poster

P.U.L.S.E. Live at Earls Court 20.10.94, London (koncert)

  • Velká Británie

    Pink Floyd: P. U. L. S. E. Live at Earls Court

    (Velká Británie)
  • anglický

    Pink Floyd: Pulse

Hudební / Dokumentární

Velká Británie, 1994, 145 min (Alternativní: 47 min)

Režie:

David Mallet
  • Lima
    *****

    Odpusťte puntičkářské žbrblání pravověrného fandy. Reprezentativní průřez celou ´floydovskou´ tvorbou na prvním disku bych zhodnotil slovy jako skvělou audiovizuální podívanou, kde ale nepochopím - "žbrblání č.1" - proč z 11 skladeb jsou ve více jak polovině zastoupeny poslední 2 alba (která už nemají ten typický floydovský sound, spíš je beru jako taková Gilmourova sólová alba) a zbylá bohatá tvorba Pink Floyd - "barrettovskými začátky" počínaje, přes psychedelické období, rockový přelom až k "Watersovké éře" - je zastoupena pouhými 5 skladbami. Na 2 disku je pak koncertní zpracování celého asi jejich nejproslulejšího alba THE DARK SIDE OF THE MOON (které dodnes drží rekord ve Guinessově knize rekordů jako album, jenž se celých 741 (!!!) týdnů drželo v žebříčku 200 nejprodávanějších alb ve Spojených státech, prodalo se ho na 40 milionů kusů a je společně s albem Thriller Michaela Jacksona nejprodávěnějším albem všech dob), přesně v tom pořadí skladeb, jako je na samotném albu. K němu se právě váže mé "žbrblání č.2": Kdyby se doprovodné vokalistky ve svém jediném sólovém výstupu tak těžce nemíjely s orig. vokálem ve skladbě ´The Great Gig in the Sky´, kdyby ve skladbě ´Money´ nebyla ta podivně ztišená improvizační pasáž, a kdyby se v ´Any Colour You Like´někde záhadně neztratilo to výrazné hypnotické klávesové sólo (Wright se tam o něco pokoušel, ale nebylo skoro vůbec nic slyšet), tak by to byl 100% zážitek. Takhle teda jenom......98% :o)) Každopádně pro ´floydovské´ fandy vydatná potrava, která - viděna naživo - rovná se kuřecím medailónkům s kaviárem, rakvičkami se šlehačkou a Chardonnay - ročník 2003 :o)(25.5.2007)

  • kleopatra
    *****

    7.září 1994 byli Floydi na Strahově a následně je v Londýně kočíroval David Mallet při tomto koncertě. Kdo to neviděl, o moc přišel. Hudba Pink Floyd, sama o sobě fantastická, inspirující a krásná a co terpve, když se k ní přidají světýlka, zrcátka, ohně, kouře, výbuchy, barvy a projekce. Každá skladba je důkladně propracovaná, choreografie efektů není nahodilá, všechno je precizní, nikoli však sterillní. Vtáhne vás to tak, že nedýcháte, jen myslíte na to, že už to ani nemůže být lepší. Omyl. Každá další skladba je o stupínek výš. Koncert graduje jak výběrem skladeb, který sestával převážně z mé milované Dark side of the moon a ze Zdi, nechybí ani skladby z v té době nové desky Division Bell, tak i odvazem efektů. Neotupíte, nezvyknete si, neuklidníte se. Při Pigs se objeví nezbytné nafukovací potvůrky (v té době velkými produkcemi v oblibě), během On the Run proletí halou letadlo, při Comfortably Numb se obří kolo, na kterém šla celý koncert projekce, začne pokládat a když už myslíte, že vás nic dalšího nemůže překvapit, rozzáří se pod stropem koule měnící se během Gilmourova sóla na jakýsi bizarní, leč krásný květ. Konec? Nikoliv! Konec přijde, až si řeknete "...a teď by mohl nastat konec světa..." A to je při poslední skladbě Run Like Hell, kdy se vzedme veškerý světelný, zvukový i lidský potenciál a snad ve snaze zlikvidovat vše živé dovalí koncert do extatického konce. UF! Wish you are here....Again, again, again.(30.1.2005)

  • lioncel
    *****

    přes 130.000 tisíc srdcí tepajících v naprosto stejném zrychleném rytmu (počítám i ty, co stáli na strahově za plotem) .. pohupování v bocích a mávání vztyčených paží v naprostém souznění s hudbou .. v přátelské atmosféře plné nadšeného okouzlení z přítomnosti na živém vystoupení jedné z největších hudebních legend naší éry .. zelené laserové paprsky kmitající oblohou zařezávajíce se někde na obzoru a mířící pořád dál, až někam do nekonečna (jeden reportér později napsal, že ze strahovského stadionu zářily až nad kolín, vzdálený přes 40km) .. wow!!! .. zažili jste někdo později něco takového .. kapela našich snů a my s ní …(10.5.2010)

  • Mariin
    *****

    Neskutečně působivá surrealistická hudba poskládaná a rafinovaně koncentrovaná ve velkolepém show. Nejúžasnější jsou instrumentálky bez textů, to je výtvarné umění v tónech! (přiznám se, že texty raději nechci znát). Pink Floyd pro mne zůstávají absolutně nejlepší, nejzajímavější rockovou skupinou mého mládí... se všemi výhradami a nebezpečími, kterých je třeba se vyvarovat.(26.12.2013)

  • Fish
    *****

    Taková strašná škoda, že jsem tento koncert nemohl vidět naživo. Hodně závidím lidem, kteří tam byli... Floydi to nejdřív rozjedou pomalejší "Shine on you crazy diamond" a pak se strhne lavina... Celé dvě hodiny a půl naprosto dokonalé muziky a vizuálních efektů. A potom ten konec... "Run like hell"... Celá hala se otřásá zvuky ohňostroje a aplaudujícího davu. Jak často jsem si PULSE pouštěl na CD a teď jsem mohl vidět celou tu mašinérii v pohybu (aspoň na televizi). Je to nazapomenutelný zážitek!(13.3.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace