Dekalog
Dekalog, siedem
Obsahy(1)
Do výjimečné rodinné situace zasvěcuje diváky variace na sedmé přikázání Nepokradeš. Studentce Majce (Maja Barelkowská) se před lety přihodila "milostná nehoda", po které se narodila malá Aňa. Majčina matka (Anna Polonyová) ji hned adoptovala a učinila vše proto, aby se vnučka nedozvěděla pravdu. Pro Majku je však daná situace málo únosná. Zmizí i s Aňou na venkov, kde vyhledá někdejšího milence (Boguslaw Linda). Ten však myšlenku na vytvoření rodinného zázemí rezolutně odmítá. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Malá holčička se stává „předmětem“ krádeže a sporu mezi matkou a „matkou“. Velmi složitě nastolená otázka. Co si člověk může ještě přivlastnit. A co si může vzít. ()
Dítě nepokradeš! Nevím, jestli byl opravdu dobrý nápad demonstrovat toto přikázání na tak extrémním příkladu... ale jinak opět precizní, domyšlené, skvěle zahrané. ()
Je opravdu úchvatné, jak si dokázal Kieslowski s jednotlivými přikázáními poradit. I na téma Nepokradeš vymyslel svébytný příběh. Mladá dívka je nucená ukrást svou dceru své matce je dostatečně silnou nosnou osnovou, vyplněnou skvělým herectvím. Příběh působí velice uvěřitelně až obyčejně. Klidně by se mohl udát. ()
Skoro neřešitelný spor o dítě se stává ještě neřešitelnějším kvůli sobectví hlavních aktérů. Velmi, velmi bezútěšný film. Kieslowski tentokrát diváku nedopřeje ani náznak katarze. ()
Kieslowski opäť pripravil príbeh, kde riešia postavy dilemy ako v shakespearovských drámach a antických tragédiách. Neukradneš? Ale kto je tu ten skutočný zlodej a dá sa to vôbec určiť? No len veľmi ťažko. Práve pri sedmičke som mal ale pocit, že by som si radšej pozrel celovečernú verziu, i keď opäť platí, že tu nie je nič navyše a je povedané a ukázané všetko. Ale kvôli sile námetu sme opustili tieto postavy proste príliš skoro. Palce som držal skutočnej matke (rovnako silno ako dcérka otcov prst), aby bolo vo veci jasno. ()
Spoilery! Sonda do netradiční polské rodiny, kde matka ukradne své, tehdy, nezletilé dceři dceru, aby ji umožnila pohodové dostudování, čímž poruší 7. přikázání. Děj je zasazen do doby, kdy se již zletilá dcera rozhodne ukradnout si svoji dceru po letech zpět. Jako v každém správném Dekalogu, i tady dojde k trestu. Nejstarší paní si sice zachová vnučku za svoji dcerku, ale přijde o tu svoji skutečnou. Příběh mě až tolik nezaujal, proto střílím jen 3 hvězdy. ()
Kieslowskému rozhodne nemožno upierať originalitu príbehov, ktorými ilustruje prikázania. Siedmy diel bo, toho príkladom. Aj keď celý príbeh je bizarný, dalo sa naň pozerať so záujmom, pretože nabádal k premýšľaniu o otázkach, ktoré si človek často nekladie, pretože sa s tak vyhranenými situáciami v živote nestretáva. Nebola to zďaleka najlepšia časť Dekalógu, ale ani nesťahovala jeho celkovú úroveň nižšie. ()
„Nepokradneš” / 6-ročná Aňa má mimoriadne zvláštny vzťah so svojou mamou Majkou, ale to ešte nie je nič v porovnaní s tým, ako na ňu vplýva samotná babka Ewa, a práve preto je teraz hádam najvyšší čas si vyraziť na spoločný výlet kamsi na vidiek, kde by sa predsa mohlo všetko uviesť na správnu mieru, skrátka ujasniť si niektoré veci, ktoré sa predtým zrejme len odsúvali na vedľajšiu koľaj, keď dokonca v nedeľu možno dorazí i samotný vlak, keďže by sa ním výletníci mohli z Jozefowa vrátiť (na)späť do Waršawy, ale čo na to povie neskoršie sám Wojtek? \ Ak som si trochu naivne myslel, že predchádzajúce epizódy sú v niektorých prípadoch kvalitou už viac neprekonateľné, t.j. minimálne "päťka" a "šestka", no ale aj "jednotka" stihla našťastie nastaviť úroveň hodne vysokým spôsobom, tak som sa jednoznačne veľmi škaredo (po)mýlil, pretože "sedmička" sa im kvalitatívne nielen celkovo vyrovnáva, ale zároveň sa emocionálna úroveň vyšplhala až do samých astronomických výšin, čo môže byť pre istú kategóriu divákov, obzvlášť zaťažkávajúcou skúškou, ak sa dajme tomu dokážu plne stotožniť s tým, v akom citovom rozpoložení, sa momentálne nachádza niekoľko zásadných postáv, medzi ktorými je ešte i jedna ďalšia, ktorú som doposiaľ nespomínal. / Zbigniew Preisner ma síce zakaždým príjemne prekvapí svojou najrôznejšou paletou tónov, no ako som už napísal na úvod, to „ešte nie je nič v porovnaní” so samotným hereckým obsadením, ktoré ma priam z epizódy na epizódu dokáže vždy prekvapiť, tentoraz najmä Boguslaw Linda a Anna Polonyová, čo je v konečnom dôsledku oveľa príjemnejším prekvapením, než zrovna vyššie recenzovaná zápletka. \ A na záver sa nad sebou intenzívnejšie zamyslím, že mám ponaučenie do budúcna, že nebudem "kričať hop, kým aspoň poriadne nepreskočím". ()
Výklad prikázania "Nepokradneš" podaný cez vcelku bizardný príbeh jednej "rodinky"... Vysoko nastvavená laťka prvými šiestimi dielmi je minimálne vyrovnaná, pričom tento diel mi príde ako jeden z najmelancholistickejších...Opäť výborné! ()
For Me 87% ()
Nepokradeš je zasazené do tak komplikovaného kontextu, že i přes jasně patrné provinění a trest je asi nejtěžší jakkoli zde vystupující postavy zhodnotit. Zpředmětnění druhého člověka oběma zlodějkami se sice děje ze sobeckých důvodů, ale původní vina je pohřbena hluboko v minulosti, a ta ty důvody dělá nepříjemně lidskými, takže se nedá ukázat na někoho vyloženě špatného. I přes tuto ambivalentnost mi však sedmý díl přirostl k srdci nejméně, a těžko říct, jestli je to nesympatickými postavami, částečným odtržením od rámcového pojetí celého Dekalogu, nebo něčím úplně jiným. ()
Další velmi povedený snímek v rámci celého desatera. Příběh o jedné ženě, která měla dítě možná až příliš brzy, ale myslela si, že je připravena. Zajímavá situace, která není dovedena ad absurdum, ale jako kdyby k tomu neměla daleko. Tady je ten závěr povedený a celkem s vámi dovede zamávat. Kieślowski natočil něco velkého, i když to ukazuje na malých příbězích. ()
"V rodině nepokradeš žádné dítě", tak by mohlo znít 7. přikázání podle Kieślowského. Za krádež dítěte (uvnitř rodiny) můžeme považovat jeho zvýhodňování nebo naopak, ironizování, šikanování či přehlížení (což je nejhorší). Zde se však jedná přímo o krádež, a dokonce dvojnásobnou: nejprve babička "ukradne" dítě matce a potom matka babičce. Je zřejmé, že někdo ze tří musí scénu opustit; po dramatických zápletkách je to nakonec matka, která odjíždí (nejspíš navždy), aby se pokusila začít znovu (někde jinde). Pozn: Mám pocit, že právě v této epizodě se nás Kieślowski snaží vtáhnout do děje maximální měrou. Není zde žádná postava, která by se nás neptala: "Co si o mně myslíš?", "Udělal bys to přece také tak!?", přitom svoje vlastní jednání nijak nezpochybňuje. Tak, na čí straně jste - Evině, Majčině, Wojtkově nebo Štefanově? Samotná Aňa tu v podstatě nemá žádné vyhraněné místo, je pouze předmětem (sporu) - a právě to, je na celé záležitosti nejsmutnější. ()
Bývalý středoškolský učitel polštiny, který zřejmě udržoval vztah s ředitelkou a dítě udělal její dceři (studentce), se živí (patrně výnosnějším) šitím plyšáků. Vím, že příběh je o něčem jiném, ale tohle mě vskutku oslovilo. Navíc chybí postava Anděla (ačkoli v titulcích je uveden). ()
ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' (celý tv seriál) ()
Mě fascinuje, jak dokonale psychologicky umí Kieślowski vykreslit své postavy. Kde by mnohým režisérům stačila pro film (a v současnosti i klidně tříhodinový!) jen základní kostra, tak tam jde Kieślowski tak moc do hloubky a tak moc detailně své postavy a příběh na poli necelé hodiny (!!!) vyvíjí, že to nelze neobdivovat. Ten člověk byl geniální, naprosto geniální, mnoho současných režisérů by si z něj mělo vzít příklad v tom, jak mají vypadat psychologická dramata a hlavně je to oproti současným "psychologickým" dramatům příjemné zpestření a důkaz, že skutečně psychologické filmy existovaly. A klidně by mohly i nadále, kdyby se současní režiséři jen líně nepitvali ve strohém základu. Nedokázal jsem od toho odtrhnout oči a navíc mě těší, že Kieślowski dokázal natočit i thriller. Skvělé po všech stránkách, ačkoli předchozí přikázání pro mě stále vede. 5* ()
