Dekalog
Dekalog, piec
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Krzysztof Globisz, Mirosław Baka, Jan Tesarz, Zbigniew Zapasiewicz, Artur Barciś, Krystyna Janda, Olgierd Łukaszewicz, Zdzisław Rychter (více)Obsahy(1)
Mladík Jacek zabije taxikára. Za tento čin ho neskôr odsúdia na smrť napriek tomu, že dostal skvelého advokáta. Tento film má zhodnú zápletku s filmom "Krátky film o zabíjaní" a je to v podstate jeho kratšia verzia. (ethos)
Recenze (24)
Je to opravdu tak, interpretaci nechávají tvůrci na divákovi. Pro mě je tenhle díl zaručeně argumentem proti trestu smrti. Je rozhodně mnohem přísnějším trestem stárnout ve vězení, bez možnosti svobody. 90%. ()
„Krátký film o zabíjení“ jeho televizní verze.„Člověk je svobodný, jeho svobodu omezuje pouze právo na svobodu jiného člověka“ ()
Silné přikázání, silný film. Skvěle budované napětí, kterým směrem bude přikázání porušeno, a když pak je, dojde nám, že to celé vlastně teprve začíná. Je s tím spojená úžasná atmosféra. Asi nejlepší díl doposud. Těším se na "rozšířenou verzi". ()
Hodnotím pouze čtyřmi hvězdičkami, protože Krátký film o zabíjení byl jednoznačně působivější. Myslím si, že že v tomto případě je delší stopáž prostě nutností. Těžko říct, jak bych to hodnotila, kdybych viděla pouze tento sestřih, ale vzhledem k tomu, že v í m, mi tam některé věci citelně chyběly, jak ve zločinu, tak v trestu. ()
Opravdu úžasný pátý film série. Divák se zde dočká spousty kamerových kouzel (odrazy ve skle, divání se skrz mezeru mezi rukou a tělem, filtry) a to vše dělá tento film nesmírně silnou zaáležitostí. Vražda je natočená tak realisticky, až z toho mrazí v zádech. Stejně tak poprava. Ve věci trestů smrti neusátle přebíhám mezi stanoviskem ANO či NE. Potencionální ohrožení, či msta? ()
Aj skrátená verzia Krátkeho filmu o zabíjaní je veľmi pôsobivá. Je tu skrátka to, čo tu byť musí, a to podrobne sprostredkované obe "zabíjania" a aj to, čo im predchádzalo. Atmosféra je dokonalá, vôbec vás nenapadne, že ide o televízny projekt, ale to vlastne platí o celom Dekalógu. A obaja herci sú vybratí presne, chápeme ich duševnému rozpoloženiu, trápeniu aj dilemám. ()
Hodinové filosofování o trestu smrti. Osobně mám v tomto ohledu zcela jasný názor - ano, není-li pochyb o vinně obžalovaného, což v tomhle snímečku rozhodně není. Ať už si hlavní hrdina prošel v životě čímkoli, tak nemá právo kvůli svému promarněnému a zhrzenému životu, ukončit život jiného člověka. Trest smrti je poté tím nejhumánnějším řešením, které se nejvíce blíží míře prohřešku. Alespoň já nevím o lepším. Celý díl se nese v extrémně pochmurném duchu, což je vzhledem k tématu více než pochopitelné. Dokonce jsem si povšimnul jakéhosi zeleného filtru, ať už byl použit z jakéhokoli důvodu. Vraždička i následná poprava jsou natočeny velmi syrově a jsou tedy oku lahodící. Velkou výtku bych směřoval k tomu, že se režisérovi nepodařilo rozehrát nějakou důmyslnější filosofickou hru. Jacek porušil 5. přikázání a dočkal se, z mého pohledu, zcela spravedlivého trestu. Nevidím nejmenší důvod k nějakému soucitu, či něčemu obdobnému. Příliš nechápu, proč se tento díl těší takovému obdivu. Téma je samozřejmě velmi zajímavé, ale ze strany myšlenek a úvah patří v mých očích k jednomu z nejslabších. ()
Krátky film o zabíjaní som videl pred deviatimi rokmi a po prečítaní komentára k nemu nevidím dôvod k nemu niečo pripájať, pretože by to mohlo vyvolať negatívne reakcie pseudohumanisticky založených osôb, podľa ktorých je ideálnym trestom pre vraha niekoľkých desiatok obetí, akým je Breivik, cca dvadsaťročné väzenie v trojizbovej luxusnej cele. Neznášam to oddeľovanie zločinu a trestu, pri ktorom okamžite po odznení vraždy sa celý aparát a "ľudskoprávne" organizácie začnú intenzívne zaoberať právami vraha a v prípade, že v danom štáte ešte existuje trest smrti, tak bojujú, aby sa nevykonal a keď neuspejú, tak aspoň aby nebolel. V tej etape je už úplne ľahostajné, či rovnaké zaobchádzanie mala obeť zločinu. Pred mnohými rokmi som čítal o vreckovej zlodejke, ktorej v odcudzení peňaženky okrádaný bránil tak intenzívne, že jej zlomil prst. Zlodejka bola oslobodená, pretože nič neukradla a okrádaný bol odsúdený za ublíženie na zdraví. Vivat justitia. ()
„Nezabiješ” / V podstate sa jedná o skrátenú verziu Krátkeho filmu o zabíjaní, tým pádom nemám žiadnu potrebu sa ďalej vyjadrovať k tej istej veci, ku ktorej som sa mimochodom vyjadril už v januári, roku 2017, kedy som sa snažil (p)opísať, o čom je vlastne tento príbeh, z ktorého mi opätovne behal mráz po chrbte. ()
For Me 85% ()
Nebýt toho, že je hned po první větě zcela jasné, kterou cestou se vyložení pátého příkazu vydá, mohlo jít o nejsilnější díl Dekalogu. Nakonec je to tak především famózním zpracováním, kterým se tomuto blíží, protože jak sebezničující příběh vyděděnce, tak i jeho donquijotovský rám je natočený i na silný standard celého cyklu bezkonkurenčně nejlépe. Jednoduché oko za oko je možná tím méně nekonvenčním pojetím nejelementárnějšího pravidla lidského soužití, a určitě by se dalo zabývat se i méně jednoznačnou situací, ovšem vzhledem k zahořklé, pomstychtivé a přitom sebeospravedlňující lidské povaze je to právě takto triviální pojetí, kvůli které je poučení v této povídce prakticky věčné. ()
Pokud jste viděli "Krátký film o zabíjení", tak tohle je jeho kratší verze v rámci série "Dekalog". Příběh je naprosto stejný, záběry jsou stejné, jen je to nahuštěné do kratší stopáže, která nemá ani hodinu. I tak je to ale film, který vás zasáhne a který ukazuje to, jak je nesmyslné zabití, stejně jako je podivný trest smrti. ()
Do prvního klimaxu (brutální vraždy taxikáře) se nám postupně představují tři hlavní aktéři (skutečně se nám však představí až s druhým klimaxem: brutální popravou Jacka. Mladý obhájce, teprve nedávno přijatý za člena advokátní komory, plný pochybností, ale i snah o nápravu, i když si není jistý jaká snaha a čeho náprava. Taxikář, libující si v drobných podlostech, plašení psů klaksonem, škodolibém zahrávání si s klienty (což se mu nakonec stane osudným). Mladý Jacek, vyhnaný a opuštěný ve městě, ví přesně co chce, bez ohledu na cokoli. Po vraždě taxikáře, zůstávají ve hře už jen dva, a teprve nyní (ve výkřiku obhájce, pomačkané fotografii, a při pohledu na louku u lesa) se odhalí jejich "objekt malé a" - pěkně jsme to vyhnali lacanovskou kozí brankou. Dvojí pomsta: Jackova za smrt sestry a vlastní zpackaný život, a pomsta zákona zde došly naplnění. Pozn: Slavoj Žižek, který věnuje Dekalogu (a filmům kolem něj) velkou pozornost, je k Pětce je poměrně skoupý. Přesto však ocituji (z jeho knihy Lacrimae rerum) obecnou úvahu Kennetha Burkeho: "... třebaže je přikázání 'Nezabiješ' ve své podstatě nadsmyslovou idejí, ve své úloze smyslového obrazu nemůže než rezonovat důrazným apelem 'Zabij'", na níž Žižek navazuje: "Lacanovský protiklad mezi symbolickýmn Zákonem a obescénním příkazem Superega se zde manifestuje ve své nejryzejší podobě: veškeré negace jsou bezmocné a jsou zredukovány na pouhé de-negace, takže nakonec zbývá jen obscénní, vtíravá ozvěna: Zabij! Zabij!" Smotného Žižka to táhne ke gnostickému výkladu, který je spíš sporný než osvětlující. ()
ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' (celý tv seriál) ()
Pre mna je Dekalog 5 este lepsi ako dalsi Kieslowskweho film Krotki film o zabijaniu, rezia, herci a atmosfera slape slusne : 70 % ()
Nedá se tomu nic vytýkat, stejně jako u prodloužené verze (Krátký film o zabíjení), ale čím to je, že jsem tentokrát neměl tak silný pocit a tak tvrdou depresi jako u ní? Možná je to tím, že už jsem věděl, do čeho jdu a tak mě nic nemohlo překvapit, ale Krátký film o zabíjení mě tehdy dostal do takové depky, že jsem si řekl, že to sice je skvělý film, ale už to v životě nechci vidět. Čekal jsem, že dopadnu zase stejně, ale nestalo se. Silný dojem jsem měl, ale ne až tak. Možná je to ve mě, možná mi delší verze svým pomalejším vedením přišla hlubší, nevím přesně, ale vím, že na plný počet to coby epizodu Dekalogu nevidím. Je to ale natolik propracované ohledně otázek trestu smrti a toho, co vše je vlastně vražda, že tomu ten plný počet nakonec nedokážu nedat, nicméně hodnotit to ještě subjektivněji, tak dám "jenom" čisté čtyři hvězdy a vrchol Dekalogu pro mě stále bude první přikázání. Navzdory tomuhle menšímu zklamání se ale na příští přikázání docela těším, jelikož Krátký film o lásce mě tehdy tak moc nadchl, že si nedokážu představit, že by mě nestrhl ani tentokrát. Slabých 5* ()
Nezabiješ. Krzysztof Kieślowski vedle morálního filozofování o lidském životě vydává také své jasné stanovisko humanisty. Samozřejmě jde o pevný názor i jeho spoluscenáristy Krzysztofa Piesiewicze. Respekt k lidskému životu horlivě horuje proti trestu smrti, odmítá ho a v bezradnosti nad zatvrzelostí hořce pláče a křičí světu svou zlobu nenávisti. Po vizuální stránce se jedná o nejvýraznější a nejpoetičtější díl celé série Dekalogu. Kameraman Sławomir Idziak přidal do rozvířeného toku myšlenek barevnou pochmurnost, strohost a matnost bytí, neúcta k lidskému životu je pocitovým výrazem niterné frustrace a strachu jedinců. Hlavním předmětem morálního zájmu je Jacek Łazar (pozoruhodný Mirosław Baka) se svým nešťastným údělem vraždy a trestu. Rozervanost vnitřního světa je přiživována pocitem nespravedlnosti i vlastní viny. Okolí nemá pochopení pro zášť, zášť nemá slitování s okolím a nepatrné pocity nadvlády moci mají sladce opojnou příchuť osvobození, vlastní důležitosti i symbolického aktu trestu na sobě samém i světě jako celku. Strach ze smrti se nemění a hyzdí lidskou důstojnost. Hlavním zdrojem humanistického názoru autorů je Piotr Balicki (sympatický Krzysztof Globisz), ctižádostivý začínající právní obhájce. Přesvědčení o brutálním významu trestu smrti v podmínkách moderní společnosti se asertivně dovolává rozumu a lidskosti. Bije na poplach, ale nikdo ho neslyší a slyšet ani nechce. Hlavním cílem rituálu nemilosrdně kruté pomsty strašlivého starozákonního Boha je Marian (zajímavý Jan Tesarz), zatrpkle neurvalý taxikář. Úcta k ostatním lidským bytostem ve všeobecné přetvářce není zapotřebí, hlavním předmětem zájmu života je pouze vlastní ego a pocit velikosti a převahy. Z fanatického úhlu pohledu není Jacek zločincem, ale jen nesvéprávným vykonavatelem boží vůle a jeho nekonečného hněvu spravedlnosti. Z dalších rolí: Piotrův uvaděč do stavu právnického a předseda přijímací advokátní komise (Zbigniew Zapasiewicz), důkladně připravený a dochvilný vězeňský kat (Aleksander Bednarz), k Piotrovu výlevu shovívavý soudce procesu (Zdzislaw Tobiasz), mladá zaměstnankyně kiosku s ovocem a zeleninou Beatka (Elzbieta Helman), vstřícný ředitel věznice (Jerzy Zass), slušný a věcný prokurátor (Maciej Maciejewski), či postava lidského svědomí (Artur Barcis). Pátý díl Dekalogu se zajímá o svobodu jednotlivce a související morální aspekty. Zastává se práva na život, brání se smrti, zajídá se trestem. Psychoanalytické body, poetický obraz a vznešený ideál se mísí s existenciální rozervaností a touhou po pomstě za život, zkušenosti i vlastní strach. Násilí je projevem vnitřního strachu. Toužíme po velikosti, ale přízemnost nás strhává na kolena. Toužíme po blahobytu, ale v nemohoucnosti se užíráme závistí. Nespravedlnost musí být napravena! Pozoruhodné víceúrovňové zpracování! ()
Nezabiješ! Obete „zabitia“ sú v tomto prípade dve. Vrah vraždí a tak aj rozsudok nad ním je trest smrti. Budete sa určite pýtať sami seba, či je to tak správne – oko za oko. A nech váš vnútorný monológ dopadne akokoľvek, poviete si, či to nie je príliš rýchle riešenie odplaty za spáchaný hriech a či by sa vrah radšej nemal v cele zamýšľať a zodpovedať svojmu svedomiu. Dlho zodpovedať. Za mňa – nikto z nás nikomu život nedal a preto naň nemá právo siahnuť, za žiadnych akokoľvek ospravedlniteľných okolností. ()
Triviálně, avšak účelně podaná část, ve které sice není mnoho věcí vyřčeno, ale naopak příliš mnoho se nám jich nabízí. První půlka je pouze přípravou na následující - poprava v domnění vší lidskosti není lidská. Je tedy oko za oko správnou volbou nebo násilí plodí násilí. Kieslowski pouze do problému nahlíží, ostatně skoro jako pokaždé. Jako vždy nás ale upozorní svým deus ex machina na zásadní rozhodnutí, a to je mnohem důležitější, hana zůstává na nás. ()
[4,5*] "Człowiek jest wolny. Jego wolność ogranicza tylko prawo do wolności innego człowieka." Spolu s nasledujúcou šiestou časťou absolútny vrchol celej "dekalógie". Dramatická štúdia aktu zabíjania, a to hneď z dvoch rôznych uhlov pohľadu. Na jednej strane štúdia chladnokrvného vraha, ktorý si dopredu naplánuje vraždu náhodne vybratej obete. Na strane druhej štúdia trestného systému, ktorý rovnako chladnokrvne vykoná systematicky naplánovanú popravu zločinca. Vynára sa pritom otázka, či má na niečo takéto štátny systém vôbec právo. Príbeh "dvoch zabijakov" sa odohráva v atmosférickom prostredí varšavskej štvrte (ozvláštnenom množstvom pôsobivých obrazových filtrov) a prináša zaujímavú mozaiku charakterov. Z nich tie najdôležitejšie sú mladý advokát Piotr (Krzysztof Globisz), zatiaľ plný ideálov, vrcholne nepríjemný, škodoradostný taxikár (Jan Tesarz), baviaci sa svojimi zlomyseľnými žartíkmi a v neposlednom rade citovo vyprahnutý asociál Lazar Jacek, priam ukážkovo odpudivý zjav (trefný Mirosław Baka). Scéna totálne nezmyselnej a nesmierne beštiálnej vraždy je znázornená veľmi podrobne a realisticky, čo jej pridáva na pôsobivosti. A rovnako podrobne a neosobne je potom znázornený aj akt popravy, aj s detailnou technickou prípravou popraviska a s vedením na popravu atmosférickými priestormi. Z oboch aktov pre ich sugestívnosť doslova behá mráz po chrbte. Záverom si neodpustím zmienku o výbornej hudbe Zbigniewa Preisnera, ako to robím takmer zakaždým. "Może papierosa?" "Wolałbym bez filtra." ()