Reklama

Reklama

Rogopag

  • Česko Tvaroh (více)
Trailer

Obsahy(1)

Rogopag je složen ze čtyř krátkých filmů různých režisérů. Vypráví příběh atraktivní letušky, která se neobvyklým způsobem vypořádává s obtěžující náklonností jednoho ctitele, dále příběh mladíka jehož přítelkyně změní své chování poté, co nad Paříží vybuchne atomová bomba, líčí aroganci a cynismus filmového štábu při natáčení filmu o utrpení Ježíše Krista na předměstí Říma a konečně představuje typickou "konzumní" rodinku na malém výletě do přírody. (Levné knihy)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (34)

F.man 

všechny recenze uživatele

Čtyři režiséři, čtyři příběhy. První z nich - o atraktivní letušce je na rozehřátí možná až moc plochý, okatý a nicneříkají, avšak pro svou vizuální stránku si zde být zaslouží. Dvojka - Godard - je však už jiné kafe. Precizní střih, ignorace zvuků a hudby, absurdní rozhovory a další detaily, vyvolávají u diváka zvláštní pocity. Tak jak to prostě Godard umí. Do třetice všeho dobrého přichází vrchol ze židle Pasoliniho, který svým hollywoodským stylem snímek hodně oživuje. Určitou roli tady sehrává také Orson Welles, jež hraje marxistického režiséra (Pasolini). Povídka má svůj smysl a mnohé vtipné momenty (Pasoliniho klasiky - střih, zrychlování, barvy/černobílo) pomáhají v celkovém dojmu. Nakonec přispěl svou trochou opomíjený Gregoretti. Jeho kousek je snad ze všech nejvtipnější, avšak zase až příliš plochý a očekávaný. Kritický smysl Tvarohu ale pěkně dodržuje. Každý režisér si tedy vybral pro kritiku jedno z témat moderní společnosti a vytvořili spolu zajímavý snímek. Svou kvalitou sem tam sice hodně osciluje, přesto se jedná o nadprůměrné (možná trochu těžší) dvě hodiny, které za to však stojí. I ex-love you. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Rosseliniho povídka je nejslabší a byl odvážný tah dát ji hned na začátek. Obávám se, že dost diváků odradí od dalšího sledování. Je sice poměrně zručně natočená, ale co naplat, když točit ji nemělo žádný smysl. Je totiž absolutně o ničem a nevyvolá žádné emoce. Hned druhý Godardův příběh je na tom o poznání lépe. Podivná změna v chování lidí po výbuchu bomby a jediný muž, který to ,,prospal" působí dost klaustrofobicky, zvláštně, děsivě... A tedy hodně dobře. Třetí filmek je od Pasoliniho, což je režisér, o kterém nevím co si myslet. Jeho ,,trilogie života" mi přišla vyloženě odporná, naopak Evangelium sv. Matouše výborné. Povídku Tvaroh z tohoto fimu mu určitě připisuju k dobru, ačkoliv na začátku jsem byl trochu zmatený a nevěděl jsem, jak to uchopit. Perfektní závěr mě však přesvědčil. Poslední povídka od v Čechách neznámého Gregorettiho také nebyla špatná. Může se jí vyčítat dějová plytkost, ale to klidně odpouštím, protože je to výborně natočeno (třeba prostřih lidi v restauraci x slepice). Konečné