Oproti oboum Krátkým filmům o... mi tady něco malinko chybělo.. nejsíš odvážnější a inspirativnější formální stránka, zde zastoupené jen v několika okamžicích (především v neuvěřitelně silném závěru). Ovšem dějova a samozřejmě herecky se jedná o nezastupitelný umělecký zážitek!! 4,5* ()
Nepokradeš. Krzysztof Kieślowski a Krzysztof Piesiewicz svou cestou do beznaděje lidské duše podrobují kritickému pohledu morální stav a zvyklosti společnosti. Nárok na majetek jako lidská potřeba a pokušení je prostředkem zrady a nenávisti. Umlčené tajemství společenského skandálu minulosti rozhodně není zapomenuto. Láska je sobecká a se zuřivě běsnící nenávistí brání své dobyté území. Nenávist je nechtěným plodem lásky a dychtivě vyčkává na svoji šanci k prosazení svého svatého práva a povinnosti. Předmět sporu vášní nesbližuje, ale navždy rozděluje. Ztráty na všech frontách jsou nevyhnutelné. Hlavní postavou úzkosti a pocitu zrady je Majka (zajímavá Maja Barełkowska), smířená s nedobrovolným ukončením svého vysokoškolského studia. Trauma minulosti stále přetrvává a špatně skrývaná zloba sokyně činí niternou osamělost nesnesitelnou. Zoufalství se pokouší zvrátit proces citů a chystá se uchopit svůj život do vlastní ruky. Důvěra je nestálá, přesto má tendenci dosáhnout opožděného naplnění života rodiny. Druhou stranou majetnického sporu je Ewa (dobrá Anna Polony), Majčina matka a ředitelka střední školy. Zahlazení společenského rozhořčení je pro ni druhou šancí k vlastnímu naplnění. Ke svému potomku nikdy nenašla cestu a rodičovská láska je navždy zdeformována výčitkou a nenávistí. Svého pracně nabytého práva se nevzdává za žádných okolností. Pocit zrady se neodpouští. Předmětem sporu je Ania (příjemná Katarzyna Piwowarczyk), Majčina dcera, která za svou matku považuje energickou babičku. Je obětí majetnictví a nevraživosti soupeřících stran. Bezelstnost je kouzelným znakem dětství. Důležitou postavou je Wojtek (zajímavý Bogusław Linda), bývalý středoškolský učitel literatury a otec Anie. Minulost se nečekaně objeví na prahu domova a snaží se pokračovat v cestě vlastního naplnění. Aspekty sporu děsí svědomí a překračují únosnou mez snesitelnosti. Z dalších rolí: rozpolcený Majčin starostlivý otec a Ewin milující manžel Stefan (sympatický Władysław Kowalski), ochotná pokladní venkovského vlakového nádraží (Bożena Dykiel), či Wojtkův známý a spolupracovník (Dariusz Jabłoński). Sedmý díl Dekalogu je existenciální beznadějí života, který nabízí jen ztráty, ale žádné zisky. Předmět majetnického sporu rozkládá vztahy i duše, osamělost je úzkostí. Působivá morální kritika společnosti. ()
Díl, který se od předchozích částí Dekalogu výrazně liší. Má zcela jinou náladu, změnilo se prostředí, zacházení s vizuální stránkou a i hudba je výrazně odlišná od "běžné" hudby, která zaznívá v Kieslowského filmech. Tentokrát nemám obvyklý pocit, že jsem viděl film s duchovním (ne ve smyslu náboženském) rozměrem, v tomto případě se jedná o vyhrocené lidské drama. Kdybych nevěděl, že to točil Kieslowski, řekl bych, že je to film Bergmanův, a nutno říct, že kdyby ho skutečně natočil on, řadil by se po bok jeho nejlepších věcí. 4,5* ()
K prikázaniu Nepokradneš by ste očakávali čokoľvek iné ako krádež človeka. Príbeh bol vystavaný výborne a dokonca napínavo. Majka má aj meno ako stvorené na materstvo! V prvým momentoch neviete, čo si máte myslieť o zvukoch, vzťahoch a jednotlivých členoch rodiny, ale Kieślowski vám v malých dávkach servíruje ich pohnútky a potom príde záver. Nečakaný, ale práve vtedy si uvedomíte, že to nebolo len o dvoch „matkách“. Stredobodom je dieťa, Anička. A ozajstná matka chce vždy pre svoje dieťa len to najlepšie. Takže nerozumiem, ako sa mohla Majkina mama takto vyvŕbiť. Zdá sa mi to nemožné - matky nebývajú sebecké. ()