Vlak života

Inteligentné, kultivované, režijne originálne. Ale chladné. Je len na vás, čo uprednostňujete. Ja to radšej a lá Roberta Benigniho hrejivý Krásny život. (19.04.2003)

Osud východoevropského židovstva jako zábavná rail-movie. V tomto oboru silná hvězda, která může někoho dojmout, někoho šokovat a ostatní alespoň zaujmout kvalitními nápady i režií. (28.04.2005)

Komedie o šoa? No proč ne, není to první, doufejme ani poslední a opravdu se povedla. U filmů na toto téma je asi předem jasné, že to úplně selanka nebude, v každém válečném filmu musí, prostě z principu MUSÍ, umřít aspoň jedna z hlavních postav. Bez ohledu na odlehčenost zpracování, válka žádná procházka růžovou zahradou nebyla. Podstata života štetlu, vztahy obyvatel a způsob jejich uvažování byly vystiženy dokonale, včetně rozhovorů s B-hem. Tradiční klezmer je prostě geniální muzika, kterou ovšem ne každý je schopen plně ocenit. (22.11.2011)

Námet na komédiu je to skvelý, ale nepodarilo sa z toho vymačkať veľa srandy. Hudba Gorana Bregoviča i režijný štýl určite pripomenú divoké jazdy Emira Kusturicu, ibaže on do svojich balkánskych koktailov pridáva humoru podstatne viac. Film je viac zaujímavý ako vtipný, i keď občas zaznie hláška, ako keď dcéra vraví otcovi : "Už som sa zamilovala do iného muža, cigána..." a on na to : "Radšej by som bral nacistu!". Podobných vtipných dialógov je tu však veľmi málo, zvlášť, keď poniektorým ide huba nonstop. Počas celého filmu a hlavne na jeho konci som sa nemohol zbaviť pocitu, že tvorcovia prepásli možnosť ako urobiť nesmrteľnú - kultovú komédiu. Tesne vedľa, škoda. 60%. (25.11.2011)

Bylo mi řečeno, že tento film má jistou balkánskou příchuť. Tak to víte, že jsem si ho nenechala ujít. Je to milé, vtipné, hezky nasnímané; hudba: Goran Bregović (!). Ale hlavně jsem už dlouho (možná nikdy) neviděla tak zmrazující konec. (21.08.2007)

Trochu Kusturica, trochu Jakubisko. Stylizovaná crazy o vážných věcech, která člověka houpá na vlnách fantazie a dobrosrdečného cynizmu. (04.02.2012)

Balkánský humor v plném proudu, nevážně o vážném tématu (to už je spíše francouzské pojetí), všudypřítomná židovská hudba a mnoho zajímavých postřehů, které zazní z úst toho, jenž pochopil, že rabiho už ve vesnici mají, a tak se stal bláznem. (01.05.2012)

Podľa mňa originálnejšie, ako Begniniho priamočiarejšia "bláznivá" komédia, Vlak života je skôr úsmevná záležitosť, kde sa budete skôr usmievať, ako sa vyložene smiať. Pre Bregovičovcov z princípu povinnosť a automaticky geniálny film, ostatní, ako napríklad ja, ocenia fakt, že do témy holocaustu sú konečne (!!!) zapasovaní aj cigáni a Židia nie sú zobrazení ako anonymná trpiaca masa, ale scenár postavám dodáva charakter. Sme ušetrní krvavých scén, citového vydierania a zobrazovania Nemcov, ako tupých vrahov. Najvtipnejšie momenty sú zároveň aj tými najnapínavejšími, čo sa stáva málokedy a diváka čakajú dva prekvapivé zvraty. Jeden pred rozuzlením, ten je geniálny, ten druhý je dovetok a mnohých môže sklamať. Respektíve zanechá z filmu iný pocit, aký predpokladáte. A na to stačí jeden záber. (10.09.2013)

Tento film dosti připomíná Benigniho La Vita è bella. Tohle je sice trochu slabší, ale zase o něco vtipnější (a ne tak okatě brnkající na citlivou strunu) - navíc si k snímku připočtěte Bregovićovu hudbu a máte na světě inteligentní zábavnou podívanou s neskutečnou spoustou chytrých vtípků. (07.08.2014)

Viacerí komentátori prirovnávajú tento film okrem diel Kusturicu aj k filmu Život je krásny. Ale ani ten som sa zatiaľ nedonútil pozrieť do konca. Z toho je jasné, že Vlak života som doslova pretrpel. Predovšetkým považujem za hlúpe nakrútiť film, ktorý si robí srandu z holokaustu, keď existujú stovky iných možností. Možno o pár desiatok rokov už to bude možné, i keď neúctivé to bude naďalej. Druhým problémom filmu je, že ani tá sranda sa nepodarila a vo väčšine prípadov skĺzla do trápností. A tretím problémom je záver, ktorý sa snaží poprieť všetko predtým zobrazené. Takéto chytráctva ma neoslovili ani v Klube bitkárov, takže v tomto prípade som sa nad tým ani nezamýšľal. Dve hviezdičky vyjadrujú, že tento film bol nakrútený zbytočne. (15.09.2012)

Inu, vlak... přes některé věci opravdu nejede. Uznávám, že některé situace na pozadí války můžou mít v sobě groteskní nádech nebo cosi, co lze přenést i do komického až parodického žánru a existují i válečné komedie, které se mi líbily (naposledy tuším Slavný den, který vedle takových groteskních příhod zobrazil s karikaturním nadhledem postavy různých povah a postojů k situaci na konci války, včetně převlékání kabátů). Uznávám, že kouzlo filmu může spočívat někdy i v tom, že rozehraje a podá jistá témata způsobem schválně odlišným oproti reliatě. Ale parodie na holokaust a zesměšnění násilného transportu Židů, to už je něco, co jsem od prvních scén hůře rozdýchával, něco, co se pro mě již z úcty k obětem pohybuje za hranou toho, co dokážu akceptovat. Příliš nepomůže ani zvrat na závěr, s nímž film má nabrat mystifikační charakter, jelikož mě tu většinou nebavil a neoslovil ani bláznivý rozjuchaný humor, jímž režisér spolu s často šaškujícími herci obohatil dění transportu. Jedním z mála světlých bodů byl Rufus, který možná jako jediný vyšel z hlavního obsazenství se ctí, alespoň jeho výkon tady za něco stál. Tudíž 1 a půl hvězdy za Rufuse, půl hvězdy ještě za ten vlak, ale jinak jsem to spíše protrpěl a vnímal film daleko více neuctivý, než zdařilý. [40%] (24.07.2022)

Autoři filmu reflektují svět štetlů východního židovstva (včetně vypravěče - kdo zná klasickou jidiš literaru, tak ví, která bije), nacismus i komunismus (tak svůdný pro mnohé mladé obyvatele tradičních štetlů) s takovým nadhledem (a přitom s vystiženou podstatou). Legrační je uvedení autora hudby - Bregovič je tu spíše a hlavně aranžérem (je snad třeba se za tuto činnost stydět? jJ přeci tvůrčí dost), nikoliv však skladatelem klasických lidových klezmerových (např. Joške joške, která zní při malebné evokaci tradičního ševcovského řemesla, typického zaměstnání řady polských a ukrajinských Židů) melodií (v konci filmu i cikánských - podstata vystižení židovské a cikánské hudby a rozdílu v přístupu jejich hráčů je vystižena dokonale). (26.05.2011)

Příliš hlučná parafráze biblické cesty Židů z hrozícího otroctví do země zaslíbené - na veselou notu a s výrazně balkánskou příchutí - místy připomíná téměř ztracenou českou schopnost dělat si legraci ze sebe samých, a to i v případech velmi vážných situací - jen chybí ta "švejkovina" a břitký vtip - zde nahrazen šaškováním, které mě nebylo schopno pobavit , ani vehnat slzy do očí. Škoda, protože myšlenka neměla chybu, a tak hezky mohu mluvit jen o námětu a hudebně-tanečních vsuvkách. Jinak zlatá Sedmá rota, třeba i za úplňku... (04.03.2013)

Veľmi sa mi páčila scéna, keď sa židia stretli s cigánmi, alebo keď sa snažili hrať nemcov. Inak je to síce originálny námet, ale dosť nezáživné spracovanie. Zachránil to nečakaný koniec a tak si u mňa vyslúžil čistokrvné 3*, ale znova už sa naň nepozriem. (03.04.2015)

Schliemel neboli schmuck, zřejmě již před svým konečným řešením, spřádá v KZ své fantazie o spáse své židovské komunity skrze řízenou deportaci přes Rusko do Palestiny. Čím více bláznivých nápadů, tím lépe. Nakonec jich ale je přece jen příliš málo. Domnívám se, že z pohledu židovského (a cikánského) holocaustu je tento film zcela oprávněný a legitimní. Kolik fantazií, útěšných představ, spravedlivých vendet a zázračných úniků se muselo odehrát v myslích těch, kteří už zřejmě nemohli pochybovat o tom, kam směřují. Není to nakonec jeden z příběhů podle skutečné události? (12.03.2015)

Primitívne, hlúpe, cielene uražajuce bez akehokoľvek zmysluplného vtipu. Asi dám natočiť film plný vtipu o norskom vrahovi Breivikovy ako vtipne vraždí svoje obete, čo Vy nato ? Ale premňa predsa len vynikajúca správa, ked som sa dozvedel, že tento rumunský cigánsky degeš ani nie rok po skončení natačania načisto umrel, ked na jedno posedenie skonzumoval celého psa dobrmana, nech mu je zem ťažká. (30.07.2012)

Sedím v kině ,běží veselá komedie o holokaustu,nálada je rozverná, -no není to psina? ---A potom ta závěrečná minuta,kdy kladivo uhodilo na hřebíček našich tupých hlav a nám docvaklo na co jsme to vlastně koukali.-Ticho.(dostalo se mi do rukou otitulkované DVD,tímto děkuju autorům titulků,ale je to jen torzo filmu,který jsem viděl v kině,-chybí dost zásadní scény,celkem asi tak deset minut,-kvalitativně je tohle DVD bohužel někde úplně jinde než biják) (28.04.2009)

+3* na tuhle "pohádku" jsem narazil až po zkouknutí filmu Koncert a zajímalo mě, jestli i další film tohoto režiséra bude mít podobně skvělou atmosféru. Snaží se tu rozehrát obrovskou akci, která však na mě působila tak šíleně neuskutečnitelně, že jsem se nedokázal do ní pořádně položit a prožít. Konec sice vše vysvětlí, ale ani ten nezvrátil moje rozhodnutí dát této velmi kultivovaně natočené originální komedii jen známku "dobře'' tzn. za tři hvězdičky, ale aspoň lepší. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.10.2016)

Film o osudoch vychodoeuropskych Zidov a o ich snahe postavit a vypravit vlak. A je to z Rumunska. K rumunskej kinematografii mam odpor uz od filmu Gadzo Dillo. To uz fakt radsej ten hinduisticky Bollywood s takym povedzme Dilwale Dulhaniya Le Jayenge. Ale ide o cisto sukromnu zalezitost. 50 % (10.09.2013)

tech velkejch momentu je tam prilis moc na to, aby dokazal nejakej vycuhovat. Skoda, protoze jinak to je velka krasa. (04.06.2011)