Loni v Marienbadu

Pre niekoho neskutočna nuda a pre ineho hodnotny umelecky film.Stači si vybrat.Samozrejme pod podmienkou že film vydržite dopozerat do konca. (23.08.2018)

Tento film je buď, alebo. Sú ľudia, ktorí ho milujú, ani nevedia prečo, a ľudia, ktorí ho nenávidia, lebo nechápu. Dlho som patrila do prvej skupiny, kým mi niekto nepovedal: "Filmárom sa môžeš nazývať až vtedy, keď natočíš štyri také zábery, akých tam bolo päťdesiat." Do prvej skupiny patrím stále. Až na to, že teraz som na to hrdá. (17.02.2008)

Tenhle film jsem měla chuť po prvních dvaceti minutách vypnout, a to hlavně kvůli nesnesitelným varhanním skladbám, které mi trhaly uši. Zvláštní, vleklý, nudný film. Dvě hvězdy za krásné kostýmy (Coco Chanel) a za konec. (04.02.2014)

Úžasný, průlomový a nepatrně atypický snímek od uznávaného francouzského režiséra mě osobně ohromil. Nejen díky té mysterióznosti, nekonečnosti i pocitu prázdna, ale díky procítěnosti, střihotvorbě, scénaři, hereckým výkonům, spleti několika zrcadel a sošek a stejné ozvěně ve všech chodbách. Autor prostě dodal přepychovému rozsáhlému baroknímu hotelu jinou, nostalgickou dimenzi, a toho si cením. Přesto mám několik výtek! Ten třetí muž, jenž radil ženě byl velmi zbytečný a moc toho prozradil. Ovšem také kdyby chtěl Resnais udělat ještě více přelomový snímek, bylo by skvělé, kdyby se celou dobu jednalo o dialog s kulisami mlčících hostů, nekonečné ozvěny a ozdobách hotelu. O zbytečné prodlouženosti ani nemluvím, ale v té době to byl prostě trhák... 86% (18.02.2014)

Slabé a prázdné, leč bezesporu zajímavé a formálně "nápadité" (03.03.2005)

Přemýšlel jsem jestli pět není moc. Ne to teda není, je to krása. PS: podpůrným prostředkům bych se v tomto případě nevyhýbal :). Poslouchejte mě. Poslouchejte mě. Nechte mě být. :D (05.06.2012)

Umělecký, náročnější film, který mnoha lidem může připadat jako "totální kravina" apod., menšina diváků bude nadšena. Já byl celkem dost fascinován, hodně poutavá je varhanní hudba, ale nejen ta, prostě celkové podání, skloubení vizuální a hudební stránky. 8.6.12 dávám 80%. Opakované vidění může být zklamáním. (10.06.2012)

Hypnotický příběh s roztříštěnou narací, s časem vtěleným do prostoru, s neviditelnou hranicí pravdy a lži, skutečnosti a fantaskna či fantasmagorie, příběh naplněný snad šílenstvím, snad prohrou života se smrtí, ale zejména lidskou myslí v té nejčistší podobě a lidskou existencí. Osud proudu filmové nové vlny a literárního nového románu tak ukazuje, že tento směr zůstal dodnes životný, ale jen ve své filmové podobě. (09.02.2014)

Česky název by měl být Loni v Marienbadu. Dle mého nejlepší film co jsem kdy viděl, ale bacha vůbec jsem mu nerozuměl (a nebyl jsem sám:-). Vypráví se, že všichni serioznější kritici světa si na tomhle filmu vylámou zuby. Dějová linka mi po několika shlédnutích na plátně stále uniká a popravdě řečeno je mi to buřt. Hlavně se na to výborně kouká (skutečně geniální ČB obrazové řešení), neustále je z toho cítit napětí a musíte na to koukat. Je to čisté umělecké dílo, žádný kalkul, žádný marketing, žádný fórky, vyloženě cítíte, že autor rezignoval na konvence a vytvořil něco tak jedinečného, že kdyby to šlo mohli by jste to pověsit do galerie vedle renesančních mistrů. Nedoporučuji skalním fandům akčních filmů či romantických komedií a vůbec oddychové produkce - mohlo by je to zabít! Je to síla i pro intouše:-) Ale jinak může být pro každého zajímavé jestli to alespoň vydrží:-) Třeba v tom jako já najdete zalíbení - což už jste asi našli, protože nevím jak jinak by jste se doklikali až k přečtení tohoto:-) (16.01.2003)

Dvaja ľudia. Muž a žena. Prostredie honosného barokového zámku, znepokojujúca organová hudba. Miesto tak nehybné a tajomné, že ani nemôže byť skutočným. Ľudia ako kulisy, ktoré síce otvárajú ústa, no zvuk vychádza nevedno odkiaľ. Snové obrazy dlhých chodieb s postávajúcimi nehybnými sluhami, nekonečných záhrad a istej izby. Muž detailne opisuje posledné stretnutie, ktoré sa odohralo v rovnakom čase a na rovnakom mieste presne pred rokom...no napokon nevylučuje, že sa to mohlo odohrať aj niekde inde. Útržky, spomienky a prítomnosť neznámeho muža, ktorý vždy vyhráva. Oblečenie nám tentokrát neposkytne vodítko na odlíšenie neustále sa striedajúcich časových rovín...práve naopak- dokonale nás zmätie. Stalo sa to naozaj? A ak aj áno, čo z reprodukovaných spomienok je skutočnosť? Práve táto hra na mačku a myš, v ktorej má nedôveryhodný rozprávač vždy navrch, ma na filme Vlani v Marienbade uchvátila. Obraz, hudba a neustále sa opakujúce repliky majú svoje čaro. Je to skladačka, z ktorej si každý divák môže vybrať tie časti, ktoré uzná za vhodné, a to aj v rôznych obmenách. A pre každého a po každom pozretí môže vzniknúť úplne iný príbeh. Možno to naozaj nemá žiadny skutočný význam, no "prečo by umenie malo mať zmysel, keď svet, v ktorom žijeme, zmysel nemá?" (10.04.2012)

Loni v Marienbadu jsem se s ní seznámil. Letos v Carlsbadu si na to nepamatovala, ale dovolila mi šáhnout jí na kozy. Doufám, že příští rok ve Frederiksbadu mi dovolí víc. Proč? Protože do Teplic zásadně nejezdím. (05.06.2012)

Dlouho jsem se odhodlával kouknout se na tento snímek, protože jsem mněl za to, že ještě neuzrál čas. Zkusil jsem to brzo-ještě neuzrál. Tak znovu od začátku se budu odhodlávat a čekat. (12.12.2012)

Tak jsem si jako vždy před napsáním komentáře přečetl pár kolegů, kteří to stihli již přede mnou, a s potěšením jsem zjistil, že: 1. nejsem jediný, kdo ten film nepochopil; 2. nejsem jediný, komu z celého filmu utkvěla v hlavě jenom hra 7-5-3-1 a pán, který nikdy neprohrává (celou druhou půlku jsem přemýšlel nad nejlepší strategií, kterou bych také tuto hru ovládl, a pak mohl machrovat mezi kamarády); 3. nejsem jediný, kdo si z filmu odnesl závěr, že je to celé jenom hra mající za cíl sbalit dotyčnou ženu - ale musí se nechat, že je to o hodně romantičtější svádění než jak se to dělá dneska; 4. nejsem jediný, komu v průběhu filmu hudba přišla nadbytečná a přehlušující film samotný; 5. nejsem jediný, komu film přišel odtažitě chladný. Ale musí se nechat, že to má poměrně solidní filozofickou základnu a nutí to člověka přemýšlet, na což jsme si u dnešní kinematografie asi už trochu odvykli. (02.05.2014)

Mnozí si stěžují, že film nemá tempo, že se hrozně vleče. Ano, je to tak, ale je to pochopitelné. Muž se stále snaží rozpomenout ženu, ta však nic. Snímek má obrovskou hodnotu, natočen byl o půl století zpět a má takto moderní scénář. Nejvíce mě zaujalo, že film nemá vůbec jasný konec. Zkrátka si mohu domyslet sám, jak to doopravdy bylo, aniž by mi kdokoliv něco vnucoval. Trochu slabších, ale jinak pět hvězd. (05.07.2014)

Smrťák je ten, kdo vždycky vyhrává, ať začne on nebo ty. A pak se všechno zastaví a zacyklí, kontury se začnou rozmazávat. Jenže smrt je jen okamžik, pak přijde anděl a až se mu vydáš, provede tě zahradou. (10.11.2016)

Velké prázdno. Ovšem pro filmové kritiky je to něco jako onanie. (16.06.2023)