Dekalog
Dekalog, trzy
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Piotr SobocińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Daniel Olbrychski, Maria Pakulnis, Joanna Szczepkowska, Artur Barciś, Henryk Baranowski, Dorota Stalińska, Włodzimierz Musiał, Jerzy Zygmunt Nowak (více)Obsahy(1)
V takřka reportážně natáčeném příběhu, spojeném s třetím přikázáním Pomni, abys den sváteční světil, vyláká Ewa (Maria Pakulnisová) bývalého milence Janusze (Daniel Olbrychski) od štědrovečerního stolu pod záminkou, že zmizel její manžel. Až do rána ho hledají po vánoční Varšavě a bez přiznání hrají na sebe hru, která maskuje Ewininu samotu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Zasněžený, studený, zoufalý a zbytečný pokus o návrat toho, kdo nechce zůstat. PS: nevěděla jsem, že polský Mikolaj vypadá jako Santa Claus. ()
Někde mezi schematickým, ale působivým prvním a nepředvídatelným, ale poněkud vleklým druhým dílem. Sice mi přijde, že křesťanská tematika prakticky zmizela, takže se trochu rozestírá smysl dekalogu, ale nakonec to nemusí být špatně. Nekonečná sošnost obou postav v každé situaci už působila trochu na hraně, ale budiž. ()
Zvláštní, že tetno díl, který má relativně slabé hodnocení mě dostal ZATÍM nejvíc. Sváteční večer a projíždění liduprázdnou noční Varšavou s minimem dialgů mě tísnivě oslovilo. Nutno podotknout, že je to zatím nejujetější díl, zejména kvůli Ewě. Ta má opravdu dost. Ale sváteční den se přeci má dodržovat ne? ()
Trochu odlišné od prvých dvoch dielov. Ale odlišné v pozitívnom slova zmysle, pretože kvalitatívne nejde o žiaden prepad, len sa môže stať, že trojka zaujme tých, ktorí sa správne nenaladili na úvodné diely a naopak. Melancholická prechádzka, občas aj naháňačka v aute, nočnou sviatočnou Varšavou má neopakovateľné čaro a neopakovateľnosť situácie je zhodou okolností aj jednou z tém tohto diela. ()
Hlavní problém bych viděl v chybějící dramatičnosti tohoto dílu. Zatímco v jeho předchůdcích šlo o život, tady šlo v podstatě "pouze" o to, nebýt ve svátek jako jsou Vánoce sám. Samota je nepěkná věc, ale jak praví klasik: "Nejde-li o život, tak jde o hovno." Celé je to o courajícím páru, který pátrá hluboko v mysli po dřívějších společně prožitých chvílích. Člověk se třeba dozví, jak nepěkným místem byla v minulosti polská záchytka, vedl-li ji sympatický plešárd. To by si nejeden rozmyslel bumbat. Kdo je méně oblíbeným a prožil už si nějaké ty Vánoce v osamění, tak se do snímku určitě zvládne ponořit a užije si jej. Obávám se, že ostatní příliš ne. Ocenil bych určitě snad jen krásnou atmosféru varšavských Vánoc. Pokud jsem druhému dílu vytýkal dost volnou interpretaci druhého přikázání, tak jsem nucen své tvrzení odvolat. Takhle vypadá volná interpretace! S přimhouřeným okem dávám 2 hvězdy. ()
Už je to dávno, odkedy som videl nejaký diel Dekalógu. Celkom dobre mi padol tento diel o osamelosti. Osamelosti, ktorá sa v čase Vianoc násobí. Nekonečné jazdy nočnou Varšavou údajne za hľadaným manželom mi symbolizovali hľadanie cesty k stratenej, kedysi mileneckej minulosti. Dejovo to nie je príliš naplnené, ale to by sa ani do príbehu o osamelosti veľmi nehodilo. ()
