Hafið

Tak nějak si říkám, životopisný film o Baltasaru Kormákurovi v režii Baltasara Kormákura by musela být docela psychotická, atmosferická podívaná s úchvatnými kamerovými nájezdy na zamrzlou krajinu... Hafiđ je minimálně zajímavé drama, kterému možná schází větší porce černého humoru, za jehož zástavu tu nejvíc bojuje bezejmenný beran. Divím se, že se Islandské ministerstvo zahraničí nepokusilo Kormákura podplatit, aby Islanďany pro jednou vykreslil jako normální, nijak nevyšinuté jedince. (07.12.2013)

Trocha zdĺhavý a neprehľadný úvod, ale od momentu príchodu syna z Francúzska sa veci dali konečne do pohybu. Miestami mi to pripomínalo snímok Festen od Vinterberga, len to nebolo tak dramaticky vypäté. Aj na Islande platí, že ten pravý charakter človeka sa ukáže až v krajnej situácii, kedy sa už nedá čo stratiť, alebo naopak, človek môže prísť o všetko. 75/100 (23.08.2015)

Mám pocit, že Island si zase bůhví jak moc nepotrpí na drsná rodinná dramata jako zbytek Skandinávie. Tenhle film je ale výjimkou a docela jsem se při něm slušně vopotil. Osobně ale vnímám jako nedostatek fakt, že ve filmu bylo hrozně moc postav a já se v nich slušně ztrácel. Na druhou stranu ale vše zachraňovala polární noc a zamrzlé prostředí, ze kterého byla zima už jen skrz obrazovku a vytvářela tak poctivou atmosféru. (14.07.2016)

Ten severský kolorit – ledové moře, bílá vila v popředí sopečných hor, vichr a mráz – to vše má své zvláštní kouzlo. Ale stejně tak se ten rodinný vztahový masakr mohl vlastně přihodit kdekoliv jinde. Pokřivené lidské vztahy, ziskuchtivost, nereálná očekávání a nedostatek citu ke svým nejbližším…Téma, které je platné odnepaměti, a ve všech koutech světa. (14.12.2016)

Drsný příběh ze zákulisí islandské rodiny, tuším z východního Islandu, kde žije poměrně málo lidí (Jako všude mimo Reykjavík). Na pozadí sporu o budoucnost rybí továrny se krásně vykreslují lidské charaktery. Pěkně se ukáže, co v každém je, a co jsou lidé schopni udělat pro své zájmy. V těch nejkrizovějších okamžicích na sebe členové rodiny začnou vytahovat tu největší špínu. Pro našince možná trochu drsné, nicméně po moji zkušenosti s Islandem velmi věrohodné. Uvolněná morálka místních, ale zároveň spousta přetvářky. Jediný policista je zde všem pro smích, a do toho všeho vážné problémy majitele továrny. Film je především o lidských vztazích, a opravdu mě pobavil. asi dvakrát tam také zazní čeština. :-) (23.03.2008)