Reklama

Reklama

Tatínkova sláva

  • Francie La Gloire de mon père (více)

Obsahy(1)

Provence 1895, městečko Aubagne. Malý Marcel vzpomíná na své dětství. Noří se do vůní, barev a bezstarostnosti mládí, kdy jako malý chlapec chodil za tatínkem do školy a sám se tak naučil psát, vzpomíná na své blízké - na svou maminku, krásnou a veselou ženu, na svou tetu Rózu a jejího bonvivánského muže Julese. Když mu byly tři roky, odstěhovali se na předměstí Marseille, kde jeho tatínek získal místo učitele. Ale ze všeho nejvíc mu učarovaly prázdniny, které rodina trávila v kopcích Provence, v nádherné divoké přírodě, kde malý Marcel chytal motýly a cikády, kde se učil poznávat květiny. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (72)

freddy 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl poprvé v předvánočním období v prosinci 2003. Náhodou jsem to tehdy přepnul na ČT1 a tam byl tento film. A já se do něj zakoukal a byl jsem nadšený. Nyní, v květnu 2008, jsem viděl tento snímek podruhé, kdy se mi ho povedlo sehnat na DVD. Za těch necelých pět let jsem absolutně nezměnil názor. Film je dokonalý, je perfektní, je geniální, je tak úžasně poetický, je prostě svůj. Literární předlohu bohužel neznám, ale tenhle film je udělaný opravdu výborně. Z filmu na mě dýchla doba dětství, doba bezstarostnosti, doba radosti a her, a samozřejmě i doba léta a letních prázdnin. Chválím výtečně zvolené exteriéry francouzské Provence, díky nimž jsem zatoužil být na místě malého Marcela a prožívat tyto prázdniny místo něj. Jedním slovem nádhera! Herci jsou vybráni opravdu skvěle a musím říct, že tenhle film řadím spolu s Maminčiným zámkem k jedněm z nejlepších snímků vůbec. Neznám příliš lepších filmů, než je tento. A o to více je smutné, že o tomto filmu ví málokdo a že je u nás prakticky neznámý. Přitom se jedná doslova o skvost. Bez váhání dávám plných pět hvězdiček a určitě doporučuji ke zhlédnutí! ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Marcel Pagnol a kouzelná Provence se těší u mne vždycky velké oblibě. To co platí pro jeho knihy, se dotýká bezprostředně i natočených filmů podle knižního vydání. Jeho díla svou vypravěčskou lehkostí jsou mi opravdu blízká. Mimo jiné zde více než jinde se dá říci, že nemalý podíl má na výborném filmu i režisér Yves Robert, který dokázal filmu vtisknout věrně Pagnolovu poetiku viděnou dětskýma očima. Dostal jsem inspiraci a nedá mi to, abych dnes nepřidal do pánve k zelenině hrst provensálského koření s krásnou vůní. Určitě to bude dobré a možná jako právě zhlédnutý film, z kterého sálá báječné dětství a voní levandule. ()

Reklama

Radyo 

všechny recenze uživatele

Pravdou je, že knižní předloha Marcela Pagnola byla nepřekonatelná, její úrovně film prostě dosáhnout nemohl. Ale přesto se o to tvůrci velice sympaticky pokusili a výsledek, jehož dosáhli, předčil má očekávání. Krásný lyrický příběh s poměrně nenáročným, ale o to procítěnějším dějem, se mi vryl nadlouho do paměti. Film se dočkal volného pokračování s názvem Maminčin zámek. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Provence, která se stala inspirací pro Pagnolovu tvorbu ve filmu o dětství na základě první části Pagnolových slavných memoárů. Základy jeho tvorby jsou tu jasně k rozeznání a navíc se to celé nese v sympatickém duchu nezkaženého bezstarostného dětského pohledu na svět, čímž to nejednou připomene Mikulášovy patálie (i konkrétními detaily); dokonce tak moc až jsem si říkal, jestli se Goscinny u Pagnola přímo neinspiroval. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já bych se do toho domu z fleku přestěhoval. Nádhernější prostředí pro život jsem snad ještě neviděl. Sice nevím, zda by mě ty hovna na chodnicích, pravidelné dávky čerstvýho smogu a odpadky přetékající z kontejnerů nechyběli, ale risknul bych to. Nádherně a realisticky vyprávěný příběh z pohledu malého kluka ve kterým jsme ušetřeni, do extremu vyšroubovaných dramat, rádoby uměle vytvořených komických situacích, všechno plyne příjemně a přirozeně jako kdysi moje prázdniny v jižních Čechách. ()

Galerie (33)

Reklama

Reklama