Fádní odpoledne

No tak jasnej nářez. Tohle je jak kdyby mě Ivan Passer do nejbližší nálevny na jedno. "Jak si někdo může číst knížku, když Bohemka hraje o postup do první ligy. Co to je za debila." Tak za tuhle větu musí každej správnej zelenobílej fans přidat jednu hvězdu. Jsem velkej vyznavač relaxačních několika hodinovejch pobytů v žižkovskejch pajzlech. Příhod a keců co tam člověk prakticky denodenně zažívá se nikdy nemůžu nabažit a ty osobnosti tam a jejich hlášky, ke kterým se hrdě hlasím, to je prostě vymalováno, stejně jako ze Žižkovských osvěžovniček, tak i z tý Passerovi útulny odcházím totálně spokojen. (18.02.2013)

Ivan Passer na to šel chytře. Vybral si snad tu nejvíce statickou povídku z Hrabalových "Perliček na dně" a do slova ji převedl na plátno. Vynikající ani ne patnáctiminutovka z hospody IV. cenové skupiny za jednoho fádního odpoledne. Kdyby byla, jak byla původně plánována, součástí povídkového filmu "Perličky na dně", byla by nejspíš jejím nejsilnějším článkem. (27.08.2008)

Fádní odpoledne. Staré ženské co zpívají písničky a hrají karty, skupinka zbytečných kmetů, kteří nudně popíjejí pivo, tlachají hovadiny o fotbale a sborově nadávají na mladíka, který se jim výborně hodí na buzeraci (vlastně jakoby se dnes nic nezměnilo, snad jen ty stařeny jsou tu trochu navíc). Pak chlápek, co se mu ještě pořád zapalují lýtka (s těmi koníky už to tvůrci trochu přestylizovali) a jiný, kterému ne, neboť mu je už vše jedno...Alespoň ten kluk, co měl starší "moudrou" generaci totálně u vy-víte-čeho, je trochu zajímavější postava, ale ani on nevytrhne tenhle kraťas z průměru. (27.07.2012)

Víceméně kratičká povídka o fotbalu, ženách a spropitném, jedno nudné nedělní odpoledne v předměstské hospodě IV.cenové skupiny. Všechny herci kteří zde vystupovali, byli víceméně neherci a krom nich jsem tady postřehla i samotného Bohumila Hrabala. Mistrovský krátký film se skvělou kamerou Jaroslava Kučery, byl natočen právě podle povídky Bohumila Hrabala a patří tematicky k celovečernímu filmu Perličky na dně - manifestu české nové vlny - kam se však nakonec nedostal. Snímek tedy Passerův debut, zároveň získal i množství ocenění na mezinárodních festivalech (Mannheim, Locarno) a zajistil režisérovi Passerovi (autor filmu Intimní osvětlení, uvedený v našem FK na podzim) slávu a respekt na filmařském poli. Škoda že to bylo tak kratičké, neboť bych se nato vydržel dívat klidně i celou hodinu. (11.03.2007)

Passer byl prostě génius. Atmosféru kterou dokázal vybudovat na ploše 16ti minut, to se v českém filmu až tak často nevidí. Stará hospoda, skrvny na zdi, jediný hudební doprovod jsou zpívající si babky, které u piva mastí mariáš a v sálónku vysedává holomek, co by si to retko zasloužil utrhnout i s bradou. Krása. Po skončení jsem měl jen chuť to pustit znovu a nechat se unášet. (23.11.2008)