Sous le sable
Under the Sand
Režie:
François OzonScénář:
François OzonHudba:
Philippe RombiHrají:
Charlotte Rampling, Bruno Cremer, Jacques Nolot, Alexandra Stewart, Pierre Vernier, Maurice Antoni, Agathe Teyssier, Patrick Grieco, Patricia Couvillers (více)Obsahy(1)
Spokojený manželský pár ve středních letech, Marie a Jean, se jako každý rok vypraví do západní Francie strávit část léta ve svém domě u moře. Jednoho dne se rozhodnou zajít na pláž. Zatímco se Marie opaluje, Jean si jde zaplavat. Žena na dece usne a po probuzení svého manžela marně hledá. On se k ní ale už nikdy nevrátí... Jaký důvod může mít člověk, aby jednoho dne odešel bez vysvětlení, bez náznaku odpovědi na přirozený příval otázek, jenž svým zmizením vyvolá? A byl ten odchod opravdu dobrovolný a konečný? Anebo zasáhla náhoda a Jean skutečně utonul? Anebo se vůbec neutopil a prostě od Marie odešel jinam, žít jiný život s jinou ženou? Mladý francouzský režisér Francois Ozon ve svém snímku nabídl divákům psychologický pohled do nitra zralé ženy, krutě zasažené ztrátou manžela. V hlavní roli britská star francouzského filmu Charlotte Ramplingová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Já mám někdy pocit, že tyhle francouzský psychlogický minimalismy vzníkají jen proto, aby se Francouzi mohli vytahovat jak skvělý maj herce. Tady je to Charlotte, která svým hereckým výkonem rozdává diváckej zážitek po kilech. Pokud jde o příběh, tak ani ryba ani rak, prostě jsem to odkoukal a nenadšen ani nenasrán jsem po skončení odešel na kutě. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,452,698║Tržby Celosvetovo $6,531,687║ ()
To byl hlavně herecký koncert Charlotte Rampling, která zde ztvárnila ženu, která zcela uzavřela svou mysl před smutnou událostí, kterou byla smrt jejího muže. Citlivě natočené drama se smyslem pro detail, ve velmi pomalém tempu, které ne každého diváka nadchne. Velmi pěkně byl vykreslený její duševní zmatek, který byl jasně patrný na tváři v momentech, kdy její mysl bojovala s tím, zda přijmout realitu a nebo jí popřít a Marie se tak postupně dostává na velmi tenkou hranici mezi šílenstvím a zdravým rozumem. Bruno Cremer se moc ke slovu nedostal a to je možná škoda, ale scénář mu to tady víc nedovolil. 3,5* ()
Hodně rozvláčné, ale ne špatné. ()
Ak máte pocit, že do vášho vzťahu a dlhoročného spolužitia sa začína vkrádať nuda, tak si radšej nechoďte zaplávať. Aspoň potom nebudete musieť riešiť nevysvetliteľné záhady. Tento Ozon je taký typický ako vôňa ozónu po daždi. V každom prípade opäť pozoruhodný minimalistický kúsok, ktorý sa môže plne spoľahnúť na herecké umenie starej rašple Charlotte Rampling. Neskutočne antipatická žena. ()
V istom zmysle originálny, ale v prvej polovici trošku zbytočne naťahovaný film. Je obdivuhodné, že sa CH. Rampling dala nahovoriť na erotické scény aj vo svojich 54 rokoch. Na pozretie fajn, ale chcelo to ísť viac do hĺbky. 60%. ()
Malá psychologická hra, na které je nejzajímavější fakt, že Bruno Cremer má většinou výraz, po kterém mám pocit, že všechny zúčastněné hodlá zdrogovat a ve spánku jim klacíkem od nanuku vyoperovat páteř. Což je ovšem jedna z nejlepších věcí, vážně mě ten pocit i jeho role bavila, i hlavní protagonistka hraje výborně a zdobí film jak sama sebou, tak decentním civilním herectvím, ale ona je to bohužel tak trošku třešnička, která místo dortu trůní na půlce ryby, kterou někdo nechal v létě pár dní povalovat na zemi, děj je hrozně slabé místo, míst, kde by se mohla nějaká ta psychohra alespoň tróchen projevit je hrozně málo a velká část děje je trošku... Zbytečná, naštěstí jsou tam ale dobří herci, kteří drží film v jakés takés kvalitě, byť průměrné. PS: tohle že je mysteriózní? Obávám se, že ani v nejmenším. ()
Emočně velmi zabarvený snímek, který dává nahlédnout do nitra velmi hlubokého vztahu, který přeťal osud a vyrovnání se s realitou už zbývá jen na jednom z nich... Silný příběh člověka. ()
Typický Ozon! V popredí ženská hrdinka, nasnímaná tak, že jej žívot vypĺňa celý filmový priestor. Množstvo gest bez zbytočných rečí, množstvo otázok bez odpovedí ( Ozonove pravidlo), téma samoty, smútok a život v náhradnej realite. Aj takto bolestne sa možno vyrovnať so stratou milovaného manžela. Film má svoj štýl, pomalé tempo, ktoré nie každému môže sedieť a prelínanie bludov, ilúzií a reality boli zaujímavé z celého príbehu najviac. Nie som Ozonov nadšenec, ani tento film s tým nič nespravil. Ide hlavne o tie závery... ()
Pomalé, citlivě vedené drama, které přes vnitřní napětí a dramatičnost neopouští atmosféru snivosti. Aby se člověk ze smrti blízkého nezbláznil, má možná jedinou možnost - prostě ji nepřijmout. ()
Velmi silné drama s nádechem mystery. Mám ráda mystery, mám ráda Bruno Cremera, mám ráda Rombiho hudbu. Ani jedno v tohle případě nebylo nutné na to, abych tomuto snímku přiznala plný počet hvězdiček. Charlotte Ramplingová byla naprosto skvělá. ()
Ja by som do Ramplingovej nezasunul ani za boha živého! ()
Film pre staršie ročníky, alebo pre ženy rôzneho veku, schopné milovať až za hrob. Snáď ich je stále dosť, ale tak predsa len možno trochu menej patologicky ako Marie. Ozon sa nikam neponáhľa, vlastne nám servíruje pomerne klišé situáciu, ale ponúka do nej neobvyklý náhľad. Svojim sbôsobom veľmi smutný film a možno vo všeobecnosti aj trochu zamyslenie nad tým, ako nás dokáže držať minulosť v šachu a ako sa v nej radi utápame, pričom nám zvyšok života začne pretekať medzi prstami. ()
Určitě jsem čekal víc. Nejvíc jsem se těšil na Bruna, ale ten bohužel dostal jen málo hereckého prostoru. Charlotte hraje celkem dobře, na svůj věk vypadá taky ok, ale to je tak zhruba vše. Pomalé tempo tohoto snímku mi dvakrát nesedlo a na celkové (ne)rozuzlení jsem si musel počkat až skoro do konce. Celkově takový lepší průměr. ()
Drama ženy, která si odmítá připustit manželovu smrt, stojí na hereckém výkonu Charlotte Rampling. Barevně je to laděno do takových odstínů, že vše vypadá na permanentní podzim, včetně letních prázdnin. Aniž bych hodlal umenšovat zásluhy skladatele Rombiho, důležitou roli hraje i použitá hudba: od Dvořáka, Mahlera a Chopina až po Portishead. ()
Ozonovy filmy mě vždy jakýmsi způsobem zaujaly, ale nikdy se mi nedostaly nijak výrazně pod kůži, což je škoda, protože jistý nemalý potenciál zde byl. Drama Pod pískem mě oslovilo více než "Bazén" a "Čas, který zbývá", protože mi to přišlo více ucelené a hlavně pochopitelné. Charlotte Rampling je vážně dobrá herečka a role ženy, která se vyrovnává se smrtí manžela po svém, ji perfektně sedla. Někdy je prostě těžké nechat někoho odejít, a proto je lepší se tvářit, že je stále tady, avšak i to má své meze. Zkrátka solidní drama, které má rozhodně něco do sebe. ()
3,5*/5 Geniálne napísaná rola pre Ch. R., psychologicky presná a nekompromisná, ešte lepšie zahraná -skalp dole! Len škoda, že divácky zážitok nie je priamo úmerný spomínanej "psychologickej štúdii". Ozon je opäť samým sebou, nič nedá zadarmo, kladie otázky a nedáva odpovede, resp. ich treba hľadať skryté pod povrchom (alebo "pod pieskom":). Záver presne taký, ako som od tohto tvorcu očakával, narozdiel od takých Hanekeho filmov som však neostal na konci ani nahnevaný, ani konsternovaný, ani prekvapený, skrátka som to prijal a zabudol. Keby si Ozon vyberal "komerčnejšie" témy, tak svoj talent nesporne viac predá, takto si na druhej strane aspoň zachováva svoju tvár a "svoj štýl" a divák vie čo dostane. ()
Zvláštní film a upřímně z něj mám smíšené pocity. Na jedné straně žena, která ztratí manžela a neví jak, zda zemřel či odešel. Viděl jsem a cítil tu neochotu přijmout realitu. Na straně druhé o manželovi jsme se toho mnoho nedozvěděli a dějových oslích můstků bylo ves nímku taky dost, abych si dokázal udělat nějaký kompaktnější obrázek nebo i názor na to, co se mohlo stát, případně zda by jeho chování, určité kroky či jiné indicie mohly nějakým směrem ukázat. Asi se na snímek budu muset podívat ještě jednou z odstupem času, třeba svůj komentář přehodnotím. ()
Nie je to síce štúdia duše ovdovenej ženy, skôr len taký pohľad do nej, avšak v príjemnom, skoro až mrazivo mysterióznom nádychu a so spoľahlivou Charlotte Rampling v hlavnej úlohe... takže spokojnosť! ()
Vynikající snímek se zvlášní neklidnou atmosférou, kterému vévodí tradičně precizní výkon Charlotte Rampling v roli ženy, která si nepřipouští ztrátu blízké osoby. Skvěle obsazený je i Bruno Cremer. Velmi se mi také líbila hudba Philippa Rombiho. Francouzká citlivá dramata jsou vždy příjemným filmovým zážitkem. http://www.youtube.com/watch?v=Z4o4-0VcloY ()