hodnocení je tedy kladné, protože tři ze čtyř povídek jsou z mého pohledu vážně povedené. Z hlediska celkového propojení příběhů bych ale trochu víc zapřemýšlel nad hudbou, která se hlavně ke dvěma prostředním povídkám zrovna dvakrát nehodí. A hlavně bych udělal mezi jednotlivými segmenty delší přestávky. Opět především nad dvěma prostředními povídkami bych se rád trochu déle zamyslel a nepřeskakoval okamžitě na další příběh, aniž ten první dozněl. ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Rosellinni, Godard, Pasolini a Gregoretti = RoGoPaG, vskutku z môjho pohľadu dosť rozporuplný, ďalej v danej veci nadviažem; poviedkový titul, ktorého zvláštny názov mimochodom pochádza z práve prvých dvoch písmen priezvisk režisérov, resp. na konci už teda iba konkrétne z prvého písmena, ktorá bola nakoniec úplne tou najlepšou, v opačnom prípade by bolo konečné [z]hodnotenie zrejme aspoň i o stupeň nižším, a veď predsa napokon posúďte sami: 1). Il libatezza ["Sloboda"] je pomenovanie prvej poviedky, ktorá pojednávala o zväčša sexy čiernovlasej letuške AnneMárii, do ktorej sa extrémne, a k tomu snáď i chorobne, počas daného letu, zamiloval istý, americký pasažier Joe, čo bolo v podstate úvodným spúšťačom nasledujúcich udalostí... HODNOTENIE: ***2). Il nuovo mondo ["Nový svet"], sa zase pre zmenu venoval iným postavám v zložení: Muža & Alessandry, akomsi páru na konci so vzťahom [narážka na autora!], pričom zároveň taktiež zrovna prebieha[la] i akási, apokalyptická konštelácia hviezd v podaní neďaleko explodovanej, atómovej bomby...! HODNOTENIE: **3). La ricotta ["Tvaroh"]  Film vo filme; akosi tak trochu obrátenom naruby, ktorý povedzme nakrúcal »biblický epos« tak, ako sme ho vari ešte nikdy predtým, ba asi ani potom, nevideli, kedy trebárs medzitým taký naozajstný: Orson Welles, stelesnil nikoho iného, než ústredného Režiséra tohto filmu...? HODNOTENIE: **4). Il pollo ruspante ["Kura z voľného chovu"], ma oslovilo plne najviac, pretože MIMORIADNE konzumná spoločnosť v druhej polovici 60. rokov minulého storočia, rozhodne neprebiehala iba v týchto pohnutých časoch v Taliansku, ale súčasne sa tiež preniesla, a to ani nehovoriac o celkovej ROZŠÍRENOSTI zo svojej strany, aj do aktuálneho 21. storočia, vrátane i Slovenskej republiky, kde sa môžeme kľudne považovať za akýchsi maximálnych konzumentov, konečných spotrebiteľov so spotrebiteľskými trikmi zo strán predávajúcich: par excellence! Účasť oboch Ugov, na jednej strane za kamerou [U. Gregoretti], a pred kamerou v podaní Ugoa Tognazziho, bola naprosto najideálnejšou, keď by som na záver len podotkol, že malého syna tejto postavy si zahral skutočný Ricky Tognazzi, čím sa dosiahol i neuveriteľný punc autenticity; skrátka: to najlepšie prišlo [AŽ] na koniec. HODNOTENIE: ****VÝSLEDOK? Nebyť priaznivého záveru, tak by to skončilo zle-nedobre! ()

ad 

všechny recenze uživatele

Budu hodnotit postupně a celkové si nechám až nakonec, čili: CUDNOST - ** (Rosselliniho přístup je bohužel v konkurenci nezajímavý a i celý příběh by bez zneklidňujícího podtónu v podobě snoubence nebyl o nic lepší, než slušná bakalářská povídka) NOVÝ SVĚT - **** (Godard nezklamal) TVAROH - *** (Pasoliny překvapil, snad jediný jeho film, který mě nějakým způsobem zaujal - Především Welles je kouzelný) KUŘE DOMÁCÍ - *** (poměrně vtipná, trochu průhledná, ale pořád fungující satirická hříčka, méně však již nosný příběh...rozhodně ale nejvtipnější ze všech povídek) Celkový dojem neprovázanosti, nevyrovnanosti a (alespoň pro mě) nepříjemná hudba mě nutí dát za tři... Ale i tak se budu vždy koukat jen na dílčí části, než na celý film... ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Povídkový film Rogopag: konec, zánik, úzkost a smrt jsou záminkou k anekdotám a satirám. Odlehčení a estetická novovlnná poezie křepčí radostí ze života. Osobitý Pier Paolo Pasolini dodal stěžejní dílek TVAROH (upraveno v březnu 2021), poeticky prostořekou satiru na společnost, morálku, filmové zákulisí, ale i sebe samotného, dráždí a provokuje, hlásaným křesťanským hodnotám nastavuje zrcadlo a tancuje s verši a postoji. Hrdinou Tvarohu je Giovanni Stracci (velmi dobrý Mario Cipriani), filmový představitel ukřižovaného zloděje, zesměšňovaný a utlačovaný prosťáček, hladový a bezelstný nuzák. Pozadu nezůstává ani režisér právě natáčeného filmu (vynikající Orson Welles s hlasem Giorgia Bassaniho), jsoucný, jízlivý, odhmotněný, vytržený, marxistický a vědoucí. Zaujme hlavní herecká hvězda Sonia (Laura Betti), další hvězdná herečka Valentina (Edmonda Aldini), zostuzený novinář (Vittorio La Paglia), filmový producent na návštěvě (Giuseppe Berlingeri), jeho doprovázející manželka (Elsa de Giorgi), či ten smějící se andělíček (Ettore Garofolo), jedinečný Pasolini! ROBERTO ROSSELLINI (CUDNOST) krásně ukazuje dotěrnost italských mužů vůči ženám, tady konkrétně k půvabné letušce Anně Marii (Rosanna Schiaffino) a nevšední řešení, kterým se musí dotěrného nápadníka (Bruce Balaban) zbavit. UGO GREGORETTI (KUŘE DOMÁCÍ) představuje typickou rodinu konzumní společnosti, která je ovlivňována reklamou a následným nákupem všeho možného, ale k vlastnímu životu nepotřebnému. S nádherně ironickým nadhledem představuje konzumní maloměšťáckou rodinu, která má ale o své úrovni vždy lepšího mínění. Hlavu rodiny ztvárnil Ugo Tognazzi. JEAN-LUC GODARD (NOVÝ SVĚT) je zřejmě fascinován situací, kdy žena náhle přestane milovat svého partnera a chová se trochu zvláštně. Přiřazuje jim určitou chladnou krutost a zde to svádí na atomový výbuch 12 tisíc kilometrů nad zemí. Tomu výbuchu přiřazuje moc měnit chování lidí a tím na něco svalit vinnu v nevysvětlitelnosti, nevyzpytatelnosti v chování žen a jejich vychladnutí, i když předtím tvrdili něco jiného. Svět mužů a žen se dostává do konfliktu, protože si nejsou schopni navzájem porozumět. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Pier Paolo Pasolini byl za epizodu „La ricotta“ odsouzen za pohrdání náboženstvím, ale trest odnětí svobody si díky amnestii neodseděl; film se vrátil na plátna s úpravami zvuku a některými škrty, stejně jako s úpravou úvodního titulku a závěrečné poznámky Orsona Wellese, která původně zněla: „Zemřít byl jeho jediný způsob, jak udělat revoluci.“ Nahrazeny byly také fráze: jako: „Pryč s krucifixy,“ které postupně vykřikují postavy na scéně i na ulici, a dokonce i pes; drobné škrty vedly také ke zkrácení některých sekvencí, které byly považovány za trapné, například Stracciho (Mario Cipriani) vzlykání (mylně považované za orgasmus) před striptýzem komparzistky a moment goliardovského veselí, který přeruší konstrukci výpovědi. Škrty provedl Pasolini přímo na negativu, což vedlo k domněnce, že první verze byla ztracena. Kopie filmu s původním střihem byla nakonec nalezena a restaurována Cineteca Nazionale, která také znovu vložila několik vteřin střihů provedených cenzurou ještě před uvedením první verze (všechny se týkaly scény striptýzu); s názvem La ricotta director's cut byla uvedena v roce 2022 na festivalu Bologna Festival del cinema ritrovato. (classic)
  • Pier Paolo Pasolini, režisér segmentu "La ricotta", sfilmoval príbeh o ukrižovaní Ježiša Krista už vo vážnejšom prevedení o rok neskôr vo filme Evanjelium sv. Matúša (1964). (ash99)
  • Námět tohoto netypického sci-fi filmu by se dal popsat jako „šťastný začátek konce světa“. Inspirací byla režisérovi četba románu „Já legenda“ od amerického spisovatele sci-fi Richarda Mathesona. (classic)

Reklama

Reklama