Takové hledání ztraceného času, marné chytání chvíle, která už odešla, momentu, který nám protekl mezi prsty - jako možnost většího štěstí, které se již nebude opakovat, jako okamžik, kterého jsme si málo vážili. Líbil se mi jednak výrazný časový rozměr, který se snad jako jediná věc opravdu vztahuje k třetímu přikázání. Stejně tak je zajímavé naznačení času jako určitého putování - cesty s různými zákruty, klidnějšími a hektičtějšími úseky, kdy se chvíli nic neděje a následně vše míjíte v závratné rychlosti a jde vám o život (případně o budoucnost). Celkově je to prozatím nejslabší díl seriálu, především proto, že se tam vlastně neřeší žádná skutečná morální dilemata - tím pádem přichází tak trochu nazmar celý koncept, který dekalog od začátku nastavuje a jež mě osobně v prvních dvou dílech drtivě zasáhl. Na druhou stranu stále oceňuji ten pomalý záhadný rozjezd – je to tak trochu obráceně, než první dva díly – ty probíhaly celkem transparentně, ale na konci obsahovaly moment záhadného. Jakéhosi zásahu shůry, tajemného zjevení, které posvětilo předchozí děj. Zde je to naopak – dlouhou dobu vůbec nevíte co se děje, jaká je vlastně milenčina motivace, avšak nakonec místo zjevení dostáváme poměrně banální rozuzlení a vyšumění do ztracena. U prvních dvou filmů (a u Krátkého filmu o lásce, který je rozšířenou verzí šestého dílu) jsem měl ihned po skončení chuť pustit si vše znovu, abych si znovu užil tu skvělou atmosféru a všímal si všemožných drobností a nuancí. Tady se nic takového bohužel nekonalo. Možná za ty mohli i poměrně nesympatické postavy, s kterými bych upřímně asi trávit štědrý den nechtěl... ()
„Pamätaj, že máš svätiť sviatočné dni.” / Pozor, pozor, hľadá sa nezvestná osoba! Pohlavie: Muž. Vek: 38 rokov. Meno a priezvisko: Eduard Garus. Kto sa vlastne podujme na pátraciu akciu? Vskutku, nikto vhodnejší, než je predsa Janusz, byť už viac ani nemôže, keďže sa jedná o mimoriadne skúseného taxikára, ktorý nielenže jazdí nadmieru rýchlo, ale zároveň má i perfektné, geografické znalosti, a tak je táto kombinácia priam ideálna na to, aby sa hádam našiel čo najskôr, pretože by sa zrovna práve teraz od „Štedrovečerného stola”, v žiadnom prípade nemalo odchádzať, čoho si je protagonista určite vedomý, no snažil sa len vyhovieť prosbe istej ženy, ktorá ho v o túto vec priamo požiadala, čím by v podstate dostala ten najlepší darček rovno pod stromček. / Predstaviteľ Janusza, čiže Daniel Olbrychski, je až natoľko schopným hercom, že by bez akýchkoľvek problémov, utiahol celú tretiu epizódu úplne sám, čím mám na mysli, že by sa zrejme celkom zaobišiel aj bez svojej ženskej spoločníčky, ktorá ho sprevádzala po nočnej Waršawe. No podotýkam, že „Kyseľov” a juristov scenár bol ale nastavený presne tak, že by sa bez "pakulnisky" jednoznačne nezaobišiel, čo dokumentovalo množstvo podnetných scén, a to ani nehovoriac o ich hlavnom snímaní, poľským, predčasne zosnulým kameramanom, Piotrom Sobocińskim, kedy divák počas toho nazrel i do zaujímavých lokácií... A na samý koniec by som dodal iba to, že sa na krátku chvíľu objavil i Henryk Baranowski, no to bolo skôr len akési cameo, aké trebárs mával Alfred Hitchcock. ()
V tých 56 minútach je povedané "VŠETKO"...Krátke a geniálne! Bude to pri niektorom diele Dekalógu inak? ()
Tichý a tajemný díl Dekalogu, zachycující hutnou atmosféru jedné varšavské štědrovečerní noci. S úžasnou kamerou a tentokrát navíc bez náboženského podtextu, tudíž z prvních tří kousků jasně nejlepší. ()
For ME 87% ()
Z režisérova zpracování třetího z Desatera přikázání jsem byl podobně zklamán jako z jeho ztvárnění toho předešlého. Kieślowski sice podává silný milostný příběh, do něhož (především díky eliptickému vyprávění, plnému náznaků a zvětralin, jimiž lze pohlížet simultánně na různé, zdánlivě nespojité skutečnosti) divák postupně sákne, špiní se bezvýchodnou prázdnotou (sebou samými přesycených) hrdinů a - především s ohledem k leitmotivu bloudící bytosti hledající domov a zasmušilosti všech vedlejších postav - se táže po obecných příčinách takových krizí. Na druhou stranu však právě toto přikázání poskytuje mnohé hluboké podněty, které režisér nijak nezohlednil. S ohledem na to, že se i katecheze tohoto přikázání zpravidla (jak se na základě vlastní zkušenosti domnívám) vyčerpávají požadavkem účasti na mši a víceméně banálními pokyny, lze však těžko režisérovi vytýkat, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let nevyplul na hlubinu. - Jde především o to, že právě v tento den by se měl člověk odvrátit od všeho navyklého a usilovat o bezprostřední a ryzí poznání Božího díla, tj. Stvoření, které je mu dáno obývat, chránit a spoluutvářet. Požadavek nepracování tedy zdaleka neadresuje ono farizejské nekonání, ale především - stereotypní a zkázonosný - praktický přístup ke světu, který znehodnocuje vše „nepotřebné“, „nesrozumitelné“ a varuje se všeho neznámého jako potenciálně „nebezpečného“. Zatímco nás praktická existence vede k zjednodušování a zobecňování a utvrzujeme se při ní v osvojených slovech a pohledech, sváteční den nám poskytuje svobodu pohlédnout na svět beze všech předsudků, zato s plnou otevřeností a láskou - a uznat jeho posvátnost. Jeden takový zamilovaný pohled nebo zaposlouchání se pak může změnit celý život. Tolik jen stručně k možnostem a podnětům, které Kieślowského film nezohledňuje. - Vyprávění samo ovšem - podobně jako ta předešlá epizoda - nereflektuje pouze titulní přikázání, ale spojuje prohřešky vůči přikázáním různým. Vedle toho, že tak naznačuje, že jsou „hříchy“ mezi sebou provázány, odhaluje „hřích“ spíše jako stav než jako určitý zlo-čin, který je spíše projevem nejednoty s Bohem než její příčinou. Skutečný původ odtržení člověka od Boha film nachází v jeho přesycení sebou samým, před nímž varovali mnozí teologové již na přelomu devatenáctého a dvacátého století: prázdnota lidských životů je jen zdánlivá. Uvnitř se nenachází žádné volné místo - ani pro druhé, ani pro Boha. Vše uchvacuje neuspokojené já, toužící stále více své pobývání ve Stvoření akcelerovat - a nepřímo tak zkrátit. - V neposlední řadě musím připomenout, jak zdařile Kieślowski neutralizuje díky svému civilnímu podání alegoričnost příběhu a ostrost symbolů - ty promlouvají přirozeně a nenápadně, což současně umožňuje, aby se zachycený svět vyjevil v celé své tíživosti - a zatížil jí i diváka, tj. přiměl ho k vlastní sebereflexi. ()
Zejména prapodivné chování obou hlavních postav při nemístných námluvách prakticky celou stopáž zabraňuje jakémukoli pozitivnímu výkladu zdejší poučky, ovšem poslední minuty obrací všechny dosavadní události naruby a nabízí spolu s hned následujícím dílem nejméně konvenční pohled na tematiku. Vynecháním jakéhokoli patrného trestu pro hřešící postavy totiž konečně tento díl pozbývá toho moralizujícího podtextu. Přestože tedy celý působí jako zcela odtržený od reality, zpětně patří mezi nejzajímavější zážitky. ()
Pro mě zatím nejslabší snímek o tom, který je primárně o tom, jak lidé nedokážou žít bez lidí, které vlastně možná ani tolik nepotřebují. Je pro nás strašně náročné si najít to místo ve světě a pak si ho nějak rozumně udržet. Ti hrdinové jsou tak nějak zajímaví, ale stejně vás mohou tak trochu svým chováním odpuzovat. ()
Prikázanie vyjadrené jasne, hneď zo začiatku - aj keď film symbolizuje skôr niečo iné, cítiť z toho osamelosť a nenávratnosť. No tentokrát som neuverila ani jednému z ústrednej dvojice a vzhľadom na to, že majú ťahať celý film, je to veľká slabina, ktorú ani kamera nedokázala tak úplne vykompenzovať. Opäť silná idea, od režiséra sa zrejme nedá čakať nič iné, no zatiaľ s najslabším vyznením. ()
Sváteční den vrcholí o Štědrém večeru. Vzpomene si někdo na Memphis Minnie a její skvělé Me and My Chauffeur Blues? Tak to se odehrálo v tomto filmu (Won't you be my chauffeur? / I wants him to drive me/ I wants him to drive me downtown...). Ovšem pouze z pohledu Januszovy manželky. Další hlavní postava (Evin manžel) se vůbec neukázala, a tak milostný čtyřúhelník zastupovali jen Janusz a Eva, kteří bizarním způsobem prožili Štědrou noc (v Polsku končí v 7,00). Jak předchozí text naznačuje, obcházím kolem Trojky jako mlsný pes; ale ne nezakousnu se do ní! Pokud bude Dekalog gradovat tímto způsobem, pak se tedy máme na co těšit; třeba i na další Lynchovské postavy jako je chlapec v pyžamu nebo bezdomovec u jezírka v Jedničce. ()
ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Morálne hodnoty' (celý tv seriál) ◘◘◘◘ Kdesi som čítal, že Kubrick hodnotil Dekalog veľmi vysoko (v komentári k celému seriálu mám jeho citát). Mám pocit, že niečo z tohto dielu sa pretransformovalo do jeho posledného filmu Eyes Wide Shut. Muž blúdiaci vianočnou nocou, opustiac rodinu, pričom v oboch prípadoch bola motivácia podobná... zvedavosť, vášeň, chtíč, ženské vábenie.... a práca kamery plne využívajúca "svetielka" vianočnej výzdoby je tiež jeden zo spoločných rysov.... na tú hru farieb nezabudnem ani v prípade Eyes Wide Shut, a ani v prípade tretieho Dekalógu.... u Kubricka bola táto farebná hra bodových svetiel záležitosťou najmä jeho posledného filmu, u Kieslowskeho je to doslova "majstrov podpis" ()
Zvysne Dekalogy som nevidel - od septembra2016 uz videl ()
Takový spíš pocitový díl, který se zpočátku zdá poněkud prázdný, ale vše pak do sebe zapadne, propracovanost scénáře vyjde najevo a určitou sílu to v sobě taky má. Jen to odhalení, oč vlastně jde, trvá zbytečně dlouho, takže jsem si k postavám hůř hledal cestu a taky moc nechápu přirovnání tohohle příběhu k třetímu přikázání. V základu samozřejmě ano, když se to odehrává na Štědrý večer, ale jakékoli hlubší jsem jaksi nepostřehl... Silné 3* ()
Jojo, vánoce a vůbec celé svátky jsou rájem depresí, samoty a melancholie... Zpočátku mrazivý a jakoby odtažitý díl, který postupem času narůstá do intimně grandiózních rozměrů... Opět krásný závěr... ()