Reklama

Reklama

Panoptikum Města pražského

(TV seriál)
Krimi / Komedie
Československo, 1987, 10 h 13 min (Minutáž: 52–68 min)

Předloha:

Jiří Marek (kniha)

Scénář:

Jiří Marek

Kamera:

Jiří Šámal

Hudba:

Ivan Kurz

Hrají:

Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Josef Bláha, Ondřej Havelka, Karel Koloušek, Bedřich Prokoš, Dalimil Klapka, František Filipovský, (více)
(další profese)

Epizody(10)

Obsahy(1)

Desetidílný seriál kriminálních příběhů spisovatele Jiřího Marka a režiséra Antonína Moskalyka, který volně navazuje na oblíbené Hříšné lidi Města pražského, se vrací na obrazovky. Opět se tedy budeme setkávat s pány detektivy ze "čtyřky", jen pana radu Vacátka nahradil nový policejní rada Korejs (Jiří Adamíra). Jeho muži, pánové Bouše a Brůžek (Josef Vinklář a Josef Bláha), budou s pomocí již penzionovaného detektiva Mrázka (František Filipovský) a snaživého policejního koncipisty dr. Součka (Ondřej Havelka) řešit kriminální případy, které přinesla doba hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Jakkoli to byla těžká doba, lidé hřešili stále. Neboť hřešit je tak sladké... S humorem a lidskou shovívavostí se podíváme na příběhy hříšných a nehříšných pražských občanů, nahlédneme s nimi do prostředí, která bychom v našem hlavním městě již těžko hledali, prožijeme situace, které se rovněž nemohou opakovat... (Česká televize)

(více)

Recenze (143)

sportovec 

všechny recenze uživatele (k tomuto TV seriálu)

Říká se, ža nastavovaná kaše už není to pravé. Po HŘÍŠNÝCH LIDECH a jejich volné tetralogii klasických hraných filmů se zdálo, že už nemůže přijít nic lepšího. Když se v polovině osmdesátých let takový projekt přece jen objevil, a nejen objevil, ale i realizoval, vyvolal smíšená očekávání jak divácká, tak odbornická. Výsledek následných ohlasů a hodnocení jim plně odpovídal: rozhodně se nejednalo o propad a neúspěch, ale na místě nebyl ani nadměrný jásot; slovo průměrný však také nepostihovalo kvalitu této velmi volné druhé řady o radovi Korejsovi a jeho mordpartě. Spíše se dalo říci, že světlo světa spatřilo osobité, do sobe poměrně uzavřené dílo s jasně odlišnou a téměř nesrovnatelnou kvalitou oproti HŔÍŠNÝM LIDEM. Adamíra sice nebyl - a ani být nemohl a určitě nechtěl - Marvanovým Vacátkem, ale o tu vlastně vůbec nešlo. Jeho akademicky vzdělaný rada Korejs má své zásady, je mnohem rozhodnějším a ostřeji vymezeným šéfem svých detektivů z ulice, nepropadá však šéfovské psychóze a dovede, je-li to nutné, své radní mimikry i shodit. Nepochybně zajímavé oživení do PANOPTIKA vnesl svým ostýchavým zjevem a neúnavným mladickým elánem i zpěvák a herec Ondřej Havelka. Prvorepublikové mordpartě i pražské galérce, která ji svým způsobem živila, tak byl postaven další nezapomenutelný pomník. Česká filmová detektivka dosáhla na další ze svých nečetných vrcholů. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Antonín Moskalyk přebírá štafetu po ve svém oboru nedostižném Jiřím Sequensovi a pohříchu ji nepouští, ba naopak, nese ji hrdě a důstojně, co ale naplat, když s panem radou Vacátkem je pryč i to nejdůležitější - ona neopakovatelná atmosféra Sequensových snímků a seriálu... Pan Moskalyk ovšem na své trati několikrát povážlivě zaškobrtl, poprvé tím, že z ryze vážně míněných detektivek s výrazně sociálním rozměrem udělal humorně laděný seriál bez větší míry sociálního ponoru, podruhé tím, že na uvolněné místo pana rady Vacátka dosadil policejního radu Korejse, tedy Jiřího Adamíru, a při vší úctě k němu, není to plnohodnotná náhrada, a potřetí tím, že točil svůj seriál na barevný materiál, černobílý obraz totiž dával tomuto výjimečnému seriálu mimořádně sugestivní patinu. Mohl bych ještě želet ztráty Liškovy nezaměnitelné hudby atd. atd., ale dál hořekovat nemá cenu. Pan rada je mrtev. Česká detektivní škola umírá s ním...Podobné seriály: Hříšní lidé města pražského, Hříšní lidé města brněnského, Četnické humoresky ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Pokračování "Hříšných lidí města pražského" není o nic slabší. Antonín Moskalyk výtečně na tento cyklus navázal a pojal ho tak nějak po svém. Vytratila se Sequencovská tajemnost a ponurost některých dílů (posílená černobílou kamerou) a vystřídala jí Moskalykovská barevnost, naturalismus a co největší snaha zachytit dobové interiéry a exteriéry. Jiří Adamíra je asi jediný možný nástupce Jaroslava Marvana v roli policejního rady. Svým charismatem a ostrovtipem nijak za ním nezaostává. Objevilo se rovněž několik nových postav, zvláště Souček Ondřeje Havelky je skvělý. I děj příběhů je posunut o něco dál. Zkrátka takhle se dělá pokračování legendy. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Není to sice pan rada Vacátko, ale není to zas taková katastrofa. A co se barevnosti týče - filmy jako Partie Krásného Dragouna přece taky byly barevné. Pravda, už tu nejde o výjimečné příběhy a lidské osudy, žije se už jen z té dobové atmosféry, a tak seriál jako celek nemůže ve srovnání se svým černobílým předchůdcem obstát. To ale neznamená, že nejde o kus dobře odvedené práce - třeba pohraniční díl s henlajnovskými špacírkami je vyloženě libový. A Panoptikum jako takové si svých 80% zaslouží. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Jiří Adamíra je důstojná náhrada za pana radu Vacátka, namísto dobromyslného policajta staré školy je tu náhle ostrý a na první pohled nepřístupný štramák s laskavou duší. Trochu mě mrzí, že Bouše i Brůžek vypadají najednou jako "obecní policajti" s nedostatkem schopností (člověk by po těch letech čekal spíš nárůst zkušeností než senilitu :o)), ale celkově to zachovává příjemnou obstarožní atmosféru staré Prahy, které ani barva neuškodí. Moskalykovi se podařilo navázat na sequencovskou notu a vytvořit příjemnou a koukatelnou kramářskou píseň o mordýřích, lupičích a lehkých slečnách pro ospalá nedělní odpoledne. Ale Hříšní lidé byli jen jednou... ()

Galerie (46)

Zajímavosti (40)

  • V 8. díle "Pan rada v Paříži" přijíždí vlak do Paříže. Jedná se o pražské nádraží a v dýmu parní lokomotivy zahlédnete i elektrické vedení. (grovik.net)
  • Pozdrav používaný pány z direkce „servus“ je a byl používán v mnoha zemích Evropy. Slovo však pochází ze servusu, latinského slova pro služebníka nebo otroka, býval to tedy pozdrav velmi nerovný a úslužný. (sator)

Reklama

Reklama