poster

Dekalog VIII (E08) (epizoda)

  • Polsko

    Dekalog, osiem

Drama

Polsko, 1988

Komentáře uživatelů k epizodě (19)

  • Frajer42
    ****

    8. přikázání nám roztočilo velice pěkný příběh. Vytahování skutků a nelehkých rozhodnutí z válečných dob je velice věrné téma. Pokud režisér není kokot, tak to nemůže dopadnout zle a Krzystof Kieślowski rozhodně kokot není. Přiznám se, že jsme museli se spolusledovatelkou klíčovou přednášku zopakovat, neboť mi film neustále obohacovala svými, samozřejmě tématickými, postřehy a trošku se nám rozutekl děj. Celkem mě zaskočilo, že tento díl odkazuje na příběh z druhé části Dekalogu. Sám bych si to možná neuvědomil, neboť mám na druhou část jen mlhavé vzpomínky, takže opět se ukázala síla společného sledování. Nejsem si úplně jistý, ale možná se mi podařilo povšimnout si zase jiné zajímavosti. Poprvé se v Dekalogu objevil černoušek a hned se hlasitě projevil. Z mého pohledu se jednalo o jeden z nejlepších dílů a rozhodně to neříkám pouze díky účasti černouška.(15.12.2016)

  • Faye
    ****

    .. „ Na světě není nic důležitějšího než život dítěte“ Otázky etiky, otázky volby. Lež, která může zachránit život proti pohodlným zásadám. A návrat k dekalogu 2. Kde je k narození dítěte potřebná odpověď na otázku. Zemře můj manžel? A kdy?(23.12.2005)

  • xxmartinxx
    ****

    Přemýšlím, proč zrovna tenhle díl Dekalogu má nejnižší hodnocení. Možná proto, že je nejminimalističtější? Že nejvíc opouští hranici jasné metafory a blíží se k realistickému dramatu? Těžko říct. Na mě ale tato konfrontace s minulostí zapůsobila stejně (ano, možná maličko, ale jen maličko méně), než je standard seriálu.(19.10.2013)

  • kinej
    ***

    Zatím asi nejslabší díl Dekalogu. Možná jsem ho jen špatně pochopil, ale přeci jen mi zde příběh přišel jen naznačený a nedokončený. Vlastně ani nevím jak tuto parafrázi osmého přikázání chápat. Každopádně je to o nečistém svědomí člověka považovaného za ztělesnění dobroty.(8.12.2006)

  • jojinecko
    ****

    Veľmi pomaly, vlažne a tak trochu rozpačito sa rozbiehajúci diel, ktorý ale postupom času graduje a posledných 20 minút je opäť úžasných...Tento diel silne odkazuje na druhý diel Dekalógu...Aby som len nechválil- predstaviteľka renomovanej učiteľky etiky mi nepripadala veľmi presvedčivá.(20.11.2008)

  • ork
    ****

    For Me 85%(27.2.2010)

  • Flakotaso
    ****

    Filmařsky, zejména co se týče práce s kamerou a barvami, je tento díl dekalogu naprosto špičkový. Ovšem v samotném tématu a jeho rozvoji jsem cítil jakousi podivnou neuchopitelnost, snad proto, že jsem příliš nerozuměl pohnutkám mladší z ženských postav. Lehce mě také rušila tentokrát možná až příliš nadužívaná symbolika, at už náboženská či jiná.(22.9.2012)

  • Hwaelos
    ***

    Přiznávám bez mučení, že jsem závěr filmu moc nepobral, stejně tak vztah k citovanému přikázání. Kieslowski vypráví v dobře čitelných metaforách, jako je neustále vychýlený obraz, který odkazuje k neschopnosti Zofie srovnat se i po čtyřiceti letech sama se sebou. Bohužel dlouhá cesta tunelem na světlo v závěru filmu přinesla spíš zmatek než osvětlení motivací postav. Je to vlastně paradoxní, protože tento díl Dekalogu velmi nezvykle vypráví více ve slovech než mimo ně, což ho v mých očích trochu snižuje. Ale rád mu dám do budoucna druhou šanci, abych zjistil, že chyba je na mé straně přijímače.(4.8.2011)

  • erased
    ****

    Jakoby jen mimochodem se v posledních minutách nejdramatičtější příběh celého Dekalogu otře o své příslušné přikázání. A není to na škodu, jako takové je totiž putování dvou válkou zjizvených filozofek po vlastních vzpomínkách svou přízemností osvěžující, díky čemuž ani celkově nejdoslovnější etické zamýšlení v cyklu nepůsobí nijak těžkopádně. Na kvalitě mu pak ještě přidává dovysvětlení dvou jiných epizod, které by bez podnětných poznámek zdejší profesorky byly o kus chudší.(23.12.2014)

  • kaylin
    ***

    Po silných příbězích v rámci série "Dekalog" následuje jeden trochu slabší, který se vzhledem k tématu jeví na první pohled jako velmi silný, ale nakonec se ukazuje, že to až taková sláva nebude. A také skutečně není. Nějak jsem od tohoto filmu čekal více a vina zde není podána tak, aby mě to skutečně dostalo.(10.2.2016)

  • d-fens
    ****

    ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' (celý tv seriál) ◘◘◘◘ Pre maximálne prežitie tejto časti Dekalógu by človek musel aspoň okrajovo prežiť to, čo hlavné postavy príbehu.... a chvalabohu, ja som nič podobné neprežil..... posolstvo je asi také, že vojna prináša absolútne rozdielne štruktúry v medziľudských vzťahoch, a že po 40-tich rokoch ľudia, ktorí vo vojne sklamali, sa nám dnes naopak môžu stať veľmi blízkymi, a naopak, so záchrancami si nedokážeme povedať ani slovo.... a samozrejme, človek je človekom, lebo je omylný, a život-osud-bytie ho vystavuje až príliš veľa rôznorodým a častokrát eticky natoľko komplikovaným skúškam na to, aby niekedy (niekto častejšie, niekto menej často) nepodľahol omylu, zlému úsudku, sebeckosti, strachu alebo výčitkám...... film sa zo začiatku odvíja vo veľmi pomalom tempe, no ku koncu sa myšlienky, ktoré v začiatkoch človek iba tuší, začnú na diváka hrnúť až do otvoreného finále..... a veľmi vhodne použité bolo aj ohliadnutie sa za II. časťou Dekalógu, kde bola načrtnutá podobná eticky veľmi komplikovaná životná situácia....... 80%(10.3.2010)

  • kinderman
    ****

    V prvním záběru vidíme dětskou ruku svírající dospělou dlaň. V tom posledním (o 40 let později) jsou muž, který tenkrát holčičce zachránil život, a ona dívenka- dnes zralá žena- nepřekonatelně rozděleni. Díl, který se dotýká dodnes bolestných polsko- židovských vztahů za II. světové války.(27.2.2009)

  • ad
    ***

    Tady jsem se bohužel nechytl, možná to je tím, že postavy mi přišli nezajímavé a ani jejich příběh ve mně nerozeznil podobné záchvěvy nad bránicí, jako ostatní díly Dekalogu... možná se k tomu časem vrátím a pochopím...(29.9.2007)

  • Flooyden
    *****

    Z historicko-společenského hlediska rozhodně nejsilnější díl Dekalogu. O jednom setkání se dá vyprávět tolika různými způsoby, ale jen Kieslowski dokáže tento jev pojmenovat a vtěsnat do krátkého televizního filmu...(15.1.2009)

  • tomtomtoma
    ****

    Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. Krzysztofové Kieślowski a Piesiewicz použili další Boží přikázání z Desatera pro vykreslení deformace pravdy a její nestálé podoby uprostřed zla a niterného pocitu ublížení. Morální etika je zvýrazněna povoláním jedné strany morální rozepře obžaloby. Pravda je nezachytitelná, vyhýbá se konfrontaci a hraje si na schovávanou v bludišti utrápených lidských duší, pomáhá si mystickým oparem minulosti, skutečnost nemá pevně vytyčené hranice. Pravda se uzpůsobuje potřebám i přáním, je nejistá a pátrání po ní působí břichabol a rozčarování. Zkoumají se motivy a okolnosti zásadních okamžiků života. Etika přijímá novou výzvu. Hlavním bodem obžaloby je citlivá Zofia (sympatická Maria Koscialkowska), univerzitní profesorka etiky. Minulost temné doby se vrátila na místo dávného činu a žádá svou morální satisfakci. Pravda je skryta a má alergii na sluneční paprsky. Nic není bez poskvrny, nic nelze jednoduše a bez obav z podjatosti odsoudit, svědomí je nevyzpytatelné a řídí se vyšším zájmem bytí, nebo podobného pocitu. Hlavním předmětem zájmu morální etiky je Elżbieta Loranz (příjemná Teresa Marczewska), americká překladatelka polsko-židovského původu. Děsivá hrůza varšavského dětství se udržuje při životě, dožaduje se spravedlnosti a vyčítavě se rozhlíží po důvodech dávného odsouzení dětské nevinnosti. Pravda se zdá být naprosto zřetelná, vzpomínka strachu si stále stojí za svým názorem. Z dalších rolí: Elżbietin dávný zachránce života a na minulost velmi podrážděný krejčí (zajímavý Tadeusz Łomnicki), postava lidského svědomí na vysokoškolské přednášce (Artur Barciś), Zofiin soused a nadšený filatelista Janicki (Bronisław Pawlik), bezstarostný jogín (Krzysztof Rojek), neochotný domovník místa minulosti (Jacek Strzemzalski), či nejaktivnější studenti Zofiiny přednášky (Ewa Skibińska, Wojciech Asinski a Anna Zagórska). Osmý díl Dekalogu je etická filozofie v ozvěnách existenciální hrůzy života. Zkoumá se aspekt pravdy, přemýšlí se o svědomí a hledá se usmíření. Morální zneklidnění je oprávněné, neboť skutečnost mění své zbarvení.(5.3.2019)

  • radektejkal
    ***

    Zofii, nyní profesorce etiky, se změnil život neetickým krokem, který učinila v druhé polovině II. světové války (možná proto Kieślowski navazuje na Dekalog II). Ohrozila tím život nejen mladé židovky Elzbiety, která posléze (po 40 letech) přijíždí do Varšavy, aby si se Zofií vyříkala, co se tehdy stalo, ale i život odbojového pracovníka, kterého označila za konfidenta, a který Elzbietu tehdy doprovázel. Současná Elzbieta vidí, že Zofiiny racionalizace pokročily tak daleko, že žádná domluva v podstatě není možná. Pozn.: Asi nejlepší scénou je návštěva domu/bytu, kde se to vše odehrávalo. Zde mohlo dojít k průlomu do Zofiina nevědomí a prohlášení skutečného, tj. pravdivého svědectví.(28.5.2017)

  • Biopler
    ***

    Veľmi dobrý výber dvoch hlavných protagonistiek a slušný príbeh, ktorý je akosi nedotiahnutý do konca. Neviem čo si mám v globále z tohto dielka zobrať. Jeden zo slabších dielov Dekalogu.(25.12.2013)

  • petite fille
    ****

    neľahké na interpretáciu... dobro si vždy nachádza svoju cestu pomedzi prekážky, lebo "najdôležitejšie je, že dieťa prežilo". medzitým tí, čo sa zle rozhodli, zápasia s vedomím svojho zlyhania. spočiatku ohromne chladné a pomalé zobrazenie, tuhá prázdnota (až som sa bála vyprázdnenosti za hranicou minimalizmu), ale nakoniec aj zasvieti svetielko harmónie (odhalenie pravých motívov Zofie a jej muža a zdanlivo nesúrodá scéna s hadím mužom :)). napriek tomu to, čo ublížilo navždy zanecháva trpkú jazvu (krajčír).(12.4.2011)

  • Jester_X
    ****

    Pro Polsko velmi palčivé téma a vlastně nejen pro něj. Mistrné bylo velké etické téma uvrhnout na universitní profesorku etiky, a tak ho ještě umocnit. Ta naráz stojí před nutností aplikovat svoji dokorínu do praxe, což se jí daří celkem obratně a divák nabývá dojmu setkání, kde vítězí tolerance a snaha nesoudit. Zklamání ovšem přichází při konfrontaci akademických etiků s prostým člověkem, pěšákem, jenž nechce nic předstírat a problém odkládá, možná po právu, jako nedořešitelný.(14.8.2011)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace