Cutter's Way
Režie:
Ivan PasserScénář:
Jeffrey Alan FiskinKamera:
Jordan CronenwethHudba:
Jack NitzscheHrají:
Jeff Bridges, John Heard, Lisa Eichhorn, Stephen Elliott, Arthur Rosenberg, Nina van Pallandt, Ann Dusenberry, Patricia Donahue, Francis X. McCarthy (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Bone (Jeff Bridges) je trochu smolař. Rozbije se mu auto a stane se svědkem vraždy roztleskávačky, ze které ho pak policie obviní. Se svým dobrým kamarádem Cutterem se rozhodnou, že skutečného vraha vypátrají na vlastní pěst. Cutter je ovšem zmrzačený válečný veterán z Vietnamu a příběh o spravedlnosti se pomalu začne měnit v příběh o pomstě. Vrahem je totiž jeden z prominentních a spořádaných občanů a Cutter by ho rád osobně potrestal jako představitele systému, který ho poslal do války, a zničil mu tak život. Čtvrtý americký film Ivana Passera vznikl podle románu Cutter and Bone od Newtona Thornburga a stal se jeho prvním titulem, který se výrazně prosadil mezi diváky a kritiky. (Febiofest)
(více)Recenze (37)
70% Ani bych se nedivil kdyby CUTTER'S WAY byl markantní inspirací pro bratry Coeny a BIG LEBOWSKI. Už tady totiž Jeff Bridges ztvárňuje roli mírně nezúčastněného pohodáře, kterého vtáhne do osidel průseru jeho poněkud fanatický kamarád Cutter (John Heard), zmrzačený vietnamský veterán s nutkavou potřebou řešit sebemenší bezpráví. Oproti BIG LEBOWSKI je tohle ovšem trochu hlubší ponor (což prosím neberte kriticky vůči B.L., ten film miluju!!!), byť Bridges se tu herecky teprve usazuje a o něco silnější výkon tady podává zjizvený John Heard (táta z HOME ALONE). Film režíroval Ivan Passer a podařilo se mu navázat na styl pozních 70s kriminálek jako NIGHT MOVES aniž by byl znát jeho české kořeny (celé to působí velmi autenticky). Vše podrtženo skvělým minimalistickým soundtrackem (Jack Nitzsche). ()
Alex Cutter - osina v zadku, neodbytná připomínka, že jste v minulosti udělali něco špatně. I když je věčně pod parou, dokáže vidět věci střízlivě. Většinou. Šanci znovu bojovat prohranou bitvu nemůže nechat ležet, ať jej třeba stojí další končetinu nebo něco víc. Pravděpodobně nejlepší Passerův americký film je vyzrálým dramatem o náladě, se kterou se po Vietnamu muselo potýkat mnoho Američanů. Cutterova cesta není cestou ven z toho všeho. Řešení nenachází, protože jej ani nehledá, žene ho jenom sebevražedná touha si něco dokázat. Zatímco on má v posledním okamžiku o pachateli jasno (a může na onen svět odkulhat s pocitem zadostiučinění), my jsme nuceni pochybovat. Kdo nese vinu? 80% ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,729,274║Tržby Celosvetovo $-║ ()
"Sousede, moje stará má vibrátor, o kterým se Vašemu zadku ani nezdálo." Neznám nikoho příčetnýho, kdo by chtěl mít Alexe Cuttera za souseda. Nicméně těžko najít lepšího parťáka pro spravedlivou pomstu. Já jsem mu chvílemi fandil, jindy jsem tomu hovadu zase chtěl utrhnout hlavu a o to asi šlo. Vyvolat emoce. A nejistotu. To se obojí povedlo, ale na můj vkus se to celkem táhlo. Alespoň jsem si odnesl dobrou radu, že nemám dělat orgie s opičkou, protože kouše. To se může hodit. ()
Na Passerův film nemá cenu pohlížet jako na běžnou žánrovku z kriminální oblasti. Zločin je upozaděný a vlastně ani tradiční pátrání po pachateli nehraje ve filmu zásadní roli. Je to spíš východisko pro rozehrání psychologického dramatu o vyrovnávání se s následky vietnamské války a s kritickou atmosférou 70. let v USA. Hlavním tahounem událostí není hlavní hrdina Bone, ale jeho postižený kamarád Cutter, který marasmus zatrpklého přežívání vymění za snahu o dopadení podezřelého ze zločinu, který je místním zbohatlíkem. Tahle rovina by celkem fungovala, ale měl jsem problémy s přijetím obou mužských postav - ani jeden z nich mi nebyl sympatický, jakkoliv oba herci odvedli slušnou práci. Jádro problému je už ve scénáři a když filmovému hrdinovi nefandíte, je těžké s tím něco udělat. Celkový dojem: 60 %. ()
Ačkoli nijak zvlášť netrpím na Jeffa Bridgese (mimo Báječných Bakerových), ani na Johna Hearda, musím uznat, že když zapomenu na střípky, které po sobě zanechal Passer v Československu, jeho exilová tvorba zřejmě nejvíce připomíná přerod Miloše Formana. Forman šel sice do sebe, asimiloval se a dotáhl to Oskary, ale zároveň nikdy nepotlačil vlastní vnímání světa. Zato Passer se asimilovat a naštěstí dal zcela zapomenout novovlnním výkřikům a jeho filmy v exilu lze považovat za filmy, nikoli za různé pokusy a experimenty, jak je tomu u většiny jeho migrujících současníků a jejich rodinných příslušníků. ()
neco tomu chybi. vic nez neonoir se to nicmene podoba nudnemu giallu, socialni povietnamska rovina mi prijde nezajimava ()
...one of the most unusual and neglected films noirs of recent decades. /James Naremore/ ()
Toto je Cutterova cesta, nie Carlitova a na výsledku to je poznať. J. Bridges sa snaží, ale často ho zatieni kámoš - mrzák z Vietnamu - Alex. Herecky je Bridgesovi minimálne rovnocenným partnerom, ale je to v prvom rade zaujímavá postava, pri ktorej si nemôžte byť ničím istý. Prvá polovica snímku sa dosť vlečie a nebyť spomínaného Alexa tak je to prúser. Pobaví scéna na kolotoči, ale divák očakáva thriller a ten sa prejaví až v druhej polovici filmu, čo je dosť škoda. Príbeh pomsty som si predstavoval trochu dynamickejší a keď tak rozmýšľam, tak mrzák Alex by si vystačil aj sám. 60%. ()
Cutterova cesta sa zmestí do širšej škatuľky, v ktorej sa nachádza viacero variant jedného námetu. Hollywood však dokázal v minulosti aj relatívne neoriginálne námety zaplniť typologicky správne zvolenými hercami. Im tak potom uveríte emócie, vývoj a charakteristiku. Klady filmu a jeho spoločenský rozsah tu sú dostatočne osvetlené, ja by som len doplnil, že záver nie je žánrovo predvídateľný, že sa jedná o film o dospelých pre dospelých a že nahá mužná hruď Jeffa Bridgessa s jeho prelivom je rovnakou esenciou 80. rokov, akoTom Cruise v slnečných okuliaroch na motorke.70%. ()
Dobře vystavěné drama nejen o jednom veteránovi vietnamské války. Scénář mísí detektivní i westernové motivy, ale chytře nenabízí jednoznačné odpovědi. Divák si prostě na některé otázky musí odpovědět sám. Všichni hlavní herci tehdy byli na začátku profesní kariéry. Jejich výkony jsou velmi dobré, takže je trochu škoda, že pohledná Lisa Eichhorn to k žádným dalším větším rolím nedotáhla. Ivan Passer se v Americe také neztratil. ()
Mladý Jeff Bridges pátrá se svým afektovaným parťákem a veteránem z války po vrahovi mladé roztleskávačky. Neznámý thriller, který vyjma slušných hereckých výkonů, nenabídne mnoho zajímavého a vlažné tempo vyprávění s minimem napětí, celkovému vyznění také moc nepřidá. Velice průměrný a snadno zapomenutelný film. ()
Nebýt toho, že tento film natočil Ivan Passer, asi bych tento film úplně minul. Vlastně i když jsem ho viděl, nedá se říci, že by na mně zanechal nějaké zjevné stopy – nějak mne dojal, donutil k zamyšlení. Celý film je prodchnut atmosférou osmdesátých let, Jeff Bridges mi tu byl (k mému údivu) nesympatický (je strašně opálený, a asi má působit přitažlivě nebo co), film má trochu roztříštěnou formu. On totiž hlavní hrdina sice je Jeff Bridges, ale mnohem sympatičtější a zajímavější postava (a pro děj vlastně mnohem zásadnější než Bridgesův donchuán Bone) je Cutter v podání Johna Herda. Tento válečný veterán z Vietnamu se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou. Možná byla tato rozpolcenost dána už literární předlohou, nevím. Film na mě působil zastarale, a jako by mu v některých chvílích chybělo srdce, a byl natočen na zakázku. ()
Zvláštní příběh o vraždě roztleskávačky a syndromu vietnamské války. Byla tam dobré momenty, ale jako celek mě to nevtáhlo. ()
Dokonalost. Teda nemůžu si pomoct, ale todleto mě dostalo. Na osmdesátá léta netypický film, připomíná spíš sedmdesátky. Rozhodně nejde o thriller, určitě ne v té typické současné podobě...zápletka je zde druhotná záležitost (viz třeba postava Valerie, která uprostřed filmu prostě zmizí z děje; sice si toho všimnete, ale vlastně to vůbec nevadí, není to podstatné). Na druhou stranu snad každý charakter, který se ve scénáři byť jen mihne, se vryje do paměti (asi nejvíc Lisa Eichhorn v roli Mo). Navíc mezi herci funguje vzájemná chemie - jeden z pilířů, který umocňuje celý zážitek z filmu. Plus brilantní hudba Jacka Nitzscheho. Nemůžu si přát víc...jen víc takových filmů. ()
Ivan Passer doposud není režisér, kterého bych nějak zásadně sledoval, ale musím říct, že po snímku "Cutterova cesta" si možná najdu čas na to, abych se mu trochu věnoval. Je to trochu detektivní snímek, trochu akční podívaná, ale přitom to má pořád společenskou hloubku. Tohle se mi na filmu zamlouvalo. ()
V našich zeměpisných šířkách nepříliš známý film týkající se vietnamského syndromu. Tentokrát ovšem bez patosu, se vším hnusem a tvrdostí všedního života. ()
Reziser Yvan Passer po svojom odchode do USA po auguste 1968 uz nenatocil podla mna nic poriadne /Snad len Stalin bol vynimka, ale aj to bol tusim len TV film s Duvallom/, a aj tento film Cutter´s Way je len priemerom. Namet o pomste je fajn, ale film ma len priemerne herecke vykony, priemernu reziu, priemerny scenar .... vsetko je tuna len take - priemerne. 50 % ()
Nezvyčajný neo-noir je dobovým portrétom korupcie a paranoje, z ktorého cítiť doznievajúce 70te roky, a to predovšetkým témou Vietnamu a pomalým, flegmaticko-melancholickým tempom. To, čo spočiatku začína klasickým noirovým námetom krivo obvineného muža (a navyše krásne štylizovanou scénou zapršanej nočnej ulice) sa postupne mení v drámu muža so vzťahovými a politickými odbočkami, aby sa kde-tu znova objavil nejaký ten noirový motív (očistenie mena, vyšetrovanie na vlastnú päsť, osobná pomsta). ()
Po shlédnutí Intimního osvětlení jsem přistupoval k tomuto snímku s nedůvěrou a Passer opět nesklamal, velice nudný film o vypečené partičce, která se chce pomstít vrahovi sestry jednoho z nich, dlouhé, nezáživné a připadá mi ani ne moc originální, tohle snad nemohlo přinést nic nového ani v roce 1981. ()