Čáryfuk

Jen se ciťme nadřazenější nebohému kouzelníkovi z 11. století, jehož fascinuje naše technika. Kdysi jsem četl o tom, jak byli Cortés a jeho dobyvatelé na koních vnímáni jako děsivé šestinohé bytosti, které dokázali plivat oheň z dlouhých tyčí, což pomohlo k jejich vítězství nad vcelku velkou říší. Věřil jsem tomu. Po mnoha letech mi jiná kniha tvrdila, že jde o pouhou pověst, Indiáni prý po sesedlání snadno prohlédli, že jde o obyčejné lidi, kteří jezdí na zvířatech, a třebaže se báli mušket, nebáli se jich zase o tolik více než luků a šípů. Nebyl jsem si jist, čemu věřit, ale vím, že jsem si snadno zvykl na mobily, internet a genetické manipulace. Ale koneckonců, s Čáryfukem to až tolik nesouvisí. +++++ Nesouvisí, krom toho, že spousta situací seriálu těží právě z jeho zaujetí moderními vymoženostmi, které jej proměňují nikoliv ve zvědavého, nechápajícího dospělého, nýbrž v malé dítě. Možná, že úspěch seriálu se skrývá právě v tom dospělém, který se chová jako dítě, a dítěti, jež musí zaujmout roli dospělého. Netroufám si říci. Tak však může uspět nejspíš právě a pouze u dětí, které si nevšimnou, že seriál vcelku mechanicky kombinuje několik málo prvků: potřebu skrývat Čáryfuka a "uklízet" po něm nedorozumění, veselé historky střetu středověku s dneškem a nepochopení těch, kteří Čaryfuka potkají a nejsou hlavním hrdinou. Co Čáryfuka zaujme, to nejspíše ke konci dílu přes mnohé peripetie získá. Leč zjev a dětinskost mu dávají charisma, kterému ve velmi mladém věku těžko nepodlehnout. A pak, zdejší lidé se umí srovnat s chybami svých přátel, což by se každé škvrně mělo naučit. Alespoň s těmi, co má právě Čáryfuk. (11.03.2013)

Tak tohle jeden z mála seriálů ,který Čt sem tam znova vysílá nedavno to bylo v neděli ve "Studiu kamarád" jmenuje se to jinak a já sám ani nevím jak u mě je to pořád to co jsem psal. Potrhlý kouzelník ,který spíš vypadá a žije jak bezdomovec s ropuchou Tačůd. Bylo tuším víc serií ,jelikož vždy Čáryfuk určitou dobu žil někde jinde. Ted už mě to moc nebralo ,ale ta nostalgie je tam. (04.12.2008)

Tento Britský seriál si mne získal, hlavní postavou, jež je komicky působící čaroděj, který se ocitnul v jiném století, než povodně žil, seriál, ač určen hlavně pro děti, může zaujmout i leckterého dospělého, přesto všechno, že hlavní hrdina působí komicky, zmateně, ustrašeně, osobně ve snímku spatřuji archytepalní prvky a symboly, jež jsou založeny na skutečnosti a podprahově nás vrací, do našich minulých životů, kde, magie, byla více součástí naší společnosti. (29.12.2019)

Jako malý prcek jsem byl tímto seriálem naprosto uchvácen a tehdy bych určitě dal pět bodů, nyní však zjišťuji, že jsem spíše zklamán, protože celkový nápad o cestování časem je sice výborný, zpracování je taktéž bez chyby, ale situace jsou místy nudné, nedopracované - jinými slovy, dalo se z toho scénáristicky vytěžit mnohem více. Za hlavního představitele, za jeho špičkového dabéra Ferdinanda Krůtu a za perfetkní hudbu dávám průměrné tři kousky. Být lepší scénář, neváhal bych to zvednout i na plný počet. ččč ččččč ;-) (27.07.2010)

Takový trochu naivní seriál, ale je pro děti, tak vlastně o nic nejde, nicméně je pořád jaksi poctivý a milý. Sám Čáryfuk je takový peachus nemytý a nečesaný, že mám pocit, že se u něj musel inspirovat sám Christian Clavier, když hledal rovinu pro svého Žakuje ve slavném filmu Návštěvníci. Dnes už mám dojem, že kdyby někdy nějaký pošuk z desátého století zabloudil sem k nám, byl by přesně takový jako Čáryfuk nebo Žakuji la Fripuji (Jacquouille la Fripouille - abych byl přesný). (15.08.2012)