Reklama

Reklama

Noc a mlha

  • Francie Nuit et brouillard (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Svědectví o životech vězňů nacistických koncentračních táborů, vybudovaných na různých místech Evropy. Film ukazuje hrůzu těchto míst a dovolává se památky několika milionů umučených, mezi nimiž byly i tisíce dětí. Film získal Cenu za dokumentární film na X. MFF v Karlových Varech v roce 1957. (oficiální text distributora)

Recenze (77)

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Pro mě je Noc a mlha nejsilnějším dokumentem o hrůzách koncentračních táborů. Nejde jen o záběry všech těch lidí, ale hlavně o to, jak dokument vystihl tu beznaděj, strach a bídu, která se v táborech smrti zabydlela. Z tohohle filmu se budu ještě dlouho vzpamatovávat - ta syrovost, kamera, co se nebojí ukazovat všechna ta zvěrstva... Ještě dlouho to budu mít v hlavě. Film na mě měl přesně ten účinek, který Resnais zamýšlel: události z koncentračních táborů nebyly jen hry rozmařilých dětí. Bylo to zlo, které se snažíme vytěsnit, odlehčit, zapomenout. ()

wafc 

všechny recenze uživatele

Poměrně klišoidní dokument s otravně vtíravou hudbou. Co bych ale ocenil jsou dobové syrové záběry bezhlavých těl a dalších legrácek, které mně byly dodnes skryty. A zajímavý byl i návrat do táborů v roce 1955, kdy se očividně o tábory nikdo nestaral, tak jak tomu je v dněšní době. Co mi ale chybí jsou náglovský pornáče. Tak už himmler-herrgott-krucajs-eliminent někdo vyhrabejte Mengeleho tejpy. Vždyt nás přece všechny zajímá, jak polosešitej beznohej jude klátí svý dvojče. Nebo ty kápovský večírky plný nezávaznýho seksu o kus žvance. Však dobrá hospoďine pro jednohubku i přes plot skočí. Teda pokud neni elektrickej. ()

Reklama

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Resnaisův kámoš F. Truffaut napsal o tomto filmu, že to "není dokument, obžaloba či báseň, ale MEDITACE o nejdůležitějším jevu dvacátého století," a že Resnais nám tím dal "krutou, ale zaslouženou historickou lekci." Pozlatit a opatřit znamenitým štemplem... Jestli po tomto filmu někdo nestráví alespoň hodinu intenzivním přemýšlením, nechť je ztrestán ročním zákazem internetu... Žádné: "Ach to bylo hrozný a teď si jdu dát kafe a mrknu na Big Bang Theory." Netvařme se, že je to záležitost stará 70 let a že se to už rozhodně nemůže opakovat. Může; a čím jsem starší, tím silněji nabývám přesvědčení, že bude... Nuit et brouillard je nejlepší film na dané téma, který jsem dosud viděl. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Vskutku silný dokument, jehož hlavní devízou je autentický filmový materiál, z něhož musí každému nutně vyskákat husí kůže po těle. Pravděpodobně i skrze rok vzniku tohoto počinu je celé jeho vyznění jaksi emotivnější a působivější. Tohle zkrátka zanechá stopu a přestože po čase vám možná splyne s jinými dokumenty s tematikou holocaustu, to nejdůležitější v paměti zůstane - ono pověstné a zlověstné memento, kam až je člověk schopen zajít... ()

fragre 

všechny recenze uživatele

To je nejpůsobivější dokument o koncentračních táborech, který jsem kdy viděl (i když chápu, že Šoa, Zapomenuté transporty etc. byly více o zachycení individuálních výpovědí). Velice sevřený, se strohým komentářem, který jen glosuje obraz, s působivou hudbou. Působí stále neobvykle moderně. Nezapomíná, že v pozadí stáli Němci, ale zdůrazňuje, že to byli lidé, tedy, že není jistota, že to zopakují někde a někdy nějací neněmci (což se již také v různém měřítku stalo). I zlý duch si vane, kudy chce. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Spisovatel Jean Cayrol se zapojil do francouzského odboje. V roce 1942 byl po udání zatčen a deportován jako politický vězeň N.N. (Nacht und Nebel) do koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. Po návratu na základě zkušeností z koncentračního tábora složil básnickou sbírku „Poèmes de la nuit et du brouillard“ („Básně noci a mlhy“, 1946), jejíž text pak v roce 1955 rozšířil a následně upravil do podoby komentáře pro film. (bratr.Milan)
  • Režisér Alain Resnais byl proti natočení dokumentu o holokaustu. Přesvědčil jej až Jean Cayrol, který pobyt v koncentračním táboře přežil. (HellFire)
  • Film měl být uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 1955. Na naléhání německého velvyslance francouzská vláda tlačila na festival, aby film nebyl promítán, údajně proto, že „utrpení lidí, kteří jsou vězněni, zastrašováni, mučeni a umírají“, by se špatně hodilo ke slavnostnímu duchu takové příležitosti. Poté, co stovky obětí tábora pohrozily, že budou v Cannes pochodovat oblečeni do vězeňských obleků, festival film uvedl mimo soutěž. (bratr.Milan)

Reklama

Reklama