Dekalog
Dekalog, cztery
Obsahy(1)
Čtvrté přikázání Cti otce svého a matku svou nachází v tomto komorním filmu složité zdůvodnění. Po odletu otce (Janusz Gajos) na služební cestu najde vysokoškolačka Anna (Adrianna Biedrzynska) v bytě obálku. V dopise své zesnulé matky vyjde najevo, že Michal není jejím otcem. Šokující zjištění ji přivádí do rozpaků: žila a žije s cizím mužem, kterého milovala a miluje opravdu jen jako otce? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Už bych si měl asi pomalu zvykat, že i u tak "jednoduchého přikázání" nikdo neodhadne, o čem bude díl, Kiéslowski vždycky uhnul někam, kam divák nečeká a zřejmě se u toho i dobře bavil. ()
Velmi zvláštní způsob jak manipulovat s tajemstvím. Skutečný dopis od matky nahradit svým vymyšleným a ten její nepřečtený..zničit. ()
Poněkud čitelný díl, který zachraňuje precizní zpracování, především vedení herců. I přes celkovou přepjatost Dekalogu mě překvapilo, že konflikt čtyřky nebyl nahnán do extrému. A skvělý konec to táhne na úroveň jinak pořád nejlepšího prvního dílu. ()
Další zajímavý samostatný filmeček ze série. Tentokrát o tajemství zemřelé matky. Docela by mě zajímalo, zda nepůsobil v silně pobožném Polsku lehce kontroverzně, když se jemně dotýká tématu incestu, i když vlastně o incest nejde. Je to taková malá záhadička. Vlastně nevím, ¨který dopis byl na konci spálen, ale není právě to na filmech to dobré - víceznačnost? ()
Kieslowski se v kontextu čtvrtého přikázání věnuje ambivalentnímu vztahu mezi otcem a dcerou. Film není tolik meditací nad vážnými filosofickými či etickými otázkami jako spíše výtečnou psychologickou studií dvou hlavních postav. A několik dějových zvratů jej navíc činí zábavnou podívanou. ()
Kieslowski sa vybral na dosť tenký ľad a povedal by som, že podobným rozohraním zápletky by sa vydal na tenký ľad aj dnes a máloktorému producentovi by sa chcelo ísť do tak citlivej témy. Ale v poľskej televízii mal asi dosť voľnosti a vzhľadom na svoje meno si aj tak mohol robiť, čo chcel. Na základe znenia prikázania by ste určite neodhadli, o čom táto epizóda v skutočnosti bude. Rozhodne ide o materiál vhodný pre rôznych psychoanalytikov zaoberajúcich sa podrobne vzťahmi medzi otcami a dcérami, čo ale neznamená, že vám na pochopenie pocitov postáv nemôže stačiť vaša životná skúsenosť. ()
Taková poloincestní záležitost, která je určitě zajímavým námětem k zamyšlení. Vztah otce, respektive otčíma a jeho dcerky, respektive nevlastní dcerky, který byl odpradávna něčím trošičku intenzivnějším a trošičku jinším, než by snad bylo bývalo přípustné v běžné rodině. Slečně se strašně fuj účesem si vysnila obsah dopisu od zesnulé matičky a provedla velice hanebný čin, kterým na plné čáře porušila 4. přikázání. Takhle tedy ctění matky své rozhodně nevypadá. Líbila se mi psychologie mezi hlavními hrdiny, ale přiznám se, že mě zpracovávané téma úplně neoslovilo. ()
V doterajších piatich častiach dekalógu som si vystačil s tromi hviezdičkami a v jednom prípade so štyrmi. Dnes pridávam ďalšiu štyrmi hviezdičkami ocenenú časť. Mám rád chodenie po tenkom ľade, a to najmä v prípadoch, keď sa dosiahne druhý breh. Myslím, že sa to v tomto scenáristicky náročnom príbehu zásluhou krásnej ženy a výbornej herečky podarilo. ()
„Cti otca svojho i matku svoju” / Annu, 20-ročnú študentku - tretieho ročníka PWST (hereckej školy), momentálne trápi viacero vecí súčasne, medzi ktorými sa napríklad nachádza i jej očividná "krátkozrakosť", keďže len včera sledovala lietadlo, ktoré z diaľky videla rozmazane, a preto sa následne rozhodla, že si pôjde dať poriadne vyšetriť svoj zrak, čím možno dokonca poteší i svojho otca Michała, ktorý práve odlietal z tohto aeroplánu! Teda, akonáhle sa vráti z cesty, tak ju zrejme ani nespoznáva, či lepšie povedané, bude i šokovaný, čo mu to tá Anka vlastne do očí rozpráva...? Ďalej už radšej prejdem rovno k veci. Totiž, jestvuje jedna, konkrétna obálka, na ktorej je napísané, „Otvoriť (až) po mojej smrti”, pričom vo vnútri je zároveň i „dopis”, ktorého priamy obsah by mohol byť pre potenciálneho adresáta - mimoriadne bolestivým skonštatovaním danej situácie, ktorý by v podstate mohol otriasť samotnými základmi vzťahu otca a dcéry. Ale nakoľko je „zakázané ovocie” len tak lajdácky položené v zásuvke, akoby ho niekto takto, priam úmyselne nechal vystaviť na svetlo sveta, tak pokušenie je o to oveľa väčšie, čo dievčina pociťuje čoraz väčšmi, a tak sa chystá si z neho odhryznúť, čo by ju mohlo celkom mrzieť, však? Tak, prečítať si, alebo si neprečítať tento list, to je otázka. No, ani zďaleka to nie je všetko, čo sa týka samých prekvapení. To je iba začiatok. / Tentoraz predsa udelím maximálne hodnotenie, pretože režisér a scenárista v jednej osobe, Krzysztof Kieślowski, skúša na diváka veľmi zaujímavú hru, ktorej kľúčovú pointu odhalí až na úplnom konci, tým ma takpovediac po celý čas úspešne vodil za nos, čo jednoznačne kvitujem. A. Biedrzyńska sa vo svojej postave očividne cítila, ako ryba vo vode, čo podtrhovala svojim bravúrnym, hereckým výkonom, na ktorom bolo vidieť, že jej náramne sadol. Filmový tatko nebol na tom o nič horšie, rovnako sa snažil upútať divákovu pozornosť, čo sa mu tiež podarilo. Skrátka, vzájomne sa väčšinou dopĺňali, miestami až príliš. Kameraman, Krištof Pakulski, odviedol (nad)štandardnú prácu, lebo jeho interiérové zábery sú vskutku ozaj pozoruhodnými, že si ani koľkokrát neuvedomujem, ako ten čas rýchlo letí. Pri sledovaní sa nenudím. Baví ma. Vidno, že si dali na tom všetci extrémne záležať. ()
Štvrtý diel je opäť charakteristický minimalizmom filmových prostriedkov, opäť celkovo silný príbeh, hoci tentokrát ma nezasiahol tak ako prvé tri diely. Pár nádherných momentov sa nájde, Kieslowskému sa geniálne podarilo zobraziť predovšetkým ambivalenciu vzťahu "otec" - "dcéra"... Stále výborné! ()
For Me 88% ()
Koho odrazuje inspirace desaterem, může se klidně do Dekalogu pustit. Biblická je totiž vždy otázka a ne odpověď. Čtvrtý - a pro mě emočně, nikoli filmařsky nejlepší - díl série je ztělesněním této poučky. Rozpor incestu a otcovské lásky je morálně mimořádně problematický a Kieslowski žádná útěšná východiska divákovi neposkytuje. Konec zanechává pocit spáleného mostu za pravdou (zničený dopis matky, který nebyl a nebude nikdy přečten) i za rodinným poutem otce a dcery. Zůstává jen marné divácké očekávání, co může následovat dál za posledním záběrem... ()
