Před deštěm

Na balkánské krizi je pro většinu lidí otřesné, že se odehrává v zemi, o které se domnívali, že ji rozumí. Náhle se v ní ale dějí apokalyptické hrůzy, pro které chybí racionální vysvětlení. Na film o válce v bývalé Jugoslávii se "čekalo" dva roky od vypuknutí konfliktu. Je ale příznačné, že když nakonec vznikl, natočil ho debutant žijící deset let mimo rodnou Makedonii. Před deštěm se skládá ze tří povídek, jejichž děj postupně ozřejmuje celý příběh. Pomocí subjektivního pohledu navzájem velice odlišných protagonistů se pokouší vynést na světlo kořeny etnických konfliktů. První část nazvaná Slova se odehrává v makedonském pravoslavném klášteře. V povídce Tváře se přenášíme do Londýna a teprve ve třetí povídce Obrazy se kruh uzavírá. Mezinárodně financovaný a obsazený film poněkud utrpěl "vedlejšími příznaky" naprosté většiny koprodukcí. Místy z něj čiší snaha být za každou cenu exkluzivní, postavy filmu jsou někdy neživé - postupně jen naplňují dějová schéma a předžvýkaná klišé, snímku chybí mu i špetka poezie a ironie. Ale kladů má film přece jenom víc - dobře je tu zobrazen šrapnelový efekt balkánského konfliktu, výborně zvládnutá je složitá architektura příběhu, slušně vybraní jsou i herci. Navzdory uvedeným nedostakům je Před deštěm jeden z nejlepších současných evropských filmů. (oficiální text distributora)