Hotelový pokoj

Docela by mě zajímalo, jestli se náhodou tvůrci snímku "Čtyři pokoje" trochu neinspirovali právě touhle Lynchovou televizní minisérií o třech dílech, kde se David věnoval třem příběhům, které se v různých letech odehrávají v jediném pokoji jednoho hotelu. Příběhy na sebe nemají nějakou zásadní návaznost, prostě je to jen o tom, co se stalo ve třech různých dnech, které jsou od sebe navíc docela vzdálené, v jednom hotelovém pokoji. Osobně mám tenhle koncept hodně rád, protože se zde dá vymyslet skutečně hodně. A pokud má tvůrce nápady, může to být opravdu jedinečné dílo. Lynch zůstal poměrně narativní a natočil tři konverzační dramata. Nejstatičtější je poslední, které je také nejdelší. Aneb jak se pokusit diváka dostat tím, co se říká. Ale jo, ono se to docela daří. Navíc ta úžasná zvuková kulisa, která nikdy nezmlkne. Kolem nás jsou neustále zvuky, a nejen kolem nás, i v nás, a tím mě Lynch pořád dostává, protože on nedělá nic jiného, než že to akceptuje. (10.03.2014)

Velmi zajímavé tři epizody, které mají podobu spíše divadelního představení. První by se dala charakterizovat jako absurdní drama. Druhou epizodu bych nazval situační fraškou bez vtipu, která navíc připomínala jihoamerickou telenovelu (nejslabší díl). Poslední a také nejlepší kousek je mysteriózní psychologicé drama. // toto by měla být inspirace pro všechny české filmaře, kteří točí nebo píší televizní filmy // (30.08.2006)

Seriál, ktorý považujem za atmosféricky vyzrelý, postavami podmanivý, ale príbehovo mdlý a ničím závratný. Badalamenti a Lynch spojili znova svoje sily a tak vzniklo toto trojdielne dielko, ktoré síce nerobí v Lynchovej filmografií hanbu, pretože poväčšinou odráža presne tie prvky, ktoré Lynchový fanúšikovia zbožnujú, ale podobne ako zo seriálom on the air a filmovým twin peaks sa jedná o medzníky, ktoré pretínajú dve úspešné obdobia Lynchovej tvorby, ranné a neskoré, z čoho rané bolo fenomenálne zakončené seriálom twin peaks a druhé začínajúce strhujúcim filmom, jedným z vrcholov lynchovej tvorby lost highway. Hotel Room je veľmi minimalistický, ale málo stiesnený a väčšinou nepodáva nič podmanivé čo by stálo za to si zapamätať. Priemer ktorý ale neurazí ale ktorý rozhodne nemá ako nadchnúť. (22.08.2010)

Méně ambiciózní inscenace tří příběhů jednoho hotelového pokoje, splňující obrácenou dialektiku, co se týče rozpoložení příběhů. Třetí příběh (teze) je ryze Lynchovský rozhovor mezi pološílenou družkou a sic milujicím, ale lehce úzkostným mladíkem. Za přítmí bouřky je třeba v jejich slovech trochu luštít, ale přílišné sofistikovanosti se divák jaksi nedočká. Druhý příběh (antiteze) je opak abstraktního třetího, je "realistický" a bez Lynchovského rukopisu (režíroval jej někdo jiný) řeší vztahy žen(y) mladšího-středního věku - méně zajímavý, ale ne zcela nudný. První příběh (syntéza) se nejprve jeví taktéž jako ze života, ale pak je narušen vstupem Lynchovské osoby, které se postavy "normální" podvolí a nechávají ji rozehrávat lehce znepokojivou hru. 5/10 (10.09.2009)

Po dlouhé době jsem se zase vrátil k Lynchovi a podíval se na něco z toho mála, co ještě neznám. Dostalo se mi z části klasického Lynche, tak jak si ho pamatuju a jak ho mám rád, ale nadšení Hotel Room rozhodně nevyvolal. První povídka docela ucházející, zvlášť závěr vyvolal spokojený úsměv 3,5*/ Druhý příběh jistě nejhorší, neslaný, nemastný, televizní "zápletka", prostě nezajímavé 1,5* / Poslední příběh, řekl bych nejlepší. Klasická Lynchovina, aneb jak konverzací v potemnělém pokoji vyvolat dosti nepříjemné pocity a nevěřícné přemýšlení, o co sakra jde. Avšak pár nepříjemností tu také je. Závěr trochu moc vysvětlující (což u Lynche stejně znamená, skoro nic nevysvětlující, ale něco přece). 4,5* // Za zmínku také stojí hudba Angela Balamentiho. Celkově, to jsou lepší 3 hvězdy a to především vinnou oné druhé epizody. (14.11.2009)