Tak trochu opak předchozího dílu, který k němu má zároveň nejblíž. Oběma totiž chybí trest, jenže kde třetí epizoda zobrazuje postavy, které bez něj nedojdou žádného ponaučení a své chování nijak nezmění, ve čtvrtém si naopak samy projdou malým očistcem, který zkouší meze jejich chování, a z něj vyjdou čistší. Podobně je to i s jejich chováním. Kde předchozí přikázání ukazovalo nepochopitelně se chovající charaktery jako Z pera básníka, kterým teprve závěrečná pointa propůjčila uvěřitelnost, skoro celý následující díl téměř vědecky zkoumá psychologii otce a dcery, ale zvláštní a trochu křečovitý konec na té reálnosti trochu ubírá. Přesto díky tomu, s jak extrémní situací zde Kieslowski konfrontuje jednoduché etické pravidlo je pro mě tato epizoda jednoznačně nejlepší z celého autorova desatera. ()
Rozhodně to není díl, který budu považovat za nejlepší, ale když jsem se na to koukal a sledoval jsem to téma, tak jsem si říkal, že je to docela odvážné, ale zároveň jsem si říkal, že by bylo možné pojmout to i trochu jinak. Přesto z toho Kieślowski vyšel tak, aby měl chytrý film a ne nějaký fetiš pro nadšence. ()
Tentokrát namiesto filozofie skôr psychológia, postavená na kontroverzii. Vzhľad aj komunikácia oboch hlavných postáv je zvláštna, ich city proti srsti, o nejakom stotožnení nemôže byť ani reči. Ale v tomto prípade to nie je treba, štvrtý dekalóg je iba iným uhlom pohľadu na zakázané. Tajomstvo, cez ktoré všetko vyjde na povrch, je už iba takým zaujímavým bonusom. Spracovanie veľmi jednoduché, strohé, bez nejakých symbolických zobrazení, ktoré sa mi tak páčili v predošlých častiach. V tomto prípade to však plne vynahrádzajú herecké výkony. ()
Čtyři hvězdy si film určitě zaslouží, i když musí přiznat, necítil jsem se při něm dobře. Dávám tedy přednost (jakési) objektivitě před vlastním (subjetivním) vztahem k tématu. A přitom je to téma naprosto vzrušijící: Anna a Michal žijí svůj život v (incestuální) lži, která dalekosáhle ovlivňuje jejich život. Když se vyskytne možnost poznat pravdu (a tedy možnost korigovat svůj život podle ní), společně ji odmítnou. Společně se rozhodnou, že pravdu znát nechtějí, že jakékoli narušení statu quo ante, jakýmkoli směrem (etablování vztahu otec-dcera nebo drastická změna na milenec-dcera), může fatálně narušit křehkou ekvilibristiku jejich vztahu. Pozn.: Přitom samozřejmě nesmíme zapomenout na lest (záměna pravého dopisu za falešný), ke které se Anna uchýlí, aby jejich vztah eskalovala, a která vlastně tvoří osu celého příběhu. ()
Páčilo sa mi to ako úvaha nad rôznymi podobami lásky (láska rodičovská zameniteľná s poloincestnou láskou telesnou) a zaujímali ma dve ústredné sympatické postavy (skvelá Biedrzyńska). Ale celá problematika s obálkami je absolútne nedôveryhodný konštrukt, kvôli ktorému som sa nedokázal emočne napojiť na príbeh. ()
ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' (celý tv seriál) ()
Vkusna psychopatologicka studia medzi otcom a dcerou. 60 % ()
Dost psychologická a scénáristicky propracovaná epizoda, která má samozřejmě také brilantní filmařskou stránku a nejeden úžasné promyšlený záběr (ale to je u Kieslowského standard, ne?), ale jedna věc mi na ní dost vadí - působí příliš chtěně. Je sice fascinující, že otec a dcera měli takových kostlivců ve skříni, že by to ani hromadné hroby nezaplnilo, ale přijde mi, že se tu toho stane až moc naráz. A ano, takové situace se naráz můžou stát, ale tady těch osudových odhalení bylo prostě příliš. Ale jinak pořád dost kvalitní a propracované dílo, jakého spousta současných filmařů nedokáže dosáhnout ani v rámci tří hodin. Ať už mi sedne zbytek Dekalogu jakkoli, výjimečný projekt to rozhodně je. 4* ()