Než se rozední

Ingmar Bergman je špecialista na ženskú psychológiu, vo svojej tvorbe sa jej venuje v rôznych obmenách. V tomto prípade rozpráva príbeh z nemocničnej izby a sledujeme tri ženy v rôznom štádiu tehotenstva. Rozpitváva vzťahy s rodinnými príslušníkmi a vzhľadom k pred a po pôrodným emóciam sa neštíti drsnému pohľadu na problémy. Ide o veľmi kvalitný snímok, v ktorom excelujú všetky herečky. (21.11.2017)

Brilantní práce Bergmana s rytmickým přenášením pozornosti na jednotlivé protagonisty (tři těhotné ženy). Plynule se zde přechází z jedné postavy na druhou, zatímco z předchozí se stává pozorovatel (tomu je podřízeno i umístění kamery). Tento tvůrčí postup se časem variuje (nejdřív jsou pozorovatelem dvě ženy, později jen jedna, která je svědkem rozhovoru zbylých dvou žen). Tím je umožněno detailní vykreslení charakterových vlastností postav. Jejich vzájemná konfrontace v uzavřeném prostoru jednoho nemocničního pokoje s přibývajícím časem odhaluje jejich minulost, vztah k nenarozeným dětem a rodinné zázemí. Pomocí paralelismů a kontrastů mezi ženami jsou ztvárněny jejich odlišné pohnutky. Podobně jako v jiných Bergmanových filmech jsou ženské hrdinky duševně nestálé, jsou ovlivněny tragickými životními situacemi nebo je jejich idealizovaná budoucnost nekompromisně otřesena. Postavy nejsou homogenní a postupně prochází vývojem v závislosti na okolnostech jednoho dne a interakci s ostatními ženami. Za zmínku stojí i výborné herecké výkony Ingrid, Bibi i Evy, které jsou umocněny dlouhými detaily na tváře žen. Závěr filmu neodpovídá na jednotlivé otázky, je spíš symbolem vykoupení, naděje, ale i bezvýchodnosti a utrpení. Zda se pro hrdinky rozední nebo ne, je ponecháno čistě divákově imaginaci. (03.06.2013)

po dlhšom čase som sa opätovne utvrdil v tom, aký bol Ingmar Berman skvelý režisér a ako rozumel ženskej duši. Na malom priestore nemocničnej izby dokázal rozohrať drámu troch žien a ich rozdielnych osudov. Nič v tomto filme nebolo zbytočné, žiaden dialóg nebol odfláknutý a aj keď sa môžu nájsť mudrlanti s tvrdením, že dej bol ľahko predvídateľný, nie je to nedostatkom. Trojica skvelých Bergmanovských herečiek odviedla kus poctivej práce, až na mladučkú Bibi Andersson, ktorá podľa mňa pomerne často prehrávala. Skvelý film, u ktorého je čudné, že ho videlo, ku svojej škode, tak málo užívateľov ČSFD. (10.02.2016)

4,5  Bergman, akého mám najradšej - Bergman psychologický, hĺbavý. Tento režisér mi je tak blízky, že môžem siahnuť aj po nejakom jeho skoršom, menej známom diele a môžem si byť takmer istý, že na konci sklamaný nebudem. Nápad natočiť psychologickú štúdiu z nemocničného prostredia mi pripadá veľmi originálny, vlastne si spomínam len na dva istým spôsobom príbuzné filmy: skvelé "Ženské oddelenie" (tu si myslím, že sa Štepka Bergmanom inšpiroval) a výborné Kachyňovo dielo "Pozor, vizita!". Väčšina filmu prebieha v tej istej nemocničnej izbe, kde sa paralelne odvíjajú príbehy troch tehotných žien, ktoré predstavujú tri rôzne pohľady na materstvo. Prostredie nemocnice aj postavy sú vykreslené veľmi autenticky, čo spolu s úžasnou štúdiou materstva dáva filmu veľkú silu. Dielo je to mimoriadne nadčasové. Veď stačí upraviť pár drobností (zariadenie nemocnice) a môže to pokojne prebiehať aj dnes, trebárs aj v niektorej z našich nemocníc. (14.08.2021)

Než se rozední je působivé existenciální drama. Bergman byl ženským pohlavím fascinován a zanícenou odhodlaností se stále pokoušel odhalit jejich tajemství a původ magické elementární energie. Žena je vládkyní veškerého života, přesto je jen loutkou v nihilisticky rozjíveném soukolí osudu. Číslice tři je pro filmový příběh zásadní prvek, zdání mihotavého světla naděje je zachováno. Trojí duch ženského elementu je bičován na nejcitlivějším místě, pranýř je smáčen krví bolesti, noční stěny pokoje tlumí vzlykot nekončícího smutku a marnosti. Čeká se dychtivě na dětský křik počátku a slzy zatím stékají na polštář. První ženou na ráně je Cecilia Ellius (pozoruhodná Ingrid Thulin), jejíž trauma ji přivádí k základnímu přehodnocení dosavadního způsobu života. Bolest se přijímá jako zasloužilý trest vlastního etického provinění, smutek se zastavil v mlhavém pohledu trýzněných očí. Tradiční mužství je v konfrontaci se silou ženství zpochybněno. Druhou ženou na odstřel je Hjördis Pettersson (energická Bibi Andersson), nezralé děvče s neúspěšně submisivním pokusem o potrat. Strašák možného společenského odsouzení a ostrakizovaného procesu se vyžívá v rozpolcenosti mysli. Bezprostřednost hrůzy a strachu smrti přivádí k mobilizaci poslední zbytky sil k odhodlání navzdory našeptávajícímu hlasu krve. Třetí ženou, hozenou do antických rozměrů života, je Stina Andersson (velmi dobrá Eva Dahlbeck). Její nadšení z nadcházejícího mateřství je nakažlivé v upřímnosti a radosti, ženská síla se elegantně vznáší a neohroženě září na všechny strany. Bolest je výkřikem absolutního zoufalství a sadistický osud dosáhl vrcholu svého ukojení. Důležitou postavou je Brita (příjemná Barbro Hiort af Ornäs), hlavní zdravotní sestra porodnice. Ušlechtilá duše odvádí své každodenní poslání s úsměvem i prakticky a ochotně podanou pomocnou rukou. Z dalších rolí: zaskočený společensky úspěšný Cecíliin manžel Anders Ellius (zajímavý Erland Josephson), laskavý a pozorný Stinin manžel Harry Andersson (sympatický Max von Sydow), vedoucí lékař porodnice Dr. Nordlander (Gunnar Sjöberg), snaživá poradkyně mladých matek s vlastním tajemstvím bolesti Gran (Ann-Marie Gyllenspetz), do svědomí promlouvající Andersova sestra Greta Ellius (Inga Landgré), ochotná lékařka Dr. Larsson (Margaretha Krook), či naivní Hjördisina kamarádka (Monica Ekberg). Než se rozední je neúprosné filmové drama, osud stojí nade vším a vysmívá se s existenciálně nihilistickou nevybíravostí. Herecké výkony jsou předností a zdůrazněním rozpolcenosti pocitů. Psychologicky éterické. (22.01.2019)