poster

Kytice z tisíce a jedné noci

  • český

    Arabské noci

  • italský

    Il fiore delle mille e una notte

  • slovenský

    Kytica z tisíc a jednej noci

  • anglický

    Arabian Nights

Fantasy / Dobrodružný / Romantický

Itálie / Francie, 1974, 131 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cimr
    **

    Mám rád kontroverzní filmy a baví mě, když umělecké dílo provokuje. Miluju všechno od Mechanického pomeranče po Život Briana. Ale Pasolini mi tam prostě nepasuje. Jeho Trilogie života mi nepřijde provokativní, ale prostě jenom hloupá, rádobyumělecká blbost, kde většinu času pobíhají oškliví nebo nazí lidé a nebo úplně nejhůř oškliví a nazí lidé. Nemám nic ani proti sexu ve filmech. Naopak. Ale tohle rozhodně není hezká, umělecká erotika. Je strašně primitivní - tohle je hezkej kluk, fajn, tak jak z něj ty šaty servu tentokrát? Sebere mu je moře, sundá si je, aby si mohl zatrkat nebo z něj prostě jenom spadnou? Žádné velké intelektuální myšlenky tam nevidím, ale je možné, že se mýlím. Každopádně ty dvě hvězdy jsou za scény, které napsané v knize působí nejspíš vážně hezky.(15.10.2006)

  • HAL
    ***

    Čekal jsem všechno možné jen ne nudu, bohužel ale právě té jsem se dočkal. Může za to hlavně hloupý scénář, který podává původní pohádky promíchané navzájem takže jsem se v ději občas docela ztrácel, nepříliš dobrá režie a až příliš evidentní neherectví většiny zúčastněných. Nechápu také jak může pohled na nahá těla, která se ve filmu hojně objevují, někoho pohoršovat. Po těch komentářích tady jsem se bál že půjde o historické porno jako Caligula a přitom mi ten film přišel docela cudný. Jediné co dokážu pochopit je že spousta lidí nedokáže přenést přes srdce otevřenou homosexualitu tvůrce a to že ji často promítá i do svých filmů.(25.8.2006)

  • JitkaCardova
    *****

    Film plnými hrstmi, nezkaženě, zprostředkovává bezprostřední důvěru v život, oproti západnímu plánování a vymáhání slibů, které ústí jen v pseudosebedůvěru, potlačený strach, bolesti hlavy, tiky, tlaky a nervové poruchy, tady se postavy přirozeně oddávají, v každé příští vteřině se důvěrně noří do nového rozpoložení světa, dávají se mu, sobě, i sobě navzájem, zalíbeně, okouzleně, zvědavě, beze strachu naplno jsou, ve vší síle a kráse... a takto čistě se se sebou nemůžou nepotkat, nemůžou neprožít právě svůj život. Dobrodružství, pravda i krása tady vyjevují svůj původní skalní a velice prostý význam. *** Stavba scén stojí na východním vyplývání, které diváky ze Západu rozčiluje... protože přece rozhodnutí učiněná ze zalíbení v momentu, z vytržení, ohrožují zdárný konec příběhu. A náš divák ví, jak to má dopadnout, aby to bylo dobře. *** Tady je to jinak... teprve oceníme-li v každém životním momentu zalíbeně vše, co se v něm nabízí, přitakáme-li nadšeně a plnou pozorností, odbočíme-li po svěžích pěšinkách, když se nám předestřou, budeme naplno sami sebou, abychom se vůb --- zbytek komentáře mi při ukládání po banální úpravě požrala chyba v matrixu a správci nereagují, budu-li mít přebytek energie, doplním, prozatím si bujaře extrapolujte, milení. ***(29.6.2012)

  • Matty
    ***

    Určitě menší zvrhlost než Canterburské povídky (zde alespoň nebyli obcující satanáši), možná o trošičku lépe zrežírované než Dekameron a se zajímavě propletenou vyprávěcí strukturou, stále však film zasazený do pro mne nepochopitelného Pasoliniho světa, kde mít někoho rád znamená vyspat se s ním, kde se herci dělí na nesympatické a ošklivé, kde je násilí dovedeno do takových extrémů, až působí směšně, kde se to jenom hemží otevřenými homosexuálními narážkami. Za nepatrnou snahu o povýšeni příběhu nad „každý chce ošustit každého nehledě na pohlaví“ se odvážím hodnotit průměrně, ale moc jistý si tím nejsem. 60%(30.8.2006)

  • Kaferano
    ***

    Láska má mnoho tváří. To je psáno jako podtitul názvu. U Pasoliniho filmů mají snad všechny tváře lásky jednoho společného jmenovatele. Sex. Láska je zde redukována na spoustu nahých těl a souložících dvojic. Kluci , holky, všechno na jednu hromadu. Osobně to Pasolinimu nezazlívám, protože docela výstižně zpracoval frivolní středověké texty, plné erotických příběhů. Ať už jde o Decameron, Canterburské povídky nebo arabskou Kytici. V té době byli lidé asi stejní jako dnes a chtěli se občas pobavit a to byl nejspíš i Pasoliniho záměr. Pokud člověk nehledá nic hlubšího, tak má možnost vidět režisérův osobitý rukopis a užít si film plný neherců, lehké poetiky a specifického koloritu...(8.12.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace