Stejný čas, stejné místo (S07E03)

Same Time, Same Place je po Hush asi nejstrašidelnější epizoda Buffy vůbec. Možná by při této příležitosti neškodilo projít si historii horrorových dílů v seriálu. Není jich nakonec zas až tak moc, protože Buffy the Vampire Slyer je primárně fantasy seriál, jenž horrorové propriety využívá zejména k budování funkčnosti vlastního fantasy universa a jen málokdy je staví do hlavního centra pozornosti. Když pomineme průměrné (Nightmares) a občas i dost špatné (např. Bad Eggs) výplňkové epizody z prvních dvou sérií, zjistíme, že nám těch opravdu kvalitních horrorových dílů moc nezůstane. Třetí řada nemá (snad krom zombie ve své druhé - a jediné špatné - epizodě) na hrůzu čas. Ta má svou hlavní dobrodružnou linku, kterou prokládá mimořádně nápaditými speciálními díly. Čtvrtá série nabídne zdařilý halloweenský Fear, Itself a samozřejmě absolutního krále, Hush. V páté jsou to hlavně hrůzostrašní vesmírní paraziti v Listening to Fear. Šestá má jen sem tam nějaké náznaky, ale krom úvodu halloweenského All the Way nic regulérního. Teprve sedmá řada nabízí v tomto směru po dlouhé době jisté zadostiučinění. Vyzdvihovaná Conversations with Dead People napadne mnohého fanouška asi jako první. Ale Same Time, Same Place má hned po Gentlemanech na skladě nejoriginálnější a nejvíce creepy strašidlo seriálu: Gnarla. Kvalita této epizody však nespočívá jen ve vemlouvavé, slizce zákeřné strašidelnosti Gnarla, ale v celkové originalitě příběhu. V jeho záhadnosti, v perfektně mysteriózním timingu, kdy se lidé, toužící po setkání ve stejném čase na stejném místě, zcela nepochopitelně míjejí. Úžas diváka nad tou promyšlenou podivností, soucit s utrpením a osamělostí Willow, napětí a strach - všechny ty silné emoce jsou (jak už je v Buffy dobrým zvykem) s nenucenou elegancí vyvažovány kvalitním vtipem a trefnými hláškami. Same Time, Same Place je nejen jedním z nejlepších dílů vyrovnané a mimořádně kvalitní sedmé série, ale jeden z vůbec nejlepších dílů celého seriálu. Poděkování za něj patří scénáristce Jane Espensonové a režiséru Jamesi A. Contnerovi, dvěma zkušeným veteránům tvůrčího týmu Buffy. (12.09.2017)

Parádní epizoda. Příjemně melancholická. Trochu mi to připomnělo začátky Buffy, kdy jedna studentka zmizela, protože se cítila přehlížená. Požírající démon pěkně creepy. (22.11.2022)

Perfektní díl. (25.09.2019)