Euforie - Série 1

1. série: 65 % Velice nadhodnocená podívaná. Scénáristé se očividně řídili motem "nějak tu show splácej, hlavně ať jsou tam naháči". Goal accomplished. Žádné velké umění to není – ne, že by to cílové skupině vadilo. V podstatě je to velmi uvědomělý projekt. Nesnaží se mít morální přesah, souvislý děj nebo podobné blbosti. Euforie se drží toho, co umí – záběrů penisů a poprsí. Cílem je...? Asi divácký prožitek. Nechme to být. Zendaya hraje výborně, příběh o ní má stokrát větší hodnotu než osudy ostatních postav, včetně směšně dvojrozměrného záporáka Nata. Při sledování jsem spíše než euforii zažíval dysforii. Štve mě, jak je to klišovité a tupé a dějové linky zůstávají otevřené, což naznačuje, že se k nim budeme muset vrátit ještě ve 2. řadě, na kterou nevím, jestli se kdy podívám. Kde exceluje Sex Education, tam tato show euforicky lapá po dechu, asi se předávkovala vavřínů a víry, že Zendaya to sama utáhne. Neutáhla. Mrzí mě absence jakéhokoliv humoru, vidím to jako promarněnou příležitost. Z toho důvodu mi scény, kde bylo více teenagerů pohromadě přišly umělé. Vytáčí mě, že se to bere tak vážně, v kontextu tématu působí zápletky s drogovými dealery či bipolárním psychopatem nepatřičně, přepáleně, zavání snahou o nemístnou velkolepost. Akorát tak ještě více narušují pospolitost děje, ovšem toto už se nemile tře i s ústředním motivem, čímž je puberta. To mě přivádí k závěru. Sere mě, že se to dá všechno ospravedlnit tvrzením, že Euforie je o pubertě a puberta je zmatená. Omyl. Puberta je sice zmatená, ale Euforie je o hovně. P.S.: Zhlédl jsem i 2 bonusové díly. Zprvu jsem měl radost, že konečně můžeme odhodit balast vedlejších postav a soustředit se jen na ty dvě, ale pak jsem zjistil, že obě dvě epizody jsou koncipované jako jeden velký hodinový dialog. Problém je v tom, že moc nebylo o čem si povídat. Ačkoli se na tom scénáristé vyřádili (nebojte, i na naháče došlo), tak zhruba v polovině jsem u obou dostal pocit, že se promluvy začínají opakovat a jednoduše není co říct. (27.04.2022)

Vzhledem k tomu, že jsem dospíval v 90. letech, tak jsme se dost navyváděli a zobrazované mne nikterak nepohoršuje. Nicméně o totální krizi identity současných generací jsme si mohli nechat jen zdát, za což jsem opravdu vděčen. Pokud se seriál snažil tuto krizi vyjádřit, pak se mu to dost daří a zasloužil by o hvězdu dvě víc. To si ale v nejmenším nemyslím... (25.11.2020)

Euforie začala pro mne v celku netradičně. Postupně se ukázalo a vykrystalizovalo, co v sobě seriál skrývá. Dokáže si totiž pohrát s detaily zpracování, které by jen tak nikdo nevyužil a jen tak by nikoho nenapadly. Mluví se o tom jako o novém Skins, ale já si tedy nepamatuji, že by britská verze byla tak propracovaná a osobitá. O každé osobě máte na začátku medailon a dozvíte se mnohem více z nitra samotných postav, které se z vedlejších v celku snadno stanou hlavními, když je to potřeba. Seriál umí docela i zaskočit tím, co se kolem naší mládeže dokáže dít i s největšími prvky psychopatie. A závislosti samozřejmě. Hodně závislosti. Plus k tomu musím připočíst skvělý soundtrack, který dokázal být zároveň moderní a přesto zcela adekvátní a i pro mne plně vyhovující. Ono je to vlastně další teenage drama. Jenže! Za žádnou cenu to není jako Riverdale nebo nedej bože Elite. Proč? Není to to tolik irelevantní a nechtějí vám vypadnout oči z důlku, jen protože někdo řeší něco totálně stupidního. Máme zde problémy, které jednoznačně byly zpracovány dost originálně a to jak už ve scénáři a nebo v rámci kamery a střihu. Finální scéna sama o sobě epická jak nikdy. Zatím si to asi neuvědomuji jako u mnoha dalších věcí podobných, ale myslím, že tohle je jeden z těch materiálů, kde se na druhou sérii budu ještě dost těšit. (07.09.2019)

Sledovat EUFORII je nefalšovaná cinefilní euforie. Tohle není jen tak obyčejná emocionálně-realistická exkurze do subsvěta teenagerů a generace Z. Tohle je zcela beze srandy přelomový seriálový projekt, který nemá v dějinách televizního formátu sebemenší obdoby – ať už z hlediska estetiky, experimentálního pojetí, poetiky fikce, extravagantní stylizace, mozaikovité narace, brilantního melancholického soundtracku od Labrintha, či audiovizuální pompéznosti celkově. A není to jen díky tomu, že naprosto bourá veškerý mýty a klišé queer subžánru/coming-of-age generační výpovědi, ale naprosto revolučně bourá koncept čtvrté stěny a přepisuje konvence seriálového vyprávění/vizuálního story-tellingu. O autentický reflexi morálky mý zkurvený generace, která je nepřikrášleně explicitní a paradoxně i subtilně implicitní (díky čemuž divák může mnohdy číst mezi řádky), radši ani nemluvě – vzhledem k tomu že já sám mám zkušenosti s drogama, vím o čem mluvím. Jako bych se díval do zrcadla. Inu, život je nelítostná kurva..... Zendaya je femme fatale, no a Hunter Schafer je transgerder bohyně 💜 (06.08.2019)

Novembrová Eufória, určite som čakal niečo iné, ale takto, nebolo to až tak zlé. Asi najrealnejšie vyobrazenie dnešnej teen komunity. Lgbt ako sviňa. Treba pochváliť hlavnú predstaviteľku ktorá zahrala celkom fajn. Čo ale iritovalo bol jej Český dabing. Absolútne sa jej nehodil a bol otrasný. Ak bude druhá séria a na další rok si poskytnem službu Hbo Go, možno tomu dám ešte šancu. 3* (11.11.2020)