Achoura
Obsahy(1)
Čtyři děti, které se rády navzájem děsí, vyrazí prozkoumat zchátralý strašidelný dům. Jedno z nich však za záhadných okolností zmizí. Zbylí tři přeživší se pokoušejí zapomenout, dokud se Samir o pětadvacet let později znovu neobjeví. Partička bude nakonec muset čelit děsivým událostem z mládí a bojovat s monstrózním tvorem zrozeným z hrůzostrašné marocké legendy. (Cinemax)
(více)Recenze (8)
Další film, který jsem protrpěl. Film pro děti a ke všemu nudný.💩💩💩💩💩 ()
Počas Achoury, detského náboženského sviatku, ožíva monštrum, ktoré žerie deti. Na rozdiel od IT sa síce zabiť nedá, ale aspoň sa dá uväzniť (či je to niekedy výhra je už druhá vec). Dejové línie skáču z minulosti do prítomnosti, takže spočiatku môže film pôsobiť chaoticky, neskôr, keď sa už dostatočne zoznámime s postavami, to prestáva byť problém. Že bola tá poletujúca príšera digitálna mi až tak nevadilo. Skôr je škoda, že boli tvorcovia v tých vraždách detí až príliš opatrní, a počas prvej hodiny sa to občas vlečie. Zľaknúť sa tiež veľmi nie je čoho. Ináč sledovanie neľutujem - film vyložene neurazí a samotný námet - hoci okopírovaný - ma našťastie celkom baví. Maročania mi na rozdiel od Američanov aspoň dokázali, že na nakrútenie vyložene priemerného a sčasti zmäteného hororu nepotrebujú 80 miliónov ako pri IT2. ()
" Ášúra je tu zase, po dětské krvi pase. Veselí nesnese, ach, děti, třeste se. Hlad má vážně vlčí, dítě jej umlčí. S obětí žertuje, Bougatate se jmenuje"... Tak nějak jsem tušil, že tenhle marocko francouzskej kousek nebude nic pro mě i přesto jsem chtěl dát téhle marocké legendě šanci. Achoura, la nuit des enfants je spíš lehce hororovou pohádkou pro otrlejší děti než plnohodnotným hororem. Monstrum Bougatate rozhodně strach nenažene. ()
Extrémně těžkopádná marocká kopie Kingova románu To, zřejmě ovlivněná komerčním úspěchem nedávné americké filmové adaptace. Půjčuje si to od Kinga téměř všechno, dokonce i strukturu paralelního vyprávění ve dvou časových rovinách, kdy střídavě sledujeme dětské postavy ohrožované fantaskní příšerou a jejich opětovné shledání po 25 letech, aby všemu mohly učinit přítrž. Na rozdíl od zmíněné knihy zde ale máme příliš mělkou charakteristiku postav, dějový chaos, absenci logiky a naprosto nedostatečné vysvětlení, jak vlastně mytologie ohledně zdejšího monstra má fungovat. Když k tomu přičtu ošklivé digitální efekty, nepřesvědčivé herce, nulovou hororovou atmosféru a žádnou invenci, tak vlastně nemám ponětí, čím by tento film měl zaujmout. Po všech směrech neuspokojivý pokus o horor. [Sitges 2019] ()
První marocký horor s monstrem. Příběh o skupině dávných přátel z dětství, kteří si jako malí prošli traumatickým zážitkem s neznámým netvorem, pak po čase ztratili paměť a nyní se toho netvora vydají znovu konfrontovat, aby tím zabránili záhadnému mizení dětí v okolí, by byl docela slušný, kdyby tak nápadně nepřipomínal děj To od Stephena Kinga. Představte si Kingův román nacpaný do filmu se stopáží 90 minut, osekaný o veškerou psychologii postav a většinu strašidelných momentů (film je děsivý jen minimálně a zmíněné monstrum je navíc místy ošklivě digitální) a zbude vám děravě vyprávěné a místy poněkud zmatené příběhové torzo, navíc s nepříliš přesvědčivými herci a mizerně zvolenou hudbou. Pozitiva tvoří akorát výběr lokací, občas kamera a především pak motivy odvozené z marocké kultury a národních tradic, díky nimž snímek působí alespoň trochu neokoukaně. ()
Zlomené husle a biele masky z filmu horor neurobia. Ani monštrum, ktoré je menej strašidelné než ksicht na plechovke rovnomenného energetického nápoja. ()
Tento snímok mi priniesol veľmi zmiešané pocity. V pár momentoch som sa kochal, potom trikrát toľko trpel. Hrozne zle pôsobia digitálne triky až vyvolávajú nechuť k príbehu. ()
Nemám žádné zkušenosti s marockou filmovou tvorbou, ale člověk nemusí být odborník, aby poznal, když film naprosto zabije svůj potenciál. Člověk na svém místě by z typických hororových prvků, jež film využívá - děti, trauma, opuštěný dům, démon - mohl vytvořit atmosférický horor se slušnými lekačkami v duchu populárních Conjuringů, Kingova To nebo kousků z režie a produkce Guillerma del Tora, a jako třešničku na dortu zakomponovat něco z marocké kultury a mytologie. Přestože výpravou (obrázky, "kouřový" démon) se Ášúra snaží napodobovat zmiňovaného del Tora a dějová linka s partou dětských kamarádů nepokrytě vykrádá To (kostra příběhu je de facto z vody uvařená nízkonákladová verze prvního filmu převyprávěná v deseti minutách), podobnost s filmy této kategorie zde končí. Děj je neuvěřitelně prostinký a nedotažený, plný nelogičností a soustředěný jen na nejnutnější informace, aby se mohlo přejít k další dějové a nic neříkající scéně. Původ démona, logika jeho existence a minulost nebo budoucnost většiny postav se tu prostě nerozebírá. Postav je moc a jsou příliš ploché a scény příliš nudné, než aby si k nim divák vytvořil vztah. Většina dětských herců neumí vůbec hrát a působí neuvěřitelně otravně, až vás ani nemrzí, že je těch flashbacků tak málo. Možná by to nebyl takový průser, kdyby se filmaři tak strašně nechtěli zavděčit západnímu publiku... ()