Salò o le 120 giornate di Sodoma
Salo ou les 120 journées de Sodome
Salo, or The 120 Days of Sodom
Salo, or The 120 Days of Sodom
Obsahy(2)
Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (15)
- Jan Bernard ve své studii o Pasolinim napsal: „Pasolini prezentací těchto krutostí protestuje proti vykonavatelům moci, kteří se považují za bohy a pod anarchistickým heslem „Není-li Boha, je všechno dovoleno,“ redukují lidské tělo na věc, libidinózně člověka vykořisťují, odcizují a přivlastňují si jeho sex." (Zdroj: Daniel Molitor)
- Stejně jako v Sadově románu je vše zapisováno do notesu, který trýznitelé střeží jako oko v hlavě. Mezi takovéto prohřešky patří i jen nepatrný náznak soucitu nebo něžnosti. (Zdroj: Daniel Molitor)
- Děj celého filmu je rozdělen do kruhů Dantova „Pekla“. Jako první je „předpeklí“, kde se představuje čtveřice představitelů moci. Po předpeklí totiž následuje „kruh posedlostí“, kde jsou sexuální zvrácenosti, pořádají se zvrácené svatby a nejrůznější perverzity. Oběti jsou zbavovány vlastní vůle a zachází se s nimi jako s pouhými loutkami na hraní. Sebemenší prohřešek je krutě trestán. Po kruhu posedlostí následuje „kruh výkalů“. Vše je přípravou na úplné vyvrcholení, čímž má být poslední kruh, který je nazván „kruh krve“. Nastává skutečné peklo. I zde je určitá souvislost s de Sadovým románem, kde jsou oběti během posledních dvou vyprávění mučeni a popravováni. Pasolini nechal vyprávět dvě prostitutky a poslední dějství ponechal bez příběhů. (Zdroj: Daniel Molitor)
- Pier Paolo Pasolini se dění po uvedeni filmu nedožil, zemřel v noci z 1. na 2. listopadu 1975, kdy byl brutálně ubit holí a přejet automobilem na fotbalovém hřišti v Ostii. Stalo se tak po hádce s Pinem Pelosim, mladým prostitutem, s kterým chtěl Pasolini navázat kontakt. Skutečná příčina vraždy však nebyla nikdy vyjasněna. (Zdroj: Daniel Molitor)
- V Německu a Itálii byl soudně zakázán, v Austrálii je zakázán dodnes. V Itálii s odůvodněním, že společnost není ještě natolik vyspělá, aby mohla tomuto dílu plně porozumět. Producent filmu Alberto Grimaldi byl po natočení odsouzen k podmínečnému trestu a pokutě. (Zdroj: Daniel Molitor)
- Notoricky známá scéna, kde je mladá dívka donucena jíst exkrementy, byla Pasoliniho metafora na konzumní kapitalismus. (Ruuzha)
- První film ze zamýšlené trilogii o smrti. K natočení zbývajících dílu však nedošlo kvůli úmrtí Pasoliniho. (HellFire)
- Televizní stanice Sky se pokusila odvysílat celou nesestříhanou verzi filmu, ale návrh byl zamítnut. Film se tak stal vůbec prvním pořadem televize Sky, kterému nebylo povoleno odvysílání. (HellFire)
- Saló odkazuje na město Lake Garda, kde se odehrává děj filmu. Pro Italy je toto město připomínkou hrůz páchaných Benitem Mussolinim. (HellFire)
- Při premiéře v Západním Německu roku 1976 byl film zakázán státním prokurátorem. Pár dní nato byl nicméně povolen. (HellFire)
-
Japonská verze DVD filmu obsahuje několik scén, které ve filmu neuvidíte. Mezi nimi dívku připoutanou k elektrickému křeslu a těla obětí vyrovnaná v řadě na nádvoří.
(HellFire)
- Místo výkalů byla pojídána směs čokolády s pomerančovou marmeládou. (Kulmon)
- Saló sa umiestnilo na vrchole rebríčka "Filmy, ktoré šokovali svet" slovenského časopisu FilmMax. (ash99)
Související novinky
12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri
12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)