Čarodějky

Vskutku zajímavá „sbírka“ pěti povídek z nichž každá je jiná jako noc a den a to nejen svým pojetím, obsahem, ale i délkou a především kvalitou. K Čarodějkám jsem přišel jako slepý k houslím, ale určitě nelituju času, který jsem jim věnoval. Je ovšem pravdou, že ani jedna z povídek mě neuchvátila natolik, abych tomu dal víc jak průměrné hodnocení. To jen tak naokraj. První povídka o závistivé smetánce a hlavní hvězdě večera nebyla vyloženě špatná, ale mezilidské vztahy už dneska nejsou žádné terno, takže až na pár okamžiků, jsem se u toho trochu nudil. Druhá byla sice krátká, ale zakrvácený chlapík mě pobavil hlavně díky dobrému českému dabingu (a to se mi moc často nestává, abych jej chválil). To Pasolini a jeho třetí zrzavá povídka, to už byla jiná káva. Já filmy tohoto režiséra mám rád, takže jsem byl i tentokrát potěšen. Přestože je tato groteska takovou milou blbostí, dokázala mě opravdu rozesmát. Zvláště pak začátek byl luxusní. U čtvrté povídky se značně přitvrdilo, což bylo samozřejmě dobře. Jen škoda, že byla tak krátká. Nicméně dávám palec nahoru. No a u poslední jsem byl hodně na vážkách. Manželské patálie místy pobavily, ale opět jsem tu narazil i na několik hluchých a skoro až uspávajících míst. Clint Eastwood se tu nejspíš ocitl omylem (nepodal špatný výkon, ale já ho mám přece jenom raději v jiných drsnějších rolích), ale zřejmě se nechal ukecat – hlavním lákadlem byla možnost ležet v posteli se Silvanou Mangano – tahle herečka a hlavní hrdinka všech pěti povídek byla prostě kus!!! (29.05.2016)

Ty kokos, a tu hral aj pan Vychodnyles ? Ako Sylvanu Mangano /Teorema/ som si hned vsimol, ze tu bola a viem, ze jednu poviedku natocil Pasolini, ktoreho nijak nemusim, ani jeho rezisersky styl. Girardotka fajna, na urovni, vedela hrat -zvysok som uz nepoznal. Konkretne ide o tychto 5 poviedok a/Carodejka Upalena za Ziva b/Spolecensky Duch c/Zeme z pohledu mesice d/Sicilianka e/ Obycejny Vecer. Skoda, ze ani jednu scenku nenatocil moj oblubeny Fellini alebo Antonioni, hned bych siel s hodnotenim vyssie : 61 % (31.07.2018)

Pět rozmanitých povídek se Silvanou Mangano v hlavní roli. V první povídce s Annie Girardot (ČARODĚJKA UPÁLENÁ ZAŽIVA) na mejdanu, který měl pro hlavní hrdinku původně jiný scénář. V poslední povídce s Clintem Eastwoodem (VEČER JAKO KAŽDÝ JINÝ), kde Clint vystupuje jako líný muž s anglicky suchou povahou, který ztratil "zájem" o svou ženu, ta je naopak temperamentní italkou a představy má zcela jiné. Nejitalštější povídka je SICILIÁNKA režiséra Rossiho o údajném poškození pověsti mladé dívky a z toho vyplývající pomstě. ZEMĚ Z POHLEDU MĚSÍCE je zajímavý snímek o dívce jménem Absurdita, která se stane na dvakrát novou paní domu rodiny Miaových. SPOLEČENSKÝ DUCH povídka s Albertem Sordi o muži, kterého srazila žena autem a odváží ho do nemocnice. (02.09.2011)

Bylo to tak půl na půl.První povídka průměrná podívaná o jakém si spolku přátel kteří se baví na večírku,druhá povídka nestojí za nic,třetí povídka docela povedená a vtipná jako groteska táta ze synem hledají pro sebe tu pravou,čtvrtá povídka opět nestojí za nic a pátá byla docela dobrá, Clint Eastwood v manželství s otravnou manželkou trochu psycho ale vtipné. (22.01.2017)

Pět povídek a v každé z nich Silvana Mangano, krásná choť producenta Dina De Laurentiise. Čtyři z pěti příběhů stojí za bačkoru, ale protože tu zatím není žádný komentář, napíšu něco o všech. ČARODĚJKA UPÁLENÁ ZAŽIVA (Luchino Visconti): Na horskou chatu své přítelkyně Annie Girardot přijíždí slavná herečka. Zábava je v plném proudu, hrají se šarády, vedou se řeči a poté, co zpitá hvězda vytuhne, na ní ostatní hosté nenechají nit suchou. Netuší, že se přišla přítelkyni vyplakat na rameno a kvůli jejich mecheche neměla příležitost. Tato povídka je tak strašlivě nudná a zdlouhavá, že jsem byl v pokušení celý film odpískat. SPOLEČENSKÝ DUCH (Mauro Bolognini): Krátký skeč o ženě, která porazí autem neznámého muže (Alberto Sordi) a veze ho do nemocnice. Sordi žvaní a žvaní, řidička je úplně netečná a povídka je u konce dřív, než by někoho z diváků mohlo napadnout přemýšlet, o čem vlastně byla. ZEMĚ Z POHLEDU MĚSÍCE (Pier Paolo Pasolini): Jednoznačně nejlepší segment. Silně stylizovaná a ujetá věc. Ovdovělý pán jménem Mňau (Totò) a jeho syn vypadají jako cirkusoví klauni. Mají oranžové vlasy, bydlí v jakémsi divném brlohu a neumějí si s touto "domácností" poradit. Opláčou nebožku manželku a matku a cestou ze hřbitova hledají náhradu. Po několika neúspěšných pokusech najdou tu správnou kandidátku - hluchoněmou zelenovlasou dívku jménem Absurda. Nejenže jim uklidí brloh, ale přistoupí i na jejich velmi divný nápad, jak s její pomocí vydělat nějaké peníze... Na téhle povídce je hezké, jak důsledně udržuje stylizaci do grotesky a přestože se nebojí ani černého humoru, obklopena čtyřmi ubulenými banalitami působí jako pozitivní a svěží ostrůvek hravé imaginace. SICILIÁNKA (Franco Rossi): Opět spíš krátký black-out. Venkovská dívka zburcuje mužskou část rodiny k pomstě své údajně uražené cti. Mnohokrát obehraná věc. OBYČEJNÝ VEČER (Vittorio DeSica): Frustrovaná manželka se snaží přimět svého apatického muže (Clint Eastwood) k nějaké společenské aktivitě a v duchu si představuje společný život, jaký by chtěla mít. Bylo to tu mockrát, je to tady zase a šokuje mě na tom hlavně to, že sám Vittorio DeSica ve stejném roce natočil podobnou (ale o něco lepší) povídku se Shirley MacLaine a Lexem Barkerem - je součástí filmu Sedmkrát žena 40% (21.09.2010)