My Century
Moje storočie
Obsahy(1)
Moje století je mozaikou příběhů ze století naší republiky ve vzpomínkách stoletých obyvatel od vzniku Československa až k jejich/její současnosti. „Malé“ osudy protagonistů z většiny regionů naší země prostupují archivními obrazy zásadních historických událostí. Dokument je dobrodružným pátráním po naší národní identitě. Po tom, kdo jsme byli a kdo jsme. Sledujeme subjektivní svědectví žijících 25 stoletých lidí v historii naší republiky. Zásadní momenty jejich osobních příběhů sledujeme v souvislosti se společenskými proměnami od první republiky přes 2. světovou válku, 50. léta, rok 1968 a normalizaci až k sametové revoluci. Některým společenské proměny zásadně změnily směřování osudu, jiní se přizpůsobili. Výsledná mozaika zdůrazňuje individuální prožitky, postoje, názory, reflektuje proměnu času a dojímá v dotecích s dobou dávno minulou skrze bezmála zázrak žijícího stoletého člověka. (APK Cinema Service)
(více)Videa (1)
Recenze (8)
Mozaika pětadvaceti lidských osudů charakterizuje složitost dvacátého století v jeho rozpolcenosti, nesourodosti i nehrdinskosti. Přestože většina aktérů dávno překročila magickou stovku, lze vyprávění jejich zážitků, zkušeností i názorů považovat za neobyčejně zajímavou a cennou reflexi dějinných událostí napříč společenským spektrem. Mezi zpovídanými najdeme lékařku a manželku akademika Otto Wichterleho MUDr. Lindu Wichterlovou (1917), politického vězně a skauta Eduarda Marka (1917), folkloristu Františka Hamadu (1914 – 2020) či koncertního mistra Zdeňka Koníčka (1918 – 2019). ()
Starčekovia a starenky spomínajú na dôležité rodinné udalosti aj udalosti, ktoré hýbali svetom politiky, najmä tej československej. Tým, že majú úctyhodných sto a viac rokov, tak z prvej ruky poskytujú spomienky na Františka Jozefa alebo Masaryka. Prekvapuje ich psychická sviežosť a v pár prípadoch aj fyzická, dokonca chuť si zacvičiť alebo zatancovať. V konečnom dôsledku mi ale v dokumente chýba ucelená myšlienka a naplnenie nejakého zámeru. ()
Z logiky věci století lidé hodně pamatují , mají o čem vyprávět, takže dokument nenudil ani chvíli. Kupodivu vzpomínky na jejich dětství i tehdejší dobu mají stále velmi živé a konkrétní, někdy velmi vtipné, ovšem když dojde na téma smrti vlastních dětí, je to hodně smutné. "Třebíč-Dokumenty pod širákem 2019" ()
Vzpomínky stoletých na klíčové okamžiky ve století naší republiky je dobré si poslechnout. Řeč účinkujících stařenek a staříků sice není vždycky úplně srozumitelná, ale i s tím se dalo počítat. Pětadvacítka pamětníků je velmi rozmanitá, což je jedině dobře (70%). ()
Projekci jsem si užila jako už dlouho žádnou ne. V letním kině na terase malebného Hotelu Tomášov ve Zlíně s lahví vína a milou společností. A po skončení filmu jako bonus téměř hodinová beseda s autorkou Theodorou Remundovou. Toliko k atmosféře při promítání..Na samotném dokumentu oceňuji především skvělý původní nápad. Prostřednictvím dvaceti pěti sto a víceletých pamětníků nahlédnout na významné dějinné události naší republiky (vznik samostatného státu, druhá světová válka, padesátá léta, roky 1968 a 1989). Nechybí ani příběhy z osobního života hrdinů, scénky humorné i dojemné. Na všechny postavy jsem nahlížela s velkou úctou a obdivem. Děkuji autorům za nevšední zážitek. ()
Galerie (14)
Photo © Česká televize
Reklama