Off the Map
Režie:
Campbell ScottScénář:
Joan AckermannKamera:
Juan Ruiz AnchíaHudba:
Gary DeMicheleHrají:
Joan Allen, J.K. Simmons, Sam Elliott, Amy Brenneman, Jim True-Frost, Valentina de Angelis, J.D. Garfield, Kevin SkousenObsahy(1)
V zapadákově v divoké přírodě kdesi u mexických hranic žije osaměle tříčlenná rodina téměř bez peněz. Obživu si zajišťuje hlavně z přírody a směnného obchodu. Osamělost a skromnost je vyvážena úctou, poklidem a vzájemným respektem. Jejich otec, válečný veterán, však začíná trpět těžkými depresemi. Vypravěčem i katalyzátorem příběhu se stává jejich jedenáctiletá dcera Bo, na svůj věk velmi bystrá a výřečná. (sator)
(více)Recenze (24)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,317,167║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Příběh vyprávěný pohledem jedenáctileté Bo. Místo, kde žije s matkou a otcem, který zrovna prožívá období těžké deprese, není ani na mapě, zato leží vedle užitečné skládky. Život bez TV, telefonu, elektřiny, bez lidí (občas se zastaví kamarád Georgie.) I zástupci finančního úřadu trvalo 4 dny než je konečně našel. A ve stejném okamžiku, kdy spatřil nahou paní domu, dostal žihadlo. Když se po třech dnech a nocích blouznění ve vysokých horečkách probral ...... byl zamilován, do Arlene, do místa, do způsobu života. Zůstal a začal malovat. Jako první vzniklo plátno, které nebylo jen obyčejným pohledem ...... „Mnohokrát jsem o tom plátně ještě přemýšlela. Připadalo mi, že oceán znázorňuje minulost, nebe je budoucností a současnost bude jenom ta úzká, klikatá čára, kde se oba setkávají. Klikatá, protože když na ní stojíme, sama se pod námi kroutí, neustále se mění.“ Nádherný film, který svou pohodou musí snad každého pohladit. ()
Za ten vynikající námět musím dát plný počet bodů, i když do vynikajícího flmu ještě chybí nějaký hlubší příběh nebo pointa....Ale nevadí, stejně to mezi ostatními filmy ční z řady. Joan Allen mě mile překvapila, doposud jsem ji měla zařazenou jako naprosto nesympatickou mrchu... ()
Příjemný film o životě na skládce a moc milá holka:-) I když mít ji doma, hlídal bych si peněženku:-))) ()
Film, ktorý vyžaruje také úžasné fluidum, že to je len ťažké opísať. A to aj napriek tomu, že príbeh je po dramatickej stránke pomerne jednoduchý. Snímok je možné brať ako krásnu ukážku toho, ako šťastne a plnohodnotne sa dá žiť aj bez výdobytkov civilizácie a v prostredí, kde má hlavné slovo divoký kojot a všadeprítomná nádherná príroda. Všetko je len o ľuďoch a o tom ako sa rozhodnú, tak ako napr. ten maliar vo filme. Žil síce krátky život, no tak šťastný, bohatý a precítený, že o tom bežný mestský človek môže len snívať. Jednoduchá dráma, no zato pocitovo nesmierne bohatá. 85/100 ()
Kouzelný příběh vyprávěný očima tehdy asi jedenáctileté dívenky. Off the Map je o tom, že vůbec nemusíte mít hodně peněz, dům, dokonce i telefon nebo elektřinu, což je asi pro spoustu lidí absolutně nemyslitelné. Žít se dá úplně stejně i bez těchto věcí a to možná dokonce štastneji, o čemž nás přesvědčili aktéři tohoto milého a celkem neznámého filmu, v čele pro mě s netradiční Joan Allen v roli volnomyšlenkářské matky. ()
Neobyčajní ľudia žijúci neobyčajným spôsobom na svojom vlastnom kuse zeme sú dôkazom toho, že šťastie aj neštastie je len pocit. Nepotrebujú peniaze, kreditky ani elektrinu. Dôležitá je láska, priateľstvo, pocit spolupatričnosti a pomoc. Depresia sprevádzajúca rodinu je len ďalším tmelom a dívať sa na nich je balzamom na dušu. Ľudia, ktorí sú tak prirodzení ako príroda sama, potešia každého komu sa zdá, že sa stále viac vzďaľujeme svojim koreňom. ()
Ale áno, aj takto sa dá žiť. Každému, ako sa páči. Ale vedzte, že môžete vlastniť dom, nemať ani korunu na účte, mať zásoby potravy na 4 roky, zásoby dreva na 3 roky, kopec šatstva, úžasnú ženu a skvelú dcéru a aj tak sa na chvíľu v živote stratíte. Alebo ste celý čas stratený a jedno stretnutie vás nakopne tak, že všetko hodíte za hlavu a budete aspoň chvíľu šťastný. Napríklad desať rokov. Zvláštny film s fakt výbornými dialógmi a fajn muzikou. ()
Nádherný film z amerického, bohem zapadnutého venkova-či spíše jednoho domu v polopoušti, jehož hlavní hrdinkou je bystrá jedenáctiletá dívenka, jejímiž ústy se dozvídáme o životě její rodiny, která je vlastně úplně soběstačná, jenže přeci jen stát napočítal něco málo v daňovém odvodu a poslal za nimi svého daňového úředníka. A zrovna, když se táta topí v depresi a nechce ji řešit. Shrnuto -nádherný film o všem, co může lidi v životě potkat, jak se mohou měnit a scéna s kojotem mě hrozně moc dojala. Herecké výkony úplně všech byly parádní, nelze vyzdvihnout jen jeden...nádherná kamera tohle dílko úžasným způsobem dotvořila. A tak se dívejte, třeba se dozvíte něco nového o sobě samých. ()
Takmer dokonale vystavané dialógy, ani jedna veta nie je zbytočná. Trochu naivne idealistický, ale nádherný film o živote na samote a hľadaní zmyslu vlastnej existencie. ()
Zajímavý příběh, možná že kdo už měl depresi (ne depku tu máme všici) tak má k příběhu blíž...Malá Bo (14 letá Valentina de Angelis )statečně táhla celej film...Přestože film pojednává o depresi-což může mnohé odradit je to spíš film o naději.. Terapeutický podtitulek by mohl znít : máte depresi? dovolte si brečet a bude zase dobře :-) ()
Opravdu pěknej filmek, s příjemnými hereckými výkony méně známých herců což je jen dobře. Možná na takovým způsobu žití něco je. No v jednoduchosti je krása. ()
Nebyla jsem tak nadšená, jako většina diváků. Film mi připadal spíš nudný a dost mi lezla na nervy vychytralá rádoby roztomilá holčička, která dokáže, no ale nebudu spoilerovat. Co je na filmu vynikající, je zachycení endogenní deprese, nebo spíš maniodepresivní psychozy, přechodů mezi depresí a manií u postavy otce. ()
Pohoda, nenucená sranda,tento film se nikam nežene. Budete překvapeni.Určitě shlédněte,velice přijemná zábava. ()
Poetické plynutí filmu, jež se musí vidět, aby si ho člověk prožil. Tristní je, že jsem viděl film španělsky nadabovaný a OPĚT musím konstatovat "buďme rádi za úroveň českého dabingu!" Hrozně moc mi to bralo dojem a chvílemi až rozčilovalo. Ušišlaná třicátnice dabuje jedenáctiletou holku. Šílenost! ()
Asi jsem tenhle film vnímala trošku jinak než většina lidí. Na takovém životě vůbec nevidím nic romantického, ani pozitivního. Naopak, na mě to dopadalo velmi depresivně, ale to nevadilo. Bylo tam několik výborných postav, samotná malá Bo byla výborná, líbil se mi i ten (zvaný) hloupý George, který tam prostě byl, prostě byl pořád nablízku a fungoval jako náhradní otec, když ten skutečný nemohl. Dělal to prostě z dobrého srdce a nic tím nesledoval, famózní postava. Konec zbrklý, jakoby nikdo nevěděl co s ním a jak to vlastně skončit. Obrazy, scénky a pocity výborné, ale bez pointy a to mi chybělo k dobrému pocitu. Vytkla bych ještě někdy přílišného kýče a umělé romantiky, idealizování reality je takovým filmům naškodu - podle mého názoru. ()
Z filmu je znát obrovská radost z vyprávění, celý film jsem tím byl fascinován a nechtělo se mi pryč, poslouchal bych Bo donekonečna. Kupodivu se mi ani okamžikem nevkrádalo do mysli, že by tu mohlo jít o nějakou "oslavu" života v pustině - naopak, je to (ne)idylický příběh o vnitřní bolesti a démonech uvnitř nás - každá z postav je tam má, včetně té dívky, všichni se s nimi musí potýkat, podléhat jim, ve vzácných okamžicích radostného sdílení na ně zapomínat. P. S. Jižanská verze Betonové zahrady (a taky Vliv gama paprsků na měsíček zahradní)... ()
Kvalitní, milý film, ale celý v utlumené náladě. ()
Takový nenápadný filmeček, ale chytil mě, a docela dlouho nepustil. O lidech, kteří chtějí a dokážou žít jinak, to je vždycky inspirující. Možná trocha stesku po časech, kdy byl člověk taky tak divoký a volný jako ten kojot. Skvěle zahraná Bo, a krásná role pana Gibbse, který jakožto zástupce civilizace neodolal kouzlu místa, musel zůstat a začít malovat. Taková malá naděje na to, že život není nalajnovaný, a nikdy není pozdě změnit kurz. ()
Má to fantastickou myšlenku, žít život jinak, bez obvyklých konvencí, prostě svobodně po svém. Ti lidé jsou šťastní, lze pochopit, že je velmi jednoduché tomu jejich kouzlu propadnout. Zároveň je ten film prostě nedotažený, jako by se chtělo celou věc jen nastínit a nijak dále to neřešit, nerozvíjet a jen čekat, až to tak nějak samo dopluje do konce. ()