poster

Dekalog V (E05) (epizoda)

  • Polsko

    Dekalog, piec

Drama

Polsko, 1988

  • Morien
    ****

    Hodnotím pouze čtyřmi hvězdičkami, protože Krátký film o zabíjení byl jednoznačně působivější. Myslím si, že že v tomto případě je delší stopáž prostě nutností. Těžko říct, jak bych to hodnotila, kdybych viděla pouze tento sestřih, ale vzhledem k tomu, že v í m, mi tam některé věci citelně chyběly, jak ve zločinu, tak v trestu.(23.8.2010)

  • tomtomtoma
    *****

    Nezabiješ. Krzysztof Kieślowski vedle morálního filozofování o lidském životě vydává také své jasné stanovisko humanisty. Samozřejmě jde o pevný názor i jeho spoluscenáristy Krzysztofa Piesiewicze. Respekt k lidskému životu horlivě horuje proti trestu smrti, odmítá ho a v bezradnosti nad zatvrzelostí hořce pláče a křičí světu svou zlobu nenávisti. Po vizuální stránce se jedná o nejvýraznější a nejpoetičtější díl celé série Dekalogu. Kameraman Sławomir Idziak přidal do rozvířeného toku myšlenek barevnou pochmurnost, strohost a matnost bytí, neúcta k lidskému životu je pocitovým výrazem niterné frustrace a strachu jedinců. Hlavním předmětem morálního zájmu je Jacek Łazar (pozoruhodný Mirosław Baka) se svým nešťastným údělem vraždy a trestu. Rozervanost vnitřního světa je přiživována pocitem nespravedlnosti i vlastní viny. Okolí nemá pochopení pro zášť, zášť nemá slitování s okolím a nepatrné pocity nadvlády moci mají sladce opojnou příchuť osvobození, vlastní důležitosti i symbolického aktu trestu na sobě samém i světě jako celku. Strach ze smrti se nemění a hyzdí lidskou důstojnost. Hlavním zdrojem humanistického názoru autorů je Piotr Balicki (sympatický Krzysztof Globisz), ctižádostivý začínající právní obhájce. Přesvědčení o brutálním významu trestu smrti v podmínkách moderní společnosti se asertivně dovolává rozumu a lidskosti. Bije na poplach, ale nikdo ho neslyší a slyšet ani nechce. Hlavním cílem rituálu nemilosrdně kruté pomsty strašlivého starozákonního Boha je Marian (zajímavý Jan Tesarz), zatrpkle neurvalý taxikář. Úcta k ostatním lidským bytostem ve všeobecné přetvářce není zapotřebí, hlavním předmětem zájmu života je pouze vlastní ego a pocit velikosti a převahy. Z fanatického úhlu pohledu není Jacek zločincem, ale jen nesvéprávným vykonavatelem boží vůle a jeho nekonečného hněvu spravedlnosti. Z dalších rolí: Piotrův uvaděč do stavu právnického a předseda přijímací advokátní komise (Zbigniew Zapasiewicz), důkladně připravený a dochvilný vězeňský kat (Aleksander Bednarz), k Piotrovu výlevu shovívavý soudce procesu (Zdzislaw Tobiasz), mladá zaměstnankyně kiosku s ovocem a zeleninou Beatka (Elzbieta Helman), vstřícný ředitel věznice (Jerzy Zass), slušný a věcný prokurátor (Maciej Maciejewski), či postava lidského svědomí (Artur Barcis). Pátý díl Dekalogu se zajímá o svobodu jednotlivce a související morální aspekty. Zastává se práva na život, brání se smrti, zajídá se trestem. Psychoanalytické body, poetický obraz a vznešený ideál se mísí s existenciální rozervaností a touhou po pomstě za život, zkušenosti i vlastní strach. Násilí je projevem vnitřního strachu. Toužíme po velikosti, ale přízemnost nás strhává na kolena. Toužíme po blahobytu, ale v nemohoucnosti se užíráme závistí. Nespravedlnost musí být napravena! Pozoruhodné víceúrovňové zpracování!(4.3.2019)

  • kinej
    *****

    Opravdu úžasný pátý film série. Divák se zde dočká spousty kamerových kouzel (odrazy ve skle, divání se skrz mezeru mezi rukou a tělem, filtry) a to vše dělá tento film nesmírně silnou zaáležitostí. Vražda je natočená tak realisticky, až z toho mrazí v zádech. Stejně tak poprava. Ve věci trestů smrti neusátle přebíhám mezi stanoviskem ANO či NE. Potencionální ohrožení, či msta?(24.11.2006)

  • kaylin
    *****

    Pokud jste viděli "Krátký film o zabíjení", tak tohle je jeho kratší verze v rámci série "Dekalog". Příběh je naprosto stejný, záběry jsou stejné, jen je to nahuštěné do kratší stopáže, která nemá ani hodinu. I tak je to ale film, který vás zasáhne a který ukazuje to, jak je nesmyslné zabití, stejně jako je podivný trest smrti.(8.2.2016)

  • erased
    ****

    Nebýt toho, že je hned po první větě zcela jasné, kterou cestou se vyložení pátého příkazu vydá, mohlo jít o nejsilnější díl Dekalogu. Nakonec je to tak především famózním zpracováním, kterým se tomuto blíží, protože jak sebezničující příběh vyděděnce, tak i jeho donquijotovský rám je natočený i na silný standard celého cyklu bezkonkurenčně nejlépe. Jednoduché oko za oko je možná tím méně nekonvenčním pojetím nejelementárnějšího pravidla lidského soužití, a určitě by se dalo zabývat se i méně jednoznačnou situací, ovšem vzhledem k zahořklé, pomstychtivé a přitom sebeospravedlňující lidské povaze je to právě takto triviální pojetí, kvůli které je poučení v této povídce prakticky věčné.(23.12.2014)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace