Mirai šónen Conan

Postapo seriál pro děti? Kde to bylo, když jsem byla malá. Aspoň si to teď vynahradím. Některé díly slabší, některé skvělé. Dohromady pro mě krásný seriál, co budu pouštět svým dětem. Conan je geniální silák, tak bych chtěla tak silné palce u nohou, od Lany zas telepatii a mohla bych pokračovat dlouho. Paráda. (23.03.2013)

Tento 26ti dílný před-ghibliovský anime seriál Future Boy Conan je prakticky o tom, o čem vypráví většina pozdějších Miyazakiho filmů - o válce a míru, o vztahu lidí k přírodě a o přátelství. V seriálu najdeme obsaženou jak jeho pozdější Nausicaa of the Valley of the Wind tak i Laputa: Castle in the Sky. Příběh vypráví o dobrodružstvích chlapce jménem Conan v postapokalyptickém světě, ve kterém přežila jen hrstka lidí. I mezi nimi se však najdou tací, kteří se z války, která málem zničila celé lidstvo, vůbec nepoučili a Conan a jeho přátelé se musí pokusit je zastavit. Tato směsice dobrodružného příběhu, dramatu, komedie i sci-fi je velice zábavná a všem které okouzlila Miyazakiho tvorba mohu vřele doporučit. (04.01.2004)

Skvele anime, ktoremu jeho vek vobec neubera na kuzelnosti a ktore nie je urcite len pre deti. Pocas jednej PN-ky som preluskal vsetkych 26 casti a stalo to zato! Je to vyborna a velmi vtipna rozpravka, pri ktorej som prezival vsetky dobrodruzstva spolu s hlavnymi hrdinami a bolo mi smutno, ked som videl ako sa cely pribeh blizi ku svojmu koncu. Už v tomto anime je badať prvky neskoršej Miyzakiho tvorby (ekologické témy, nejednoznačné delenie postáv na dobré a zlé) a dalo by sa povedať že práve toto anime je ich praotcom. Ak by sa dalo, dám viac ako 5 hviezdičiek! Vsetkym Miyzakiho ale aj inym fanusikom anime doporucujem! (29.05.2006)

Číra ukážka predpubertálneho vitalizmu, eskapizmu a životného optimizmu. Ako keď vtáča prvý krát roztiahne krídla. Radostná výzva vrhnutá k nohám celému svetu i všetkým jeho nástrahám. Mijazaki tu vlastne zobrazuje svet, v ktorom je možnosť rozletu nekonečná a necháva tento detský pocit rozvinúť sa v celej jeho potencialite. Uvedomujem si však, ako silno chlapčenský pohľad na svet tu Mijazaki sprostredkúva. Krásne o tom píše Beauvoirová v Druhom pohlaví. Na druhej strane je tu konečne film, ktorý si tvárou v tvár kríze a brutálnej deštrukcii zachováva schopnosť konať, chuť prekonávať prekážky a pustiť sa do boja i extrémnu chuť po živote. Akoby každý rozkvitnutý kvet bol dôvodom na radosť, akoby sa tu skrátka manifestoval sám život pristihnutý pri žití. Samozrejme, aj takýto vitalizmus mladosti vie byť otravný a má svoje veľké mínusy, avšak to, že niečo takéto vyrástlo uprostred všetkých tých pasívnych hrdinov - obetí - deprimovaných (hyper)modernitou je priam zázrak. Lenže ako možno túto extrémnu vitalitu, až akúsi dravosť a schopnosť transcendovať sa, ktorá je tradične vnímaná ako príčina súčasnej ekologickej krízy, spojiť s ekologickým pohľadom na svet? Mijazaki tu vlastne ponúka dve možnosti - ludistické odmocnenie smerujúce k tradičnému poľnohospodárstvu (problém nie je v človeku, problém je rakovinovom bujnení techniky, v akomsi faustizme) a súčasne práve v samotnej detskej otvorenosti a láske k svetu, ktorá nemá potrebu ovládať, kontrolovať, uzatvárať sa pred svetom, ale vpúšťa si do života náhodu, pretože práve náhoda je život. Samozrejme, takýto život je omnoho nebezpečnejší, je plný žralokov, kontroly-chtivých ľudí atp., ale prostredníctvom cností a v kruhu priateľov je podľa Mijazakiho každý problém riešiteľný. Mijazaki teda hovorí: radšej nech bujnie život/náhoda než technika. Radšej nebezpečenstvo a hrozba smrti, než prežívanie. (16.09.2021)

Zatímco v Československé republice točí Zeman svého Čarodějova učně v šetřivé technice posouvání obrázků, Bedřich velice detailů prosté Boba a Bobka, a Američané se soustředí v kvalitní animované podobě jen na krátkometrážní legrační seriály, alá Bugs Bunny, Hayao Miyazaki přichází s nefalšovaným, občas až monumentálním dobrodružným příběhem. Seriál je na motivy knihy "The Incredible Tide", ale Miyazakimu se povedlo zajistit si dopředu, že příběh bude moci upravit, jak se mu zlíbí, díky čemuž máme opět jeho skvělou podívanou. Na rozdíl od zahraničních kolegů je celý seriál jeden dlouhý příběh, který je určen snad pro všechny generace. Občas je veselý, občas smutný, někdy dětsky naivní a přitom tak neuvěřitelně dospělý. V pozdější tvorbě Miyazaki dost odděluje do filmů veselou hravost a dramatickou monumentálnost. Zde je vše zkombinováno dohromady a výsledek stojí za to. (07.06.2009)