Reklama

Reklama

Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (747)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Pro naše první setkání s Pasolinim jsem si vybral jeho zde nejhůře hodnocený film, takže ano, očekávání nebyla z nejvyšších. Přesto to, co jsem dostal, předčilo skoro všechna má očekávání, ať už v kladném či záporném slova smyslu. Jde asi o to, zda (a jak moc) je divák ochoten na tuhle perverzní, nechutnou, cynickou, ale zároveň humorně absurdní (úsměv, ze kterého mrazí) hru přistoupit, a také, jestli v něm chce hledat nějaký vyšší režisérův záměr nebo ne (on si ho tam člověk může a nemusí najít). Film totiž nelze brát vážně a osobně si myslím, že ani on sám se tak neprezentuje. Hned úvodní kontrast mezi pohodovou hudbou, úsměvnými titulky a „náborem“ divákovi naznačí, že půjde o žánrově poněkud nevyrovnanou podívanou. A pak následuje změť zvrácené erotiky, fekálních výjevů a popírání morálních a lidských hodnot, to vše doprovázeno zastřešujícím násilím. A přestože snesu hodně a ani tento film mě svým obsahem nezabránil ho bez větších problémů dodívat, musím uznat, že třeba takové krmení psů, svatební hostina (člověk by čekal „mléčný koktejl“ a místo toho rovnou dostane „jitrnicový prejt“) nebo závěrečné mučení (oko, čelo a hlavně jazyk?!) je už poněkud přes míru a pro většinu diváků (zcela) neúnosné. V mém případě však šlo hlavně o zjištění, co všechno si někdo troufne ukázat ve filmu, a to mi opravdu rozšířilo obzory (navíc rok uvedení, 1975!). Zajímavá je ovšem také zvuková stránka, myslím tím třeba ty letadla a obecně i hudba (takhle použitou píseň z Carmina Burana jsem opravdu ještě neviděl). Celkově ne úplně jistý průměr, pokud se ještě někdy v budoucnu donutím na film podívat, hodnocení dost možná změním. „Co je příjemné, je i přípustné.“ ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Kontroverzní? Jistě, nemá cenu tvrdit opak, když v řadě zemí je stále zakázaný. Zvrácenost či sociální výpověď o společnosti? Výpověď o zvrácené společnosti. Dobře rozumím tomu, že nejde o pohled na společnost totalitní ( ta je jen zástěrkou), ale soudobou. Pasolini se nikdy netajil svým levičáctvím. Dnes by se mu mohlo u nás lépe porozumět. Pokud jste zažili socialismus, je to jasné. Pokud zažíváte kapitalismus ( mám obavy, že jsme ve fázi raného kapitalismu 19.století), je to jasné rovněž. Nic nemění na tom, že socialismus byl dobou zrůdnou a zlou! Dnešní člověk má možnost svobodně cestovat, svobodně se vyjadřovat, má svobodný přístup k informacím i umění, trh je přesycen zbožím....a přeci. A přeci se tak snadno dostanete do role obětí Pasoliniho filmu. Stačí jen obyčejný střet s úředníky, nevypořádané restituce, firmy těžící z nedostatku práce v určitých místech naší země, bezmoc po záplavách, podvodné firmy, které vás dokážou připravit o vše ( cílené skupiny, např. staří lidé, se mnohdy bránit nedokážou) ...dlouhý seznam. Tady vidím jasnou paralelu. K dokonalé společnosti máme zatím hodně daleko, ba co dím, i k demokratické společnosti západního typu, jako je třeba v Německu či ve Francii ( o USA nemluvě...). ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Byla jsem ochotna přistoupit na režisérovu hru. Říkala jsem si, že bych hodnotila výš, kdyby to nebylo tak strašně zdlouhavé. Jenže ta zdlouhavost k tomu asi patří, pokud to má být zobrazení a kritika konzumu, jak jsem to pochopila, takže to tomu vyčíst nemůžu. K srdci mi to nepřirostlo, emoce moc nevzbudilo [očekávala jsem něco daleko horšího + (vložená poznámka: přála bych si tenhle film vidět, aniž bych o něm cokoliv věděla předem)], postavy byly dost ploché (hahaha), zahrané přesně v této intenci, myšlenka tam nějaká byla nebo jsem si ji částečně domyslela, určitě si myslím, že jsem narazila na ironii, ta by se ostatně při mírném posunutí úhlu pohledu dala přehrabovat lopatou (scéna, kdy všichni lžou, aby si zachránili zadek, otočení dalekohledu při závěrečné kochačce). Líbila se mi kamera a kulisy. Jinak už nemám co dodat, kromě toho, že mi prostě jako bestiální přijdou jiné věci než pobuřující filmy. V tomhle směru je docela zajímavé sledovat reakce lidí víc než samotný film, ale bez filmu by to nešlo. Potrefená husa nejvíc kejhá nebo jak to bylo. --- A taky si nemůžu odpustit reakci pana Letce: "Tenhle film je o hovně. Doslova." ()

Tosim odpad!

všechny recenze uživatele

Sadeho kniha, z níž film vychází, není žádným varováním. Je dílem člověka, který psal neškodné porno :))) a na druhé straně i nemorální a zrůdné neuvěřitelnosti, čistě jen pro potěšení své a dalších grázlů tohoto zaměření. Když se člověku zašije do těla krysa, která se má pak prokousat ven, není to vize, myšlenka ani memento, ale jen a jen to jediné - odpad. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Chápu, že pro většinu lidí jsou praktiky zde zobrazené nechutným divadlem, od kterého je lépe odvrátit oči a ještě si na režiséra zanadávat. Ale což takhle aspoň zkusit pochopit smysl celého díla a neodsuzovat ho z fleku jako odpad... Podle mě je Saló aneb 120 dnů sodomy naprosto dokonalou uměleckou realizací (i když vyhnanou do značného extrému) toho, co Freud nazval anální charakter... A jak jinak nastavit zrcadlo společnosti, která podlehla fašictické diktatuře, než totální provokací? Provokativní díla budou vždycky kontroverzní, nicméně pokud ve filmu někdo vidí jen ten sex a výkaly, tak je trochu mimo... ()

Galerie (37)

Zajímavosti (15)

  • Stejně jako v Sadově románu je vše zapisováno do notesu, který trýznitelé střeží jako oko v hlavě. Mezi takovéto prohřešky patří i jen nepatrný náznak soucitu nebo něžnosti. (Zdroj: Daniel Molitor)
  • Při premiéře v Západním Německu roku 1976 byl film zakázán státním prokurátorem. Pár dní nato byl nicméně povolen. (HellFire)
  • Televizní stanice Sky se pokusila odvysílat celou nesestříhanou verzi filmu, ale návrh byl zamítnut. Film se tak stal vůbec prvním pořadem televize Sky, kterému nebylo povoleno odvysílání. (HellFire)

Související novinky

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri

17.04.2010

12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)

Reklama

Reklama