážení přátele, ano. 52%.(26.4.2013)

  • zette
    ****

    Film, ktery ani tak nemapuje jeden zivot snazici se prezit v socialismu, jako charakteristiku ceske povahy (coz mozna tvurci v dobe vzniku jeste netusili, nebo nemeli v planu). Lidi, kteri se snazi prosadit lezenim do prdele, kurvenim, pomlouvanim, lhanim a bonzovanim je nekonecny zastup i dnes. Je to proste o lidech a ne o socialismu, kapitalismu, protektoratu nebo Rakousko-Uhersku. Poloczek v roli funkcionare vyborny, Hartl hraje cely zivot stejne typy, coz z neho nedela velkeho herce, na tuto roli to ale slusne staci. Olmer byl na prelomu 80.-90. let na svem vrcholu, film me bavil svou beznadeji a hlaskami... "Vite, ze ktere strany to ma zenska nejradeji? Z te komunisticke, tam jsou totiz ti nejvetsi curaci". Vyborny filmovy plakat.(26.4.2014)

  • - Televizní dramaturgyně Libuše Pospíšilová si ve snímku podruhé zahrála členku zkušební a prověrkové komise. Poprvé to bylo o rok dříve ve filmu Volná noha (1989). (Ganglion)

  • - Natáčelo se v Sanopsu, v prezidentském apartmá. Bronislav Poloczek byl prvním, který v něm díky filmu pobýval. (M.